„Velké obavy a respekt? To si úplně nemyslím, v mých očích se vidím stejně jako všichni ostatní hráči,“ vysvětluje s úsměvem třicetiletý útočný hrot. „Ale je pravda, že obránci mě nemají zrovna dvakrát v lásce. Většinou slýchávám, že menšího útočníka dostat nemohli,“ prozradil Havel, který se v rozhovoru Deníku rozpovídal o úspěšném podzimu, následných oslavách či cílech pro jarní část, ve které by mohl jeho tým zaznamenat největší úspěch v historii vintířovského fotbalu, kterým by byl postup do divize.

Vraťme se zpět v čase, s jakými cíli jste vstupovali ve Vintířově do podzimní části?

Do sezony jsme šli s jasným, ale přitom nelehkým cílem, a to porvat seo první příčku. Chtěli jsme navázat na dobré výkony z přípravy, kde jsme hráli pro oko diváka krásný fotbal, a přenést to do zápasů, kde se hraje o body. Kupodivu v přátelácích hrajeme lépe, nechápu (úsměv).

S umístěním tedy musela panovat pouze spokojenost?

S umístěním samozřejmě spokojení jsme, ale víme o chybách, které jsme v některých zápasech předvedli, a musíme na nich zapracovat.

Prakticky až na porážku s Chodovem jste vždy dokázali bodovat…

Zrovna porážka s Chodovem mě velice mrzí, za stavu 1:1 jsem nastřelil břevno a hned z brejku jsme dostali gól. Kdybych vstřelil branku, věřil bych v bodový zisk. Podle našeho trenéra se brána chvěla ještě další domácí zápas.

Důležitá pro vás určitě byla výhra nad Žluticemi, která vás udržela ve hře o první příčku…

Výhra nad Žluticemi byla pro nás nesmírně důležitá. Věděli jsme, že musíme vyhrát, pokud chceme pomýšlet na první místo. V kabině jsme si řekli, že začneme hned od začátku presovat a hrát náš styl hry. Jenže opak byl pravdou a my hráli lehkovážně, za což nás soupeř hned ve druhé minutě potrestal. Celý zápas jsme ztrátu dotahovali a až v 90. minutě jsme se dočkali vytoužené vítězné branky.

TJ Baník Vintířov.
Vintířov udolal v 90. minutě Žlutice a vyšvihl se do čela přeboru

Nakonec jste zvládli i poslední duel podzimu, ve kterém jste uspěli na půdě Hroznětína, a šlo v něm o hodně, o první místo…

Pro diváka nemůže být nic lepšího, než že se o půlmistru podzimní části rozhodne až úplně v posledním kole mezi prvním a druhým celkem. Diváci vytvořili skvělou atmosféru a upřímně bych si přál, aby taková návštěvnost byla každý zápas. Všichni v kabině věděli, o co hrajeme a jaká je důležitost tohoto zápasu. Jsem rád, že jsme konečně splnili to, co jsme si před zápasem řekli, a předvedli to posléze na hřišti. Nebylo to vůbec jednoduché utkání i kvůli tomu, v jakém stavu bylo hřiště. Nicméně oba týmy měly stejné podmínky. Hned na začátku utkání jsme soupeře dostupovali, s čímž měli problémy, a my si vypracovali několik šancí, ale žádným gólem to neskončilo. Teprve až po nedorozumění mezi obránci jsme vsítili první branku. Bohužel naše vedení netrvalo dlouho a po deseti minutách jsme si dali vlastní gól. Naštěstí jsme ještě do konce první půle přidali další branku po chybě hroznětínského stopera. Poté jsme hráli to, co jsme potřebovali, nikam se nehnali a čekali, co soupeř vymyslí. Musím pochválit kluky, že hráli opravdu skvěle, zodpovědně a bez chyb. Tudíž si myslím, že tento zápas byl hlavně o chybách v zadních řadách, týmovosti a bojovnosti.

Ve šlágru 13. kola krajského přeboru uspěl Baník Vintířov v přímém souboji o první místo na půdě Hroznětína, kde vyhrál 2:1, když se pod obě trefy vítěze podepsal kanonýr Milan Havel.
PODÍVEJTE SE: Kanonýr Havel usadil Vintířov na podzimní fotbalový trůn

Dalo by se říci, že v podání Vintířova platilo rčení, když se dva perou, třetí se směje…

V tomto případě to tak opravdu bylo. Prohra Chodova v Poříčí, poté prohra s Hroznětínem a nakonec klopýtnutí v Lomnici nám otevřely vrátka v bitvě o první příčku. Opravdu skvěle rozdané karty.

Vraťme se tedy k oslavám, jaké byly v podání Vintířova?

Oslavy byly opravdu velkolepé. Je to historicky nejlepší umístění Vintířova v krajském přeboru po podzimní části, takže si asi dovedete představit, jak oslavy probíhaly. Detaily vás raději nebudu zatěžovat, pro dobro nás všech (smích). Ale jsou to zrovna ty okamžiky, pro které ten fotbal hrajeme, milujeme ho, a není nic lepšího než to oslavit se skvělou partou, kterou bezpochyby ve Vintířově máme.

Společně s Jakubem Švandrlíkem jste navíc vytvořili smrtící útočné duo, když jste dohromady vstřelili 24 branek, tedy více než polovinu branek Vintířova. Jak si tuto spolupráci pochvalujete?

Jakub Švandrlík je opravdu technicky dobře vybavený fotbalista a s Romanem Prokopem nám dělají hru. Oba těžíme z výborné práce celého týmu. Se Švandou si rozumíme dobře a můžu se na něj spolehnout, že když zrovna nedám branku já, promění šance on. Jediné, co bych mu mohl vytknout, je, že by mi mohl více přihrávat, ale on by zřejmě řekl to samé (smích).

Na druhou stranu, je triumf v první části soutěže pro vás zavazující?

Určitě ano. Chtěli bychom potvrdit, že jsme právem v čele tabulky. Vintířovští fanoušci si to určitě zaslouží. Takže pokračovat v jízdě i na jaře a udržet se na první příčce až do konce sezony, i když to nebude lehké.

Teď si užíváte zaslouženou přestávku, kterou však záhy vystřídá zimní příprava, která není u hráčů zrovna moc oblíbená. Jak to máte vy?

Já osobně jsem ji už potřeboval jako sůl. Prakticky celý podzim mě trápila různá zranění, takže nyní mám čas vše doléčit, i když, jak říkáte, zanedlouho tu bude zimní příprava, která je opravdu náročná. Mně osobně přípravy nevadí. Jsem typ člověka, co má rád, že si může dát pořádně do těla a zamakat na sobě. Co v zimní přípravě naženete, z toho pak profitujete celé jaro.

Ve šlágru 13. kola krajského přeboru uspěl Baník Vintířov v přímém souboji o první místo na půdě Hroznětína, kde vyhrál 2:1, když se pod obě trefy vítěze podepsal kanonýr Milan Havel.
FOTOGALERIE: Podzimní titul pro Vintířov, černý Petr pro výběr Žlutic

Poté vás čeká náročné jaro, udržet se na vrcholu je vždy těžší. Co bude hrát stěžejní roli, abyste dokázali navázat i ve druhé části na podzimní jízdu?

Důležité pro nás bude, abychom byli na každý zápas v plné sestavě, což se nám tento rok nepovedlo snad ani jednou, pokaždé chyběl hráč nebo dva, v některých případech i více. Dále bych si přál, aby se týmu vyhýbala zranění. Co se týče hry, tak víme, kde nás tlačí bota a na čem zapracovat, ale o to se již postará trenér v zimní přípravě.

Pak už se nabízí pouze jedna otázka, co Vintířov a divize?

To je velmi zajímavá otázka. Trenér Váša mluví neustále o tom, že hrajeme o záchranu. Po podzimní části již ale ví, že zachráněni jsme. Troufám si říct, že by si divizi zkusil velmi rád. V kabině je to tak půl na půl. Vintířov by si to určitě zasloužil už jen proto, jak obec fotbal podporuje. Máme zde kvalitní zázemí, organizaci klubu, za což vděčíme především pánům Vystrčilovi a Vaškovi. Já osobně bych si divizi zahrál velmi rád, ale tak před pěti lety. Nyní jsem pracovně vytížen, takže bych nejspíš neměl čas trávit celou sobotu na zápase. Volný čas raději věnuji svému synovi, který už taky začal hrát fotbal.