Jako asistent byl u zlata na mistrovství Evropy 1976, jako hlavní získal bronz na kontinentálním šampionátu 1980 a o deset let později dovedl reprezentaci do čtvrtfinále mistrovství světa.

Byl první zahraničním trenérem v anglické lize, kde vedl Aston Villu, působil také v Celtiku Glasgow či Sportingu Lisabon. Se Slovanem Bratislava vyhrál dvakrát československou ligu.

Jozef Vengloš
Slavné výroky legendy Vengloše: Strýčkův chráněnec, Olomouc versus Barcelona

„Předběhl dobu,“ říká Němeček, jenž pod Venglošem kopal na světovém šampionátu v Itálii 1990.

V čem?
Byl velice pečlivý: na taktiku, na jídlo. Musíme si uvědomit, že uspěl v Anglii, což není jednoduché. Musíte mít jazykové vybavení, znalosti, znát psychologii. Tam nejste jen trenér, ale manažer, který dává řád celému klubu. Přál bych našim nastupujícím trenérům, aby se dostali tak daleko jako on, ale na to jen tak někdo nedosáhne.

Vás pan Vengloš vytáhl do reprezentace, že?
Mám na něj nejlepší vzpomínky. Byl to skvělý taktik i chlap.

Radil vám hodně?
Rád pohovořil s každým. Mně jako mladému pořád připomínal, že musím být pracovitý a trpělivý. Jednu speciální historku s ním ale mám.

Povídejte.
(usmívá se) Hráli jsme kvalifikaci v Praze, byli jsme na hotelu. Mě jako mladého poslali kluci pro pivo. A když jsem jel výtahem zpátky, v prvním patře přistoupil pan Vengloš. Já jsem měl fotbalovou tašku s takovým tím dvojitým dnem, kam se dávají kopačky. Tu jsem nacpal pivem. Když se výtah rozjel, samozřejmě to začalo cinkat. Strašně jsem se lekl. Ale on mě jen poplácal po tváří a řekl: Správně, mladej. Myslím, že ho to vystihuje.

Jozef Vengloš
Za úspěch vděčil Tatrám. V 84 letech zemřel úspěšný fotbalový kouč Vengloš

Prý vám odpustil i oslavu postupu ze skupiny na mistrovství světa po výhře nad Rakouskem.
Radši to nechci rozebírat. (směje se) Měli jsme výhodu, že nebyl bulvár. Pan Vengloš samozřejmě věděl, co se dělo, ale nechal to být.

V Itálii byl hlavním koučem. Tým vedl společně s legendárním Václavem Ježkem. Jaké to bylo?
V roce 76 to měli obráceně a vyhráli mistrovství Evropy. V Itálii šéfoval Vengloš, pan Ježek byl už přece jenom starší, a tak nechával hlavní rozhodnutí na něm. Dohromady ale fungovali skvěle, byli to fanatici do fotbalu. Znali svoje názory, doplňovali se i náturou: Ježek byl impulzivnější, Vengloš klidnější. Skvěle dokázali číst charaktery hráčů.

Proto jste byli tak úspěšní? Došli jste mezi nejlepších osm týmů světa.
Trenér Vengloš nás nesmírně pečlivě nachystal. Pravda, bylo mu to trochu zazlíváno, ale my jsme hráli proti nejlepším mančaftům světa, a tak jsme museli vycházet ze zabezpečené obrany. Proti Rakousku bylo v jednu chvíli na hřišti snad sedm kluků, co hráli v klubech stopery. Ale fungovalo to. Ne nadarmo byl pan Vengloš poté léta školitelem trenérů u Evropské federace.

Na hřišti. Jaromír Bosák kope za Real Top Praha, k tomu vede Šestajovice, kde šéfuje Tomáši Rosickému.
Jaromír Bosák: Je zásadní, jestli komentátor hrál fotbal. Jinak jen teoretizuje

Zkrátka pojem, možná nejúspěšnější trenér československé historie.
Pro mě určitě. Podívejte se, jaké kluby trénoval. Lidi teď budou možná říkat, že to bylo za dávných dob, že to bylo jednodušší. Ale to vůbec není pravda. Naopak si myslím, že to bylo složitější.

Potkávali jste se po kariéře?
Ano, díky některým pořadům v televizi, párkrát jsme byli pozváni spolu. Nesmírně si vážím toho, že mi nabídl tykání. Říkal: Už jsi velkej chlap, máš děti, tak mi přece nebudeš vykat.