Chytající architektka Skružná: 21 gólů? To je síla. Víc jak deset jsem nezažila

„Teď jsem z toho smutná, ale jsem moc ráda, že jsem si s nimi zahrála. Předpokládám, že na takový tým v životě už nenarazím. Ve velké bráně chytám teprve půl roku. Předtím jsem hrála u starších žáků a tam jsem si hledala pozice, kde bych hrála. Jednou jsem si řekla trenérovi, zda bych mohla do branky a od té doby chytám,“ řekla po zápase sedmnáctiletá gólmanka Mostu Valerie Skružná. Pro všechny byla za hrdinku. Po cestě do šatny ji lidí gratulovali, povzbuzovali ji také rodiče.

„Ale tohle byl asi můj největší příděl, který jsem kdy dostala. Nikdy jsem nedostala víc jak desítku,“ smála se pak už mladá sympaťanda v křiklavě zeleném dresu.

Její cesta do brankářského dresu byla vcelku zajímavá. Začínala s plaváním, nakonec vyhrály brankářské rukavice. „Já jsem dříve čtyři roky plavala, bohužel jsem se tam nepohodla s trenérem, nešlo to a já skončila. Rodiče mi ale řekli, ať dělám nějaký jiný sport a já si vybrala fotbal. Chtěla jsem jít původně do MFK, ale tam mě jako holku nevzali, tak tatínek zavolal známému, se kterým hrál a to je trenér Karel Giampaoli, a já šla sem na Souš,“ popisuje Valerie Skružná.

Pohár: Sparťanky vyučovaly v Mostě. Domácím daly 21 branek

Se svým týmem působí v divizi A, což je nejnižší ženská fotbalová soutěž a po podzimu si mostecké holky drží třetí příčku v tabulce. „Když nepočítám pohár, tak divizní soutěž, kterou hrajeme, ta je v pohodě, tam člověk tolik práce nemá, tam si myslím, že máme v tabulce na druhé místo,“ směje se mladá fotbalistka, která v duelu se Spartou měla možná stejně práce jako v předchozích deseti divizních zápasech podzimu. Jak vůbec sebe a fotbal vidí do budoucna?

„Já a moje další fotbalová kariéra? Ještě uvidím, teď studuji architekturu a chtěla bych jít na vysokou školu do Brna, což je tři sta nebo čtyři sta kilometrů odsud. Takže to nechám na budoucnosti, zda se na vysokou dostanu, zda vůbec udělám maturitu,“ přemítá nad dalším životem a dodá:

„Neberu fotbal jen na vyblbnutí a pohyb, ale ještě nejsem o další své kariéře plně rozhodnutá, velkou roli v tom hraje samozřejmě škola, kterou chci dodělat. A uvidím, zda mi škola k něčemu bude, nebo ne.“