„Chlap, měl tak sto padesát kilo, vystoupil z davu a šel na mě. Začal do mě strkat a vyhrožovat,“ popisuje v rozhovoru pro Deník Ladislav Kašpar.

Jste zklamaný?
Nejsem. Samozřejmě některé věci byly otřesné, ale vlna kladných ohlasů, slov díků a obrovské podpory, je tak neskutečná, že vše zlé překonala. S primitivy nejde bojovat.

Problémy přišly ještě před tím, než samosběr oficiálně začal. Myslím krádeže.
Ano, ale to byli jednotlivci. Nic dramatického. Od minulé středy, kdy začal samosběr, nedělám nic jiného, než naháním lidi po poli. Vloni i předloni to bylo dobré. Mohl jsem v pohodě předchystávat zákazníkům zeleninu a spolupracovnice ji v klidu lidem prodávaly. Letos? Děs! Něco nevídaného!

Kam až byli někteří lidé schopni zajít?
Fyzicky mě napadli. Začalo to první den hned od rána.

Tady na poli, kde stojíme, a kde se první den neprodávalo?
Ano. Prodávalo se na druhé straně obce, na což jsme předem upozorňovali a zákazníky tam naváděli šipkami.

Ti lidé se rozhodli, že zkrátka budou sklízet tady?
S manželkou jsme sem hned jeli a vysvětlovali, že se prodává jinde, ať pole opustí. Odmítali. Tak jsme zdůraznili, že vlastně kradou a my tedy zavoláme policii.

Kolik lidí tu bylo?
Asi padesát, šedesát. Jeden chlap vystoupil z davu a šel na mě. Začal do mě strkat a vyhrožovat. Měl tak sto padesát kilo a šel do mě. Říkal jsem mu, že jestli chce, aby ho zavřeli, ať pokračuje. Dalších padesát lidí hledělo a zřejmě čekalo, jestli mě skutečně zatluče do země, jak hrozil. Kdybych se ocitl na zemi, zřejmě by mě překročili a šli dál sbírat zeleninu. Opakoval jsem, že zavolám policii, dal pak pokoj a ostatní se začali vytrácet.

Tím to skončilo?
Přicházeli další lidé, kteří se rozhodli sklidit a nezaplatit. Takže mně sklidili jedno pole cibule, aniž by někdo zaplatil. Prodávali jsme tam, a lidé sbírali tady. Jezdil jsem sem a tam a upozorňoval lidí, kteří už odjížděli pryč z pole, že by měli zaplatit. Někdo dokonce milostivě stáhl okénko a drze prohlásil, že přece nebude platit, když neplatili jiní.

Škodu máte spočítanou?
Ten den tak 180 tisíc korun.

Lidi po lockdownu trochu zblbli

Přemýšlel jste nad příčinou?
Dlouho. Myslím si, že to udělal covid, lockdown. Lidi trochu přestali sociálně myslet. Nerad bych to moc zjednodušoval, ale mám dojem, že jsme poztráceli schopnosti komunikovat, vnímat druhé a taky jsme trochu zblbli. Tady se to ukázalo první den, který byl hodně náročný, protože přijelo obrovské množství lidí. Více než vloni a předloni.

Končíte se samosběrem po takové zkušenosti?
Rozhodně ne. Jak jsem řekl, pár primitivů mě nemůže odradit. Přijely davy lidí, někteří urazili sto i více kilometrů. Třeba tři čtyři rodiny vybraly jednoho zástupce, ti dali za auto vozík a přijeli. Nejdál, co vím, z Ústí nad Labem. Děkovali mi a chválili, jakou mám pěknou zeleninu. Tato odezva je pro mě důležitá. Je zavazující.

Lze čekat změny pro příští rok?
Určitě. Budou velké změny. Celou zimu to budeme ladit. Ale někdo to samozřejmě bude muset zaplatit.

Zdražíte?
Ceny se pohnou. Opatření, jak o nich přemýšlíme, budou stát velké peníze. Dramaticky ale zdražovat nehodlám. Nechci. Pořád musí platit to, co bylo na začátku, že nabízím zdravou a chutnou zeleninu za přijatelnou cenu.

Jak to nyní vypadá s nabídkou na polích? Cibule je tedy pryč?
Bohužel. Navíc o ni byl snad desetinásobně větší zájem než vloni. Stále máme dostatek mrkve, ta je letos krásná, stejně jako petržel, té je také dosti. Dále je červená řepa, dýně, a to všechny druhy, a bude zelí. Melouny už jsou taky téměř pryč. Na poli jsou poslední zbytky. Byl o ně obrovský zájem. Lidé poznali, že chuť je úplně jiná, než jakou znají u melounů z dovozu. Zvolená odrůda se velice osvědčila. Rajčata už jsou také bohužel pryč, prodal bych jich klidně trojnásobek.

Letošní ceník samosběru ve Vojnicích:
(Cena za 1 kg)

mrkev 4 Kč
petržel 8 Kč
žlutá cibule 6 Kč
červená cibule 7 kč
oválná cibule 8 Kč
zelí 7 Kč
červená řepa 5 Kč
dýně hokaido 8 Kč
rajčata 8 Kč
kukuřice 5 Kč
melouny 8 Kč
zelí 8 Kč