O řádění tornáda se Hrubý dozvěděl, když ve čtvrtek večer přijížděl s manželkou a dcerou domů ze zahrady. Rozhodnutý vyrazit byl hned následující den ráno. „Už v pátek dopoledne mi zavolal vedoucí jednotky, že obvolává lidi, kteří by byli ochotní vyrazit na místo. Má odpověď byla jednoznačné ano. Na místo jsem vyjel v prvním turnusu, v sobotu v šest ráno z Brna,“ přibližuje strážník.

Už podle prvních fotografií na internetu věděl, že se jedná o obrovskou tragédii. „Ale po příjezdu na místo jsem nevěřil vlastním očím a situace tam byla ještě emotivnější,“ přiznává devětadvacetiletý muž. Nejdřív pomáhal odklidit stromy popadané na cestu, později zpřístupňovat konkrétní budovy.

Vše o tornádu na jihu Moravy čtěte ZDE

Zároveň se s kolegy proměnil v poskytovatele první pomoci dvou místním se zraněními. Už druhý den se pak přeorientoval na provizorní zastřešování domů, případně stavění nových střech v místech, kde to bylo možné.

Při pomáhání se Hrubý snažil vypořádat s vysokými teplotami, které všechny tři dny panovaly. Zvlášť na střechách, kde nebyl stín, byla vedra nepříjemná. „Přitom jsme si ale přáli, aby nezačalo pršet, protože spousty střech nejsou dodnes zabezpečené proti zatékání a v tom případě by mohly vzniknout další škody na už tak dost poničených domech,“ poznamenává muž.

Vzájemná pomoc

Za tři dny v Mikulčicích Hrubého nejvíc překvapily lidskost, ochota vzájemně si vypomáhat a solidarita. „Jak se lidé semkli, navzájem si pomáhali a všichni táhli za jeden provaz s jasným cílem: Pomoci ostatním, kteří to opravdu potřebují. Chci vyzdvihnout pomoc ve formě materiálu, finančních sbírek a dalšího, kterou lidé organizují napříč celou republikou,“ říká strážník, který u brněnské městské policie působí osmým rokem. Aktuálně je součástí pořádkové jednotky.

Negativně jej překvapil pouze ničivý přírodní úkaz. „Jak dokáže být příroda nelítostná a krutá,“ zmiňuje a zároveň katastrofu přirovnává k povodním, které v minulosti Českou republiku několikrát silně zasáhly.