Pro sčítání si určili sobotu 13. ledna, kdy bylo velmi mrazivé počasí. Teploty leckde dosahovaly i -12 °C.

„Od soutoku Mže s Radbuzou z Plzně od Štruncových sadů až k mostu do Dolan jel svůj úsek v sobotu dopoledne již tradičně v kánoi sám kolega a ornitolog David Melichar,“ řekl k akci šéf Záchranné stanice živočichů Plzeň Karel Makoň.

Z Dolan do Olešné, nejdelší a nejnáročnější úsek, letos jeli manželé a zkušení členové DES OP Marie a Martin Süssovi. I oni si to náramně užili a viděli spoustu zajímavých ptačích druhů než kdykoliv jindy. „Marie navíc zpracovává všechna sečtená data, a tak díky ní máme už dnes alespoň základní počty námi prokázaných ptáků,“ doplnil Makoň.

Úsek od Olešné do Rakové pak sčítal zkušený vodák Josef Boháč s Davidem Martinovským na přídi. Ti se toho nebáli, peřeje a jezy převážně sjížděli, a tak není divu, že David přijel lehce ztuhlý v ledovém krunýři.

Poslední úsek řeky Berounky od Rakové až do Zvíkovce pak jela již tradiční dvojice Miloš Paisker st. a Magdalena Berkovská. Jejich úsek patří k těm nejzajímavějším. Viděli morčáky, volavky či orly.

Sobotní silný a studený vítr v kombinaci s teplotou pod bodem mrazu s poměrně rychlým průtokem a zledovatělými břehy po původně rozvodněné řece potrápily všechny posádky. „Zhýčkaní průběhem několika málo posledních a převážně teplých zim jsme zapomněli, jak je složité se po šikmé ledové ploše dostat k pevnému břehu a bezpečně se vyškrábat z kánoe na břeh,“ konstatoval Makoň.

Co se sečtených druhů a počtů ptáků týká, tak krom divokých kachen, kormoránů, volavek bílých a popelavých, byla opět viděna i hejnka morčáků velkých, sem tam hohol severní, orel mořský, ledňáček říční. Předběžně na sledovaném úseku bylo sečteno: 1682 kachen divokých, 1084 kormoránů velkých, 123 labutí velkých, 204 morčáků velkých, 66 volavek popelavých, 42 volavek bílých, 16 orlů mořských, 15 ledňáčků říčních, 6 slípek zelenonohých, 6 potápek malých, 20 hoholů severních, pár hvízdáků euroasijských, jedna zrzohlávka rudozobá, 4 x konipas horský atd.

„Děkujeme i kolegům, kteří nám spočítali dvě hejna labutí mimo vodní hladinu, a to u Nadryb (Tereza a Adam Liškovi) a u kostela Petra a Pavla před Zvíkovcem (Olga Štěpánková),“ uzavřel Makoň.