To, jak Maria Loreta vypadá, vychází z podoby budovy Santa Casa (často překládané jako Svatá chýše) v Itálii. Podle legendy má Svatá chýše označovat údajný dům samotné Panny Marie v Nazaretu v Palestině. V tomto domě mělo kdysi dojít ke Zvěstování o narození Spasitele. Následně měl v tomto domě být vychovaný Ježíš a uvnitř měla žít celá Svatá rodina. Legendární příběh praví, že celý dům do Itálie ve 13. století přinesli sami andělé. Od té doby se tomuto domu přezdívá také Dům Panny Marie. Nicméně v České republice se podobných loret nachází více. Od 16. století totiž začali podobu italské lorety rozšiřovat tehdejší jezuité po všech katolických zemích. V Čechách se loreta nachází anebo nacházela například v Horšovském Týně (už bohužel neexistuje), Hájku u Unhoště, Brně, Kosmonosech, Praze, Rumburku, Římově, Slaném a právě ve Starém Hrozňatově. S nápadem, postavit nedaleko Chebu poutní místo, přišel tehdejší rektor chebské jezuitské koleje Jan Jiří Dasselmann. Ke stavbě tohoto vyhledávaného poutního místa, došlo při obnovení mariánského kultu v tomto regionu. Na to, aby místo Maria Loreto opravdu u Chebu vzniklo, dala i hraběnka Marie Františka z Heisensteinu 1200 zlatých. Nebyla však jedinou, kdo na stavbu přispěl. Dalšími dárci se stalo mnoho obyvatel Chebska a okolí. A to různí radní, šlechtici a statkáři. Když se rozneslo, že má v Chebu vzniknout tato neobyčejná stavba, přispěli na její výstavbu i vlivní lidé z Bavorska a ostatních českých měst. Když chebští jezuité začali se stavbou této sakrální památky, nesla obec s románským hradem (který se nachází několik metrů od Maria Loreto) německý název Alt Kinsberg (tedy Starý Kynšperk). Na zmíněném hradě měl být podle legend umučený hlady blahoslavený Hroznata, a proto se po roce 1945 zvolilo jméno pro tuto obec Starý Hrozňatov.

Základní kámen poutního místa položil v říjnu roku 1664 tepelský opat Raymnd Wilfert. Poutní kapli Panny Marie Loretánské stavěli řemeslníci od roku 1664 do roku 1665. V listopadu roku 1665 pak už byla v kapli uložena socha Panny Marie Loretánské. Měla na sobě korunovační plášť. Tuto sošku věnovala Starému Hrozňatovu hraběnka Marie Františka z Heisensteinu. V ten den do obce přijeli biskup z Regensburgu a hrabě z Wartenbergu, aby kapli i se soškou vysvětili. První mše se zde konala v roce 1667 a dorazily na ní tisíce lidé ze širokého okolí. Úspěch se opakoval i u dalších mší a Maria Loreto se stala jedním z nejnavštěvovanějších míst na Chebsku.

Poutní místo Maria Loreto má barokní loretánskou kapli s ambity (krytými klenutými chodbami). Hranolová kaple je zasvěcena Panně Marii, svaté Anně, svaté Alžbětě, svatému Jáchymovi, svatému Zachariáši a svatému Františku Xaverskému.

Kostel svatého Ducha doplňuje osmiboká kaple svatého Kříže a kaple Loučení. Ke kapli následně vede křížová cesta až z Německa, která má několik zastavení s vyřezávanými svatými postavami.

Popularita poutního místa ve Starém Hrozňatově rok od roku rostla a těšila se tak velké návštěvnosti. Až do roku 1951. Tehdy se zde konala poslední mše. Následně se Maria Loreto, dostala do pohraničního pásma a byla tak pro veřejnost nedostupná. V té době celá stavba

začala chřadnout, kolem dokola prorůstaly nejrůznější divoké traviny, plevele a dřeviny. Upadat začala i celá obec, která se postupně vylidnila. V poutním místě Maria Loreto vyhořela zvonice, někteří lidé, které se sem nelegálně dostali, postupně celé vybavení lorety rozkradli, ve střechách se začaly objevovat díry, zdivo začalo praskat a opadávat. Místu nepomohli ani pohraniční vojáci, kteří do objektu stříleli. Dodnes jsou na soše Panny Marie nad vstupním portálem vidět stopy po jednotlivých střelách. Na celý objekt byl i připravený demoliční výměr. Během poválečné doby kolemjdoucí zničili i všech 26 velkých olejomaleb, které zdobily loretánské ambity. Ty se postupně podařilo nahradit starší sestře Antona Harta Margaritě Illuminatě Hartové. Ta řadu obrazů dala dohromady především díky své paměti, ale také pomocí hluboké znalosti mariánské mystiky, jejíž motivy původně na obrazech byly. Obrazy pak namaloval malíř Jaroslav Šindelář.

Po revoluci v roce 1989, sem postupně začali přicházet lidé. Dostal se sem i hrozňatovský rodák Anton Hart (zemřel v roce 2004). Ten se po odsunu Němců odstěhoval do Waldsassenu. Tam založil Spolek na podporu poutního místa Maria Loreto a stal se jeho předsedou. Začal usilovat o to, aby se sláva tomuto areálu znovu vrátila. Apeloval na český stát a církvi, aby se na opravě podíleli. Chtěl, aby na rekonstrukci areálu měli stejný podíl Němci i Češi společně. Povedlo se mu to až v roce 1994. Tehdy se začalo s celkovou rekonstrukcí areálu a 2. října roku 1994, 330 let od vysvěcení kaple, se zde po mnoha letech konala další mše. V témže roce, vznikl i v Chebu Spolek Maria Loreto. Jehož pracovníci se dodnes náležitě o areál Maria Loreto starají. V poutním místě se konají od té doby pravidelné mše. A opět se stává cílem nejen věřících, ale i turistů. Uvnitř areálu je i velká meditační zahrada, která vznikla z původního hřbitova. Křížová cesta, která vede z německého Mammersreuthu do Starého Hrozňatova, se jmenuje Stezka Ing. Antona Harta. Poutní místo

Maria Loreto není jen místem velmi posvátným, ale podle mnohých psychotroniků, kteří areál v minulosti navštívili, se jedná o místo s pozitivní léčebnou energií. Podle jejich tvrzení se jedná o geomanticky významné místo s nádherným kruhovým výhledem. Toto posvátné místo vyzařuje velké množství pozitivní energie, která má na všechny příchozí velmi uklidňující vliv. A je tak ideálním místem pro duchovní meditace. O magickém působení zdejší lokality se vyjadřují i mnozí návštěvníci, kteří na místo zavítají. Životodárnou energií podle psychotroniků neoplývá celá stavba jako taková, ale nejsilnější jsou prý energie v levém ambitu. Lidé tak často, pokud se dokážou na zmíněné energie správně naladit, odcházejí z tohoto místa nabiti novou energií a značně odpočatí.

Denní provoz na Loretě v době sezóny, což je od května do neděle, je od čtvrtka do neděle od 10 do 16.30 hodin.

Příspěvek zaslal Miroslav Čermák. Velice mu děkujeme.