Mladý muž Tomáš pracuje v autoservisu, který od předlické Sklářské ulice odděluje betonová zeď. Tomáš vypráví, že mu už rozbili okno od auta, pravidelně házejí kameny přes zeď, občas prokopnou i betonový panel. Že je zábrana počmáraná, to už lidé z podniku ani neřeší. Tomáš je během dne v práci, do Sklářské za zdí běžně nemá důvod chodit. O tom, co se tu děje, tak nemůže příliš zainteresovaně svědčit. Ale nejspíš nepochybuje o tom, že ne vždy je o co stát. Ostatně i do autoservisu si občas najdou cestu totálně zfetovaní lidé. „Upřímně, až odjedou auta s těmi lidmi v kvádrech, tak tudy sám nepůjdete,“ řekl redaktorovi Deníku. Tomáš mluvil o „delegaci“ z magistrátu, která ve čtvrtek 24. září na problematický špendlík na mapě Ústí vyvezla ombudsmana Stanislava Křečka.

Jak připomněl zástupce ředitele ústeckých strážníků Jan Novotný, Předlice byly před válkou v podstatě německé. Po pětačtyřicátém je dosídlili dělníky. Včetně Romů, ti ale s sebou problémy ještě nepřinesli. Čtvrť byla i potom na svou dobu relativně luxusní, chodilo se tu k holiči nebo třeba do restaurace Studánka. Zásadnější problémy nebyly dokonce ani s Romy, kteří sem přišli v 80. letech ze Slovenska. Průšvih podle Novotného představovala až třetí vlna romské imigrace do severních Čech po roce 1989. „Pováleční obyvatelé z Předlic utíkali, uvolnili jim byty,“ vykládal včera ombudsmanovi Novotný s tím, že před „novými“ Romy utekli i „slušní“ Romové. A v Sklářské nakonec zůstali jen totálně nepřizpůsobiví, kteří už stačili některé domy vybydlet.

O neochotě lidí z předlické ulice komunikovat se sociálními úředníky mluvila vedoucí sociálního oddělení magistrátu Ivana Bendová. „Měli bychom tu vykonávat sociální práci. Jsme v kontaktu se všemi. Skoro nikdo ale pomoc nechce. Většina z nich má uplatněný nárok na dávky, nic dalšího nepotřebují, plno lidí je tady na návštěvě. Máme tu jen jeden dům, kde máme několik klientů,“ vyprávěla Bendová veřejnému ochránci práv. Lidem ve Sklářské vyplácí 12 doplatků na bydlení, což není zas až tak moc. „Nepřizpůsobiví“ si ale peníze očividně dokážou sehnat jinde, prací načerno. „Od 6 do 7 hodin ráno tady denně stojí tři čtyři dodávky. Teď v tom baráku nechytíte jediného chlapa, ve čtyři přijedou zpátky,“ pokynul k zanedbaným bytovkám v ulici Tomáš z autoservisu.

Jednou z hlavních příčin zdejších problémů je kromě neustálého točení obyvatel byznys s chudobou, kdy vlastníci bytů „rejžují“ z naprosto nevyhovujícího bydlení neuvěřitelné nájmy. Křeček ale oponoval, že často očerňovaní „obchodníci s chudobou“ jsou poslední, kdo romské, často velké rodiny ubytují. „Když to nebudou dělat oni, nebude to dělat nikdo,“ upozornil.

Čekáme na změnu

Náměstek ústeckého primátora pro sociální služby Tomáš Vlach (ANO) si při řešení problémů vyloučených lokalit hodně slibuje od nových krajských radních. „Nás jako město mrzí, že kraj zatím nevyužil zákonodárnou možnost předkládat iniciativu v této oblasti,“ zmínil Vlach. „S novým vedením kraje bychom naše návrhy rádi představili. Máme zájem věci řešit, ale pro město to není vždy snadné. Musí se podstatně změnit zákony,“ je přesvědčený Vlach.

Křeček ale problémy vyloučených lokalit nevidí toliko v zákonech, jako ve vůli celé společnosti tyto problémy řešit.

Ombudsman: Není to o chudobě ani xenofobii, ale o způsobu života

Podle Stanislava Křečka se s problémem ghett musí vyrovnat celá česká společnost. Zákonů je prý dost.

Do vyloučené lokality Sklářská ulice v Ústí nad Labem, Předlicích dorazil ve čtvrtek dopoledne ombudsman Stanislav Křeček.Zdroj: Deník/Karel PechOmbudsman Stanislav Křeček prý situaci v sociálně vyloučených lokalitách dobře zná. Zabývá se jí jako poslanec, advokát i předseda sdružení nájemníků 30 let. „Problém není v zákonech ani chudobě, ale ve vůli to vyřešit. To ale nikdo nechce slyšet. A nikdo nechce slyšet ani o příčinách. Ty nejsou v chudobě, ale ti lidé se chovají jinak,“ soudí Křeček.

Můžete být konkrétnější?
Není to problém poslanců ani zastupitelstev, ale celé společnosti. Ta si musí říct, že to chce řešit. Dokud se k tomu nerozhodne, dokud bude každý krok kritizován, že to je útok na lidská práva, nepohne se to. Zákony jsou v pořádku, jejich vymahatelnost je problém.

Jak tomu může pomoct ombudsman?
Náš úřad k tomu nemá kompetence. Jedině že bychom odmítali, že jde o diskriminaci.

Měla podobné věci na stole vaše předchůdkyně Anna Šabatová?
Ano, ale její pohled byl odlišný od mého. Já vidím jako problém i ochranu práv lidí, kteří bydlí okolo. Nejen těch, kteří bydlí v těch lokalitách. Práva jsou nedělitelná, buď platí pro všechny, nebo pro nikoho. Pokud budeme říkat, že platí jen pro některé, nikam se nedostaneme. Není to v chudobě ani v xenofobii, ale ve způsobu života.

Politici v Ústeckém kraji často zmiňují, že jim poslanci v Praze nerozumějí, když hovoří o sociálně vyloučených lokalitách.
Nemyslím si, že by o těch problémech v Praze nevěděli. Jde ale o to, aby se poslanci odhodlali k radikálním krokům, které povedou k řešení.

Je jím regulace dávek?
To ne. I ve Sklářské jsme slyšeli, že si ty peníze opatří jinak. Jde o to vytvořit systém, který nebude zatěžovat obce a bude těmto lidem vyhovovat. K tomu je ale daleko. Žádný zákon o sociálním bydlení toto nevyřeší.