Nálezci, jejichž identitu muzejníci na jejich vlastní žádost nezveřejnili, narazili poklad začátkem srpna.

„Vlastně ho při procházce vyhrabala naše fenka Máša, byl jen pár centimetrů pod zemí. Šlo o malou hliněnou nádobku, ze které vyčuhovaly mince. Hned bylo jasné, že půjde o nějaký starý poklad. Vytáhli jsme ho ven a nahlásili,“ řekl pracovníkům muzea jeden z nálezců.

Vidče - kamenné koule umístěné u obecního úřadu ve Vidči.
Zkamenělá vejce? Dílo mimozemšťanů? Původ videčských koulí je dál záhadou

Na "cétéčko" do nemocnice

Poklad převzal archeolog Muzea regionu Valašsko Samuel Španihel, pod jehož patronaci spadají všechny podobné nálezy v naší části Zlínského kraje. „Vzápětí jsem na místě provedl dohledávku, ale nic dalšího už jsem tam neobjevil,“ zalitoval Španihel.

Ze základní prohlídky vyplynulo, že nalezené mince jsou pražské groše z druhé poloviny 14. století. Než je bylo možné vyjmout z nádobky, bylo třeba provést několik dalších nezbytných úkonů. Poklad mimo jiné putoval i na CT „vyšetření“ do valašskomeziříčské nemocnice.

„Potřebovali jsme vědět, co se skrývá pod horní vrstvou mincí, abychom mohli zvolit nejvhodnější a hlavně nejšetrnější způsob, jak vybrat obsah hrníčku,“ vysvětlil ředitel Muzea regionu Valašsko Tomáš Vitásek, který zároveň poděkoval za vstřícný přístup společnosti Agel, jež vlastní meziříčskou nemocnici. „Zejména pak primářce radiodiagnostického oddělení Radmile Hurské a vedoucímu radiologickému asistentovi Tomáši Tejklovi,“ zdůraznil Vitásek.

Během záchranného průzkumu při revitalizaci náměstí ve Valašském Meziříčí objevili archeologové základy barokní kašny ze 17. století a část dřevěného kanálu, který z ní odváděl vodu; srpen 2021
Meziříčské náměstí vydává další poklady. Naposledy kašnu ze 17. stol

Hromada pražských grošů

Snímky z CT ukázaly, že nádobka je mincemi zcela naplněná. Otázkou tak pouze zůstávalo, kolik jich bude, zda jde čistě o stříbrné groše a zda se uvnitř neskrývá i další archeologicky cenný materiál, který může přinést další důležité informace.

K rozebírání pokladu přistoupili odborníci ve středu 8. září a účastnili se ho i jeho nálezci. Konzervátor muzea z nádobky postupně vyjmul 374 mincí a slepenec nejspíše 3 mincí, který prozatím nešel rozdělit. Ve všech případech šlo o stříbrné pražské groše různé ražby. Část z nich byla ukryta ve zbytcích plátěného měšce.

„Chtěl bych poděkovat poctivým nálezcům za to, že poklad odevzdali. Svým přístupem pomohou odhalit další kus historie regionu a také umožní, aby si tyto krásné mince mohla prohlédnout i veřejnost,“ ocenil archeolog Samuel Španihel.

Místo, kde v sousedství sportovní haly na Lapači ve Vsetíně stával objekt bývalé sauny.
Přeměnu nádraží a centra města zahájilo bourání nepotřebných staveb

Chyba v postupu mohla být fatální

Pochvalu od krajské radní pro školství a kulturu Zuzany Fišerové si vysloužili také samotní muzejníci.

„Děkuji odbornému týmu muzea za skvělé provedení všech úkonů spojených s nálezem pokladu. Je to velmi cenná věc a každá chyba v postupu by mohla být fatální,“ řekla Fišerová.

Nález podle jejích slov nyní čeká další podrobnější rozbor, který pomůže určit přesnější stáří i cenu nalezených mincí.

„Pečlivě prozkoumán bude i další obsah nádobky, zda se v něm nenachází ještě další zbytky tkaniny, rostlin a jiného materiálu. Složení keramického hrníčku a další fragmentů určí archeometrická analýza,“ doplnila Zuzana Fišerová.

Získané informace podle odborníků pomohou určit přibližný letopočet, kdy byl poklad uložen do země, a možná i roční období, rostlinný pokryv oblasti a případně region, odkud pocházel hrníček.

„Ve finále pak budeme schopni poskládat komplexní historický obraz s tímto neobvyklým a vzácným objevem,“ uzavřel Samuel Španihel.