Kliknutím zvětšíteAktuálně tomu bude už rok, co působí jako dobrovolník v Krajské nemocnici v Liberci. „Z celé situace mi upřímně není vůbec dobře. Denně slýchávám, jak lidé umírají. Zdravotnický personál je vyčerpaný, nemocnice hledají dobrovolníky, kde mohou. Přála bych si, aby se vše ustálilo a svět se vrátil do pořádku,“ popsala své pocity mladá studentka.
Proč jste se rozhodla zapojit do dobrovolnické činnosti v liberecké nemocnici?
Při první vlně epidemie koronaviru jsme byli školou povoláni do nemocnic převážně v Libereckém kraji, kde jsme předčasně vykonávali povinné praxe. Když praxe končily, v liberecké nemocnici zrovna vznikal předsunutý urgent. Rozhodla jsem se nadále pomáhat než jen sedět doma a zírat do zdi.
Na kterém nemocničním oddělení působíte a co máte na starost?
Momentálně jsem na dispečinku, který zajišťuje mobilní odběry a s nimi související testování na Covid-19 po celém Libereckém kraji. Komunikuji s krajskou hygienickou stanicí a praktickými lékaři, kteří si po trasování objednávají jednotlivce i skupiny na odběry. Dále sestavujeme trasy odběrů, které další den jezdí posádky jak nemocniční, tak i od hasičů.
Předpokládám, že práce představuje i zátěž na psychiku. Zažila jste nějakou emočně vypjatou příhodu?
Z celé situace mi upřímně není vůbec dobře. Denně slýchávám, jak lidé umírají. Zdravotnický personál je vyčerpaný, nemocnice hledají dobrovolníky, kde mohou. Přála bych si, aby se vše ustálilo a svět se vrátil do pořádku. Vzhledem k tomu, že sedím za počítačem a zvedám telefony, tak se mi emoční situace zatím vyhýbají. Už se nám ale stalo, že se dovolali pacienti a do telefonu se rozbrečeli, že jsou úplně bezradní, sami a nevědí, jestli se s ostatními ještě někdy setkají. V takových chvílích vám není úplně do smíchu.
Co byste vzkázala těm, kteří tvrdí, že žádný koronavirus neexistuje?
Nebrat tuhle situaci jako jednu velkou lež. Ti, co si myslí, že celé dění je jen pohádka, ať se přihlásí jako dobrovolníci do nemocnice. Možná se jim ty oči opravdu otevřou…
Máte kromě studia za sebou nějakou další obdobnou zkušenost či kurz?
Kromě praxí, které máme povinně v rámci školy, jsem nic podobného nezažila. Zatím jsem neabsolvovala žádný kurz, nicméně si myslím, že za tu dobu jsem získala řadu neocenitelných zkušeností.
Plánujete po škole zůstat ve zdravotnictví? Nebo vás aktuální situace odradila, vyděsila?
Své rozhodnutí stát se záchranářem jen tak nezměním. Rozhodně z tohoto odvětví nemám v plánu utíkat. Ba naopak, celá situace mě utvrdila v tom, že bych tu chtěla zůstat.
Zvládáte během výpomoci v nemocnici i studium?
Nebudu lhát, je to trochu složitější, ale zatím to zvládám v pohodě. Teď to s dokončením bakalářské práce a státnicemi bude trochu horší, ale pevně věřím, že to všichni dáme.
Téměř rok studujete on-line. Má distanční výuka nějaké výhody?
Žádná sláva to není, co vám budu povídat. Na jednu stranu je to lehčí v tom smyslu, že člověk nemusí nikam chodit, zapne počítač a už „studuje“. Na stranu druhou stoprocentně nevnímáte, protože vás u toho nikdo nehlídá, můžete si kdykoliv odejít pro něco k jídlu nebo si zapnout cokoliv jiného než samotnou přednášku. V první vlně jsme přišli o veškerou výuku, jelikož byla vyhlášena pracovní povinnost a my měli samostudium. Jediným pozitivem je stálá práce a s ní spojené peníze. Vzhledem k tomu, že máme pouze pár přednášek on-line, se to dá všechno skloubit.
6
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
