„To, že jsem se ocitl ve Svatavě, je především zásluha mého syna, který už rok nastupuje v nejmladší přípravce. V neposlední řadě je to také zásluha Míši Kováče, který mi takzvaně hodil laso. Slovo dalo slovo a stal se ze mě hráč Svatavy,“ prozradil Jakub Bartoš, proč se přesunul do Svatavy. Po nějaké době, kdy fotbalově pauzíroval, věděl, že to nebude jednoduchý návrat.
„Upřímně, od angažmá ve Svatavě jsem si nic nesliboval. Měl jsem hlavně co dělat sám se sebou, a to po fyzické stránce,“ narážel Bartoš na absenci kondice. „Přeci jen už to jsou čtyři roky, co jsem naposled nastoupil do ostrého zápasu,“ zavzpomínal na staré dobré fotbalové časy. Svatavě se však v podzimní části výsledkově nedaří, přitom herně na tom není vůbec špatně. „Pomýšleli jsme na to, že bude bodů o trochu více,“ přiznává Bartoš, že očekávali větší bodovou úrodu.
„Ztratili jsme zbytečně body doma s Rychnovem, dostali jsme výprask od Kolové a neudrželi jsme vedení v Hranicích. Za mě osobně to byly zápasy, kde se dalo naplno bodovat. Kvalitu na to, abychom hráli ve středu tabulky, určitě máme,“ upozorňuje svatavský šikula.
Baníkovci si tak vybírají v některých zápasech pověstnou nováčkovskou daň. „Dost se nadřeme na to, abychom si nějakou šanci vytvořili. Dostáváme laciné a zbytečné góly, ale na druhou stranu vždy hrajeme až do konce na sto procent,“ podotkl Bartoš. Naposledy si Svatava připsala na účet výhru 9:0, když své fanoušky potěšila gólovou demolicí Plesné.
„Pojďme si na rovinu říct, že Plesná přijela bez vykartovaných hráčů, a myslím si, že to se na ní podepsalo. Na druhou stranu, to, jak jsme k tomu přistoupili my, je věc druhá. Za sebe musím říct, že tenhle zápas jsme potřebovali. Kdyby to v poločase nebylo 7:0, ale třeba 12:0 nebo 13:0, tak nikdo neřekl ani slovo. Chtěl bych klukům z Plesné poděkovat za to, že i za takového stavu nepřestali hrát a jezdili devadesát minut,“ netradičně vysekl poklonu soupeři Bartoš.
Právě on byl hlavním strůjcem vítězství, když se čtyřikrát zapsal do střelecké listiny. „Každého hráče potěší gól bez ohledu na to, kolik jich v zápase dá. Ten, kdo zápas viděl, tak ví, že jsem měl další čtyři šance, které musím dávat, takže jsem u čtyř skončit nemusel,“ sypal si popel na hlavu svatavský hráč.
„Jsem rád za každý gól, co dám a vidí to můj syn. Snažím se hlavně pro něho být vzorem a ukázat mu, že i když se nedaří, musí se pořád makat,“ prozradil Bartoš, co je v každém utkání pro něho motivací. Sám ale ví, že se nevyhne účtu od týmového pokladníka, který mu spočítá jeho gólový počin. „Tohle mi určitě náš pokladník Luboš pěkně spočítá,“ říká s úsměvem.
„Ve dvou zápasech jsem dal dva góly a kluci mě začali podezírat, že ten hattrick prostě nechci dát, abych nemusel platit, takže očekávám, že si na mně teď smlsne,“ je si vědom, že ho čeká větší částka, pro kterou bude muset sáhnout hluboko do kapsy.
„Chtěl bych poděkovat všem fanouškům svatavského fotbalu, kteří chodí fandit na všechny domácí či venkovní zápasy nejen A-týmu, ale i béčka a mládeže, moc děkujeme za jejich podporu,“ vzkazoval závěrem Bartoš do Svatavy.
Načítám výsledky ...
Načítám tabulku ...
