Když se Schlosserová na Šukačku nedaleko Javorné přistěhovala, ještě ani nechodila do školy. „Jsem tu už přes čtyřicet let a je tady kouzelně,“ ukazuje na malebnou krajinu. Vzhledem k očekávaným reakcím prý při uvádění adresy říká jen Javorná a číslo popisné.

„Když už musím říct, že bydlím na Šukačce, tak se lidé většinou smějí. Přicházejí reakce typu: Šukačka? Tam jsem ještě nebyl. Tam musí být veselo,“ prozrazuje s úsměvem. Dodává, že velkým lákadlem je pro turisty cedule Šukačka na stromě. „Každý, kdo sem přijede, se u ní fotí. Dokonce nám už jednu ceduli ukradli,“ říká.

Na to, jak vznikl název Šukačka, je několik verzí, nejpravděpodobnější je, že pochází ze slova šuka, což je srbsky koza. Místní ale nejvíce baví teorie, kterou tatínek paní Schlosserové, známý vtipálek, namluvil před mnoha lety jednomu novináři. „Řekl mu, že se to tak jmenuje proto, že tam jezdili brigádníci a poté mezi sebou všichni kopulovali,“ směje se starosta Čachrova, pod který Šukačka spadá, Josef Bejvl.

Chalupa na Onom světě

Jen o pár kilometrů dál leží další místo s netradičním názvem - Onen svět. Už přes půl století tam má chalupu rodilý Plzeňan Jan Vileta.  „Pamatuji doby, kdy tu byly dvě hospody. Dnes tu jsou obydlené jen tři domy. V jednom jsem já, protože jsem se rozhodl, že tu zůstanu po celou dobu, než pomine covid,“ říká. S tím, že by měl někdo nevhodné poznámky na název obce, se prý dosud nesetkal. Obdobně je na tom Rastislav Hubler, který přišel před 20 lety z východního Slovenska a na Onom světě žije s přítelkyní. „Lidé většinou žádné poznámky nemají, už ten název znají. Jen někdy řeknou – no, ještě že nejste ze Šukačky,“ směje se.

Onen svět není jen na Šumavě, další najdete v okrese Písek. Po republice je i řada dalších obcí či míst, jejichž názvy nejsou právě tradiční a v některých případech vyvolávají úsměv. Jsou to například Pičín na Příbramsku či Řitka nedaleko Prahy, známé z písně Yo Yo Bandu.

Z mnoha dalších lze jmenovat Držkov (nedaleko Jablonce nad Nisou) či Držkovou (Zlínsko), Smraďavku (lázně a rekreační oblast u Buchlovic), Močovice (u Čáslavi), Kozodírky (okres Jičín), Rozkoš (Znojemsko), Chlívce (Náchodsko), Peklo (vesnice u Vamberka) či Peklovec (Jičínsko), Holohlavy (Královéhradecko), Hrob (město v okrese Teplice), Bobra (Trutnovsko) či Bobrovou (okres Žďár nad Sázavou), Čunín (Prostějovsko), Brambory (nedaleko Čáslavi), Hovězí (Vsetínsko) a mnohé další.

Zaniklý Kokot

Obcí s někdy až peprnými názvy bylo v Čechách více, ale některé již zanikly nebo se přejmenovaly. Za všechny lze jmenovat Kokot na Rokycansku, Mrdákov na Domažlicku či Sračkov na Havlíčkobrodsku. Prvně jmenovaná již neexistuje, památkou na ni jsou jen Kokotské rybníky či Kokotský les (mimochodem, v této lokalitě najdete i pramen zvaný Čůráček). Druhá byla koncem 19. století přejmenována na Mrákov, neboť c.k. úřady uznaly, že původní název působí za změněných poměrů vulgárně. Třetí se také přejmenovala, na Malou Lípu.