Velké vítězství jde z velké části za ním. Kouč prostě zaválel, v souboji se semifinalistou posledního mistrovství světa mu vyšlo všechno: Trefil správnou základní jedenáctku, vystavěl účinnou a kurážnou taktiku, povedla se mu střídání…

„Věděli jsme, co Angličané budou hrát. Kromě desetiminutovky ve druhé půli si nevybavuji, že by nás zatlačili,“ pronesl brankář Tomáš Vaclík. Tato slova míří přesně do černého, na trenéra. Čím vším Šilhavý přispěl k vítězství, jež Čechy výrazně posunulo směrem k postupu na evropský šampionát?

Odvaha

Ta byla naprosto zásadní. Česko nečekalo, až ho Anglie uštve svou rychlostí. „Nebyl to žádný zanďour,“ pochvaloval si sám kouč. Výstižné! Domácí byli odvážní ve dvou směrech.

Zaprvé se pouštěli do napadání, střední záložník Vladimír Darida se při něm posouval až vedle útočníků Patrika Schicka a později Zdeňka Ondráška. Zadruhé při držení míče. Češi se ho nezbavovali, klidně se pustili do složitější kombinace. Při ní pak nechybovali.

„Hráli jsme aktivně a tým, jakým je Anglie, jsme dostali do úzkých,“ řekl Šilhavý. Bylo to tak.

Základní jedenáctka

Všechno zapadlo. Krajní beci ze Slavie (Jan Bořil s Vladimírem Coufalem) byli famózní bez přehánění. Stopeři Jakub Brabec s Ondřejem Čelůstkou hráli tak, že na stadionu fanoušci docela zapomněli, jaké problémy měli Češi ve středu defenzivy v poslední době. Navíc spolu zařídili první gól. Předskakovali anglické hvězdy, brali jim míč i nadšení.

„Byl bych trochu kritičtější, párkrát jsem sice při těch situacích mohl vypadat jako král, ale kolikrát za mě míč zapadl a já měl štěstí,“ přiznal Brabec. Až zbytečně skromně… Stoprocentně zafungovali i další členové sestavy. Ve středu pole byli Češi lepší, v útoku Patrik Schick udržel míč a unavil soupeře.

Debutant na plac

Šilhavého majstrštyk? „Pokud se povede, je to šťastná ruka,“ smál se, když mluvil o chvíli, kdy nečekaně poslal na hřiště debutanta Zdeňka Ondráška. Svalovec rozhodl a přidal do utkání další velký příběh. Bude se vyprávět dlouho, stejně jako ten o trenérovi.