Aby člověk šel do brány, musí být trochu magor, říká gólman Žlutic Martin Hladký

Martine, máte za sebou podzimní část, ve které jste obsadili pátou příčku panuje tedy s umístěním spokojenost?

Menší spokojenost panuje, i když je pravdou, že jsme mohli získat ještě více bodů a hlavně v domácích zápasech.

Vám se přeci jen v první části soutěže dařilo více na hřištích soupeřů….

Možná je to tím, že nejsme tak svázání povinností vyhrát jako v domácích zápasech před svými fanoušky. Jinak si to nedovedu vysvětlit.

Své fanoušky jste totiž potěšili v domácím prostředí v šesti duelech osmi body, což má asi do spokojenosti daleko?

Je pravdou, že to mohlo být o dost lepší. Bylo plno zápasů, které mohly dopadnout v náš prospěch.

Bylo utkání, o kterém jste si řekl, že bylo opravdu povedené?

Těch bylo za podzim více, ale kdybych měl vybrat jedno, tak to bude určitě zápas v Dolním Rychnově. Od nějaké 6. minuty jsme hráli o desíti a zápas dokázali zlomit a vyhrát. Tam určitě přišel ten zlom a nastartovalo nás to jako tým.

Samozřejmě následuje i otázka, na které utkání byste nejraději zapomněl?

Nejraději bych zapomněl na zápas s FC Cheb. U nás zrovna byly oslavy výročí třiceti let od získání krajského poháru. Byli tam všichni, co dříve hráli za žlutický Sokol a my se předvedli v nejhorším světle. Mám za to, že Cheb byl na posledním místě a my od nich dostali pořádnou facku.

Co tedy bylo předností týmu v podzimní části a naopak co si myslíte, že mu chybělo?

Je pravdou, že od doby, co nás trénuje pan Svoboda, tak dokážeme hrát fotbal jako tým. Dokážeme bojovat jeden za druhého a hrát do poslední minuty zápasu, takže morálka v týmu se určitě zvedla a vytvořili jsme skvělou partu lidí, které ten fotbal baví hrát. A to je od hráčů přes trenéry asistenty a fanoušky. Nemyslím si, že by nám teď v týmu něco chybělo, i když je pravdou, že občas trochu toho pověstného fotbalového štěstí by nebylo na škodu.

Vy patříte k žlutickým stálicím, kdy jste jako jeden z mála naskočil do všech zápasů…

Naštěstí se ještě nějak dokážu udržet ve formě a být pro kluky trochu platný.

Žlutice si vyšláply na béčko Sokolova, Bukovany sestřelily Dolní Žandov

Kraje

Dalo by se říct, že zrajete mezi třemi tyčemi jako víno, čím starší, tím lepší…

Nevím, jestli se dá říct v tomto případě, čím starší, tím lepší, ale nějaké zkušenosti už mám a dokážu je využít. V současné době se hra u gólmanů změnila a hraje se více nohama a mimo vápno, takže je pořád na čem pracovat a držet krok s moderními trendy.

Gólmani jsou hodně cenným zbožím v dnešní době to pak platí dvojnásob, jaký máte na to pohled vy?

Je pravda, že gólmani ubývají a je jich málo. Mezi tyče si dokáže stoupnout každý, ale málokterý dokáže chytat míč. Aby člověk šel do brány, musí být trochu magor (úsměv).

Teď bude následovat neoblíbená zimní příprava, která znamená především nabírání kondice. Berete ji také jako nucené zlo?

Zimní přípravu nesnáším, ale čím jsem starší, vím, že to dělám pro sebe a dokážu se kousnout a zvládnout to. Na mě jako na gólmana se nechtějí nějaké extra výběhy, ale i ta trocha, co naběhám, mi stačí.

I. A TŘÍDA: Žlutice semlely Chebany, šlágr skončil bez vítěze

Kraje

V jarní části vás však čeká náročná šichta, jelikož tabulka je v dolní polovině vcelku vyrovnaná, takže o záchranu bude velký boj…

Očekávám velký boj o udržení se I. A třídě od všech týmů z dolní části tabulky. Stačí prohrát pár zápasů a je tam namočený skoro kdokoliv. Soutěž je vyrovnaná a nikdo nemá jisté své postavení v tabulce.

S jakým cílem tedy budete vstupovat do druhé části soutěže a prozradíte, jaký osobní cíl máte vy?

Určitě budeme chtít navázat na výkony, které jsme předváděli ke konci sezóny a pokračovat ve sbírání bodů. Sezona bude ještě dlouhá týmy vyrovnané, takže to nebude nic jednoduchého. A mé osobní cíle? Dokázat se ještě co nejdéle udržet jako jednička v A-týmu a svými výkony pomoct klukům do budoucna vykopat vyšší soutěž. Tuhle sezonu se to totiž asi nepovede (smích), ale do budoucna se vrátit do kraje by byl velký úspěch.