V minulosti si však vyzkoušel i pozici na střídačce dorostenců nebo juniorů, se kterými zaznamenal jeden z největších klubových úspěchů. To a mnoho dalšího se dozvíte v rozhovoru níže.

Jak vnímáte aktuální situaci a s ní spojené rozhodnutí Českého florbalu o předčasném ukončení sezóny?

Předně, zdraví je to nejdůležitější, a proto respektuji rozhodnutí o předčasném ukončení sezóny. Co nemohu přijmout, je fakt, že nebyl brán zřetel na sportovní hledisko. Jako ekonom vím, že může nastat situace, která vyvolá následné škody. Proto se měl Výkonný výbor Českého florbalu (pozn. red. dále jen VV ČF) chovat s péčí řádného hospodáře a škody minimalizovat. Když si přečtu zdůvodnění rozhodnutí VV ČF, tak v tom cítím rukopis Komise ekonomiky a infrastruktury, kterou ostatní komise tak či onak kopírovaly. Když se podíváme, kdo zasedá v dané komisi, tak není co dodávat. Je nutné si uvědomit, že dalším důsledkem koronaviru bude otázka financí. Do sportu obecně, a to platí i pro florbal, půjde méně peněz. Důvodem budou ekonomické ztráty sponzorů. Každý se nejprve zamyslí, jestli dát milion do sportu (reklamy), nebo ty peníze dát např. na mzdy.

Vás to musí mrzet hodně, sezóna byla skvěle rozehraná a plánovali jste zabojovat o postup do Superligy?

Ano, mrzí nás to hodně. V plánu jsme měli hrát o postup do Superligy. Případný postup by pro tento region strašně moc znamenal. Nejhorší na všem je ta ztráta jednoho roku, která postihla hlavně hráče.

I přesto můžeme na sezóně nalézt pozitiva. Tím hlavním je určitě premiérové vítězství v základní části. Jak byste ji zhodnotil? Je to signál, že florbal v Karlových Varech jde správným směrem?

Jsem přesvědčen, že florbal ve Varech jde správným směrem. Na to, že v regionu nemáme žádnou vysokou školu, a za situace, kdy mladí odchází za studiem a prací do jiných regionů, tak hrát florbal na úrovni postupu do nejvyšší soutěže je dobré. Upřímně, postupem roků jsem přesvědčen, že obměna hráčů šla správným směrem, a to především do kvality. Měli jsme tři vyrovnané řady a oba brankáři měli výborné výsledky.

U týmu působíte jako vedoucí týmu, mohl byste fanouškům přiblížit, co tato pozice obnáší?

Především jsem tzv. bafuňář, který do všeho vidí a za nic není odpovědný. Ale vážně, mám na starosti předzápasové procedury, jako soupiska, technická porada s rozhodčími a delegátem. Protože máme dvě centra, tak spolupracuji při koordinaci činnosti Varů a Prahy, to znamená zajištění dopravy, výstrojí a dalších potřebných věcí. Mým hlavní úkolem je dělat podklady ve formě statistik, kdy s jejich využitím hledáme s trenéry cestu k lepším výsledkům.

Máte nějakou představu, kolik času vám florbal týdně zabere?

Každý den něco. Nejvíce času mi zabere zpracování zápasu do formy tabulek. Hodnotíme tým, formace a jednotlivé hráče. Pro zajímavost zpracování pozápasové statistiky, která v základní části soutěže má cca 25 listů, představuje 6 až 7 hodin práce. Záleží na zápase. Jenom záznam jedné třetiny se pohybuje v průměru 35 minut. Ten potom přepisuji do tabulky, která potom má kolem 255 tisíc buněk se vzorci. Ty se potom automaticky přenášejí do výsledných přehledů. Další čas zabere cestování na zápasy. Takový trip do Petrovic přijde na celý den.

S hlavním trenérem Petrem Pánkem a trenérem gólmanů Tomášem Bergrem spolu působíte u týmu již čtvrtou sezónu. Před letošní sezónou realizační tým rozšířili Marek Mandler s Milanem Gratzlem. Jak se vám s nimi spolupracuje?

S kluky je to fajn. Petr a Marek jsou ve věku jako moji synové, s Tomem a s Milanem je to taky v pohodě.

První liga je náročná především na cestování, kde řada soupeřů Varů sídlí až na druhém konci republiky. Nemáte někdy myšlenky skončit a do další sezóny nenaskočit?

Než jsem začal dělat ekonoma, tak jsem dělal „obchoďáka“ u dopravní společnosti. V té době jsem autem sjezdil téměř celou Evropu. Dnes už cestovat zrovna nemusím. Před minulou sezónou jsem doma slíbil, že pokud nepostoupíme, tak s florbalem skončím. Dopadlo to tak, jak to dopadlo, a ten koronavir tomu chtěl jinak. Uvidíme po letošní sezóně.“

V karlovarském klubu působíte dlouhá léta. Máte nějaký moment, který vám utkvěl v paměti a chtěl byste ho vypíchnout jako ten hlavní, který jste ve florbale zažil?

Vyzvedl bych jeden moment, který ještě po létech pro mne dost znamená. V sezóně 2011/12 v dorostu měl zdravotní potíže brankář Štěpán Vorel, který musel být hospitalizován. My jsme hráli důležitý zápas venku. Cestou domů jsme se zastavili v ostrovské nemocnici. Celý tým se nahrnul za ním na pokoj, vyvezli jsme ho na chodbu a ten zápas jsme mu věnovali a převyprávěli. Jestli můžu přidat ještě jeden příběh. Změnili jsme systém letní přípravy, převzal ji pan Vébr starší. Během té letní přípravy naučil kluky správně běhat, využívat koordinaci pohybu. Po jednom zápasu v České Lípě jsem mluvil se Štěpánem Slaným, který se podivoval nad tím, jak jsme pozitivně změnili herní systém. Chválil kluky za rychlost hry a že jsme proti minulým létům upustili od nečisté hry.

Máte za sebou i bohatou kariéru u mládeže, s juniory jste v roce 2010 postoupili i do extraligy, stíháte při svém vytížení sledovat i mládežnický florbal v Karlových Varech?

Bohužel pracovní povinnosti a aktivity kolem A-týmu mi nedovolí soustavně sledovat mládež. Čtu komentáře a často se bavím s Mírou Závorou, se kterým jsem roky dělal dorost a juniory. S ním se o mladých hráčích bavím, abych byl v obraze.

Co byste chtěl vzkázat na závěr karlovarským fanouškům?

Fanouškům bych chtěl říct, že si jejich podpory nesmírně vážíme, jsou naším dalším týmovým spoluhráčem a bez nich by to nešlo. Jsme za jejich podporu, i když se nám někdy nedaří, vděčni. Chtěl bych je pozvat na novou sezónu, o které si myslím, že bude určitě náročnější než ta uplynulá. HMS byla nedobytná pevnost, pojďme společně si tuto prestižní sérii udržet.