„Jsem rád, že se pravda Libora Kovaříka a nás dalších prokázala a že má fotbal jedinečnou možnost se očistit,“ povídá v rozhovoru pro Deník dvaačtyřicetiletý Kocián, který se v českém fotbale zasloužil o zavedení zápasových komunikátorů pro rozhodčí.

Roman Berbr spolu s Dagmar Damkovou na vás podali žalobu pro ochranu osobnosti před třemi lety. V jaké fázi je nyní soudní jednání?
Minulý rok jsem vyhrál v plném rozsahu soud první instance, Berbr se samozřejmě jako v ostatních případech odvolal ke krajskému soudu. Tam padlo rozhodnutí, že jsem ve čtyřech z pěti projednávaných bodů vyhrál. V případě posledního, a to mého nestandardního vyhození z ligy, má dojít k doposlechnutí svědků. Ostatní čtyři body jen potvrdily výroky sudího Libora Kovaříka, ale Berbr neváhal a podal v nich dovolání k nejvyššímu soudu. Ten skoro ve všech případech potvrzuje rozhodnutí, muselo by dojít například k procesní chybě.

Připravujete se na další soudní jednání?
Mluvil jsem se svou advokátní kanceláří, v blízké době připravíme podklady k soudu, abychom potvrdili, co se stalo, součástí bude nynější žaloba policie na Berbra. Máme zatím informace z médií, takže čekáme na bližší vysvětlení, až dojde na oficiální obvinění. Podle prvotních informací obvinění plně koresponduje s mým dopisem Peltovi a systémem, který byl už v roce 2012.

Myslíte, že vám dá krajský soud za pravdu i v posledním bodu, kdy jste popsal své vyloučení z listiny rozhodčích jako nestandardní?
K poslednímu bodu mají být předvolaní svědci z naší i Berbrovy strany, pak dojde k projednání s doplňujícími fakty. Domnívám se, že s momentální situací jsou už fakta doplněná. Věřím, že rozhodnutí bude jednoznačné a žalobu možná stáhnou.

Opravdu?
Člověk nikdy neví, I když se domnívám, že teď mají jiné problémy, tedy především Roman Berbr, Dagmar Damková obviněná není. Měli by pouze náklady na soudní řízení navíc. Jednoznačně nemají šanci.

Když jste otevřený dopis psal, počítal jste, že něco změní?
Věděl jsem, že asi ničemu nepomůže, že Berbr s Damkovou neodstoupí a budou dál v českém fotbale. Chtěl jsem hlavně podpořit kolegu, který měl pravdu. Cítil jsem to jako povinnost. Tehdy jsem však nepočítal se soudem a že to zasáhne mou rodinu.

Litoval jste někdy, že jste se ozval?
Nikdy jsem nelitoval. Ztratil jsem sice některé přátele, naopak se ovšem profiltrovali ti praví, kteří vědí, co jsou Berbr s Damkovou zač. U nich jsem spíš svým vystoupením získal kredit.

Co si myslíte o současné aféře s ovlivňováním rozhodčích a zápasů druhé a třetí ligy?
Nejsem překvapený, že nasazování rozhodčích mohlo být i na zakázku. Ovšem hrozně mě překvapilo třeba uspořádání semináře, který nakonec nebyl, za 850 tisíc korun, které skončily bůhví kde. To je absolutně nepřijatelné.

Případ Kocián
Bývalý rozhodčí Radek Kocián se pohyboval v profesionálních soutěžích od 30. listopadu 2005 do 7. listopadu 2012. V srpnu 2015 sepsal otevřený dopis adresovaný tehdejšímu předsedovi Fotbalové asociace České republiky Miroslavu Peltovi, kterým podpořil vyjádření bývalého rozhodčího Libora Kovaříka pro média. Kocián potvrdil jím popsané praktiky Romana Berbra i komise rozhodčích vedené Dagmar Damkovou. Po zveřejnění dopisu podali Berbr s Damkovou na Kociána žalobu pro ochranu osobnosti. Případ se projednává už od roku 2017, krajský soud dal ve čtyřech z pěti bodů za pravdu Kociánovi, v posledním o nestandardním vyřazení z listiny rozhodčích ještě nerozhodl. Berbr s Damkovou se odvolali k nejvyššímu soudu.

V dopise jste popsal, že nasazování rozhodčích řídí Berbr a ne tehdejší šéfka komise Damková, jeho partnerka. To jste pozoroval už tehdy?
Berbr měl blíž k některým klubům a k rozhodčím. Vnímal jsem, že právě tyto spřátelené rozhodčí obsazují společně s Dagmar Damkovou tak, jak potřebují.

Tito rozhodčí pak proti vám svědčili u soudu ve prospěch Romana Berbra?
Přesvědčil jsem se u soudu, že k Berbrovi byli loajální rozhodčí převážně z Čech, například Petr Ardeleanu a Ondřej Lerch. Jejich výpovědi mě dost zarážely.

V čem?
Buď neříkali podle mého názoru pravdu, nebo si na některé skutky ani po pár letech nevzpomněli. Hojně to zaráželo i soudkyni. Lerch například řekl, že díky Berbrovi s Damkovou měl krásný fotbalový život.

Bylo už tehdy veřejné tajemství, že Damková jen plní příkazy Berbra?
To ano. Byl jsem si relativně jistý, že to tak je. Myslím, že i ostatní kolegové to věděli.

Proč se nikdo neozval?
Báli se, že by okamžitě skončili na listině rozhodčích.

Petr Ardeleanu u soudu tvrdil, že jste na hřišti často chyboval, proto s vámi rozhodčí na zápasy nechtěli jezdit.
Vyjádření byla od většiny rozhodčích ze strany Berbra nepravdivá. Je jasné, že v kolektivu šedesáti lidí máte někoho víc a někoho méně oblíbeného. Když k soudu šel, bylo jasné, odkud vítr vane.

Jako profesionální rozhodčí jste skončil v roce 2012. Pak už jste nepískal vůbec?
Neměl jsem chuť pískat. Na pár zápasů jsem se objevil v krajských soutěžích, ale zklamalo mě fotbalové prostředí a pořvávání některých lidí, že mě Damková vyhodila správně. Nechtěl jsem pokračovat, protože mám rodinu, které jsem se chtěl věnovat. A taky klubu v Želešicích, kam jsem se přistěhoval. Chci vyzdvihnout výbornou práci předsedy Tomáše Koláčka, lidí ve výboru, trenéra, hráčů v čele s kapitánem Lukášem Kvardou. Má hospůdku, kde naši výbornou partu stmelujeme. (směje se) Za dvě sezony sezony se postoupilo o dvě soutěže výš z okresu do I. A třídy.

Tam se potkáváte i s Rajhradicemi spojenými se jménem obviněného sudího Roberta Hájka, který tam dělá místopředsedu.
Od otevřeného dopisu se nestýkáme. V Rajhradicích nastupuje většina policistů, na které má Robert Hájek jako policejní instruktor dobré kontakty. Mohli by hrát vyšší soutěže, ale dokázal je přemluvit, aby šli do Rajhradic, tím raketově stoupaly. Tým má na krajský přebor, hráči mají obrovské kvality včetně bývalého reprezentanta Maria Holka, s ním a ještě Josefem Dvořáčkem trénuji ve Zbrojovce děti v kategorii šest až sedm let. Maria každý trénink u mládeže přemlouvám, ať jde k nám do Želešic.(zdůrazňuje)

Jako rozhodčí už se na hřišti neobjevíte?
Už ne. Již před časem jsem kývl na funkci delegáta v krajských soutěžích. Oslovil mě Vladimír Kristýn (předseda Jihomoravského krajského fotbalového svazu – pozn. red.), který si u mě získal velké renomé, když odmítl vstoupit do výkonného výboru asociace se slovy, že nepůjde do kontaminovaného prostředí kolem Berbra. Myslím, že do budoucna může být jeden z kandidátů do Výkonného výboru FAČR za Moravu. Řekl jsem, že rád pomůžu v krajských soutěžích, ale nemám motivací jít do vyšších soutěží, dokud tam bude Berbr.

Jenže ten už tam není…
Uvidíme, jak se mi bude dařit v delegátské kariéře, pak se případnému postupu do vyšších soutěží nebráním, ale důležitější je rodina. Nikam se nehrnu za každou cenu.

V komisi rozhodčích FAČR skončil Jozef Chovanec, jak ho vnímáte?
Jozefa Chovance jsem jako malý kluk zbožňoval, byl pro mě ikona, jeden z lídrů reprezentace. Později jsem ho uznával už jako trenéra, když jsem pískal týmy, které vedl. Ale neměl brát po Poláku Michalu Listkiewiczovi komisi rozhodčích. Když ho do funkce vezme Berbr, je jasné, že jakýkoli problém nastane u rozhodčích, si stejně každý spojí s Berbrem.

Vidíte důvěryhodného adepta na šéfa komise rozhodčích?
Jednoznačně by se měl po volbách stát předsedou komise rozhodčích Radek Příhoda. Poznal jsem ho jako velice dobrého rozhodčího, kolegu s kladnými lidskými vlastnostmi, férového člověka. Když vidím jeho vyjadřování v médiích, ztotožňuji se s jeho názory. Byl by dobrý jak po odborné stránce, tak i po stránce mediální, média ho uznávají.

Podporujete setrvání Martina Malíka v pozici předsedy fotbalové asociace?
Nedělal bych nyní překotné změny. Souhlasím s názorem bývalého sekretáře asociace Rudolfa Řepky, že fotbal se musí vyléčit úplně zespodu. Začne to okresními volbami, následně krajskými a pak budou celostátní. Teď má fotbal doopravdy jedinečnou šanci se vyléčit, aby v očích veřejnosti opět získal důvěryhodnost. Pokud se to stane, myslím, že fotbal si získá nové sponzory. Jako trenér mládeže věřím, že tím přiláká i víc dětí do fotbalu, jelikož rodiče mu začnou zase věřit a fotbal získá větší členskou základnu.

Koho si představíte jako nástupce Martina Malíka?
Setkal jsem se už v době rozhodcovské kariéry s několika lidmi, kteří by mohli stát v čele FAČR nebo aspoň ve výkonném výboru. Jsou to například Rudolf Řepka, Vladimír Šmicer nebo Jan Nezmar. Všichni tři jsou inteligentní a byli by to lidé na svém místě. Ale určitě se může objevit i nějaký jiný kandidát. Pokud celostátní volební valná hromada FAČR bude dle původního stanoveného termínu v červnu, třeba se objeví i nové jméno…

Otevřený dopis Radka Kociána adresovaný tehdejšímu předsedovi FAČR Miroslavu Peltovi
Vážený pane předsedo,
rozhodl jsem se reagovat na Vaše tiskové prohlášení z úterý dne 25. 8. 2015 na již bývalého rozhodčího pana Libora Kovaříka. Úvodem chci podotknout, že mě nikdo do sepsání tohoto dopisu nenutil, neovlivňoval mě a že je jen čistě moje rozhodnutí potvrdit praktiky jak pana Berbra, tak i komise rozhodčích vedené paní Dagmar Damkovou .

Vím, že moje vyjádření přes média fotbalu jak vy sám říkáte nepomůže, ale já shodou okolností jsem jedním z těch, který byl před všemi rozhodčími na jednom semináři vyhozen z minuty na minutu a od Vás se žádné pomoci nedočkal. Chtěl bych tak sdělit veřejnosti, že jste měl minimálně indicie o nekalých praktikách v oblasti rozhodcovství v nejvyšších soutěžích, ale neměl jste zřejmě dostatečnou sílu ani chuť se situací něco udělat a tak je logické, že se současní rozhodčí na ligové listině nedovolávají Vaší podpory.

V pátek dne 2. 11. 2012 byl doručen na fotbalový svaz na ulici Diskařskou notářský zápis podepsaný bývalým kolegou panem Tomášem Adámkem, který se týkal korupce v českém fotbale. Již dříve byl naplánovaný seminář rozhodčích na středu dne 7. 11. 2012 od 12 hodin v hotelu Pyramida s tím, že budeme rozděleni do tří skupin. Dvě skupiny se měly věnovat teoretické části, jedna na fotbalovém hřišti fyzické přípravě. Na úvod si vzala slovo paní Dagmar Damková (předsedkyně KR), kdy po úvodním slově žádala 7 rozhodčích z Moravy, aby se k ní po úvodním slově dostavili. Vím určitě, že to společně se mnou byli následující kolegové: Roman Tacina, Radek Matějek, Petr Mikel, Petr Vysloužil, Emanuel Marek, Zdeněk Dobrovolný. Měli jsme přicházet k paní Damkové postupně ve dvojicích a jedné trojici. Jako první jsme šli za paní Damkovou, kde byl přísedícím další člen KR pan Miroslav Svoboda, Roman Tacina a já. Bez jakéhokoliv slova nám byl předložen papír, kde bylo napsáno prohlášení a byla nám podána propiska k podpisu. Na papíře byl následující text:

Prohlašuji, že v posledních letech se mě pokoušeli ovlivnit osoby Josef Krula, Lubomír Puček, Pavel Býma a Tomáš Adámek v řízení utkání 1. Gambrinus ligy, druhé ligy a celostátní dorostenecké ligy. Tuto skutečnost jsem nenahlásil z důvodu obavy o svoji existenci na ligové listině rozhodčích.
Prohlášení byl absolutní nesmysl a tak já i Roman Tacina jsme prohlášení nepodepsali. Je smutné, že ostatní dva kolegové, kteří postupně přicházeli po nás, to ze strachu podepsali a následně požadovali stažení tohoto podepsání.

Po této podpisové akci jsem se se skupinou, do které jsem patřil, nejprve zúčastnil fyzické části, a ihned poté se naše skupina vrátila zpět na teoretickou část. Po úplném skončení semináře nebyl v plánu nějaký závěr, prostě jsme měli jet jako vždy domů. Z ničeho nic nám bylo sděleno, že všichni rozhodčí přítomni na semináři máme přijít do zasedací místnosti tzv. kinosálu v hotelu Pyramida. Tam si nás 7 rozhodčích, kteří jsme měli podepsat zmíněný dokument, odchytla paní Damková, a ostatní rozhodčí pokračovali dále do sálu. Paní Damková nám sedmi rozhodčím sdělila, že ani jednomu z nás z Moravy nevěří a výše zmíněný dokument, který jsme měli předtím podepisovat, před námi roztrhala. Řekla nám, abychom se odebrali do kinosálu za ostatními rozhodčími. Před všemi přítomnými rozhodčími cca 55 (dvě čtveřice včetně Libora Kovaříka měli zahraniční utkání od UEFA) a členy komise rozhodčích paní Damková prohlásila, že někdo z nás vynáší ven informace a ten bude muset okamžitě opustit jak tuto místnost, tak i ligovou listinu. Řekla, že jsem to já, Radek Kocián. Na dotaz, co jsem provedl, mi neodpověděla, pouze mi asi pětkrát zopakovala, ať opustím tuto místnost a že okamžitě končím jako rozhodčí v profesionálních soutěží. Čekal jsem před dveřmi kinosálu a chtěl jsem vysvětlení, které mně bylo odepřeno jak paní Damkovou, tak i ostatními členy tehdejší komise rozhodčích. Od roku 2012 do současné podoby došlo ke změnám po volebním období v roce 2013, kdy p. Čuřína nahradil p. Ulrich a p. Onda nahradil p. Chytil. Na víkend jsem byl původně obsazen jako hlavní rozhodčí na dorostenecké utkání. Z tohoto utkání jsem byl hned stažen na webových stránkách fotbalové asociace. Nikde nebylo žádné komuniké z komise rozhodčích, nikde nebyla žádná oficiální zpráva o mém vyhazovu.

V následujících dnech mi volal bývalý kolega Antonín Kordula a sdělil mi, že přesně neví, proč jsem byl vyhozen, ale že se na něco chtěl zeptat paní Damkové a během začátku konverzace jí zazvonil mobilní telefon. Odstoupila od pana Korduly, vyřídila zmíněný hovor a poté jako kdyby zavzlykala. Kordulovi řekla, že teď nemá čas řešit jeho dotaz a okamžitě po tomto hovoru si nás všechny rozhodčí svolala do kinosálu, kde mě vyhodila. Dle mého názoru nejednala tak sama od sebe, ale na podnět tohoto telefonického hovoru. Je jen spekulací, kdo jí mohl volat, ale mám názor, že to právě byl pan Berbr, který ji, jak je ve fotbalovém světě veřejně známo, řídí.

Později ten samý den prohlásila větu do novin, kterou citoval bývalý kolega Kovařík i do médii, že všechno zlo pochází z Moravy.

Ostatní rozhodčí si uvědomili, jak rychle mohou opustit listinu ligových rozhodčích a jsou si toho vědomi i dnes, a proto nastala situace v rozhodcovském sboru tak, jak ji popsal pan Libor Kovařík.

Teď se dostanu k tomu, proč Vám píši otevřený dopis. Logistické oddělení FAČR, které nespadá pod vliv komise rozhodčích, mě obsazovalo jako doprovod delegací na mezinárodní utkání reprezentace A týmu. Shodou okolností se přesně o týden po výše zmíněné události hrálo utkání ČR–Slovensko v Olomouci. Zde jsem se jako obvykle spolu s Vámi zúčastnil slavnostního oběda před utkáním se zástupci soupeře (slovenské delegace), zástupci FAČR a zástupci města Olomouc a Olomouckého kraje.

Na slavnostním obědě jsem neměl prostor s Vámi hovořit, jelikož jste opustil slavnostní oběd dříve kvůli jinému programu, nicméně jsem Vás potkal na Andrově stadionu v prvním patře na hlavní chodbě. Zrovna když jsem šel okopírovat sestavy české a slovenské reprezentace pro rozhodčí, tisková média a televizi, tak jsme se potkali na chodbě a jen jste se mě zeptal, zdali jsem byl vyhozen kvůli p. Krulovi a podpisové akci. Já Vám potvrdil, že ano. Pokrčil jste rameny, otočil jste a bez jakéhokoliv slova jste odešel. Tím jste mi dal jednoznačně najevo, že máte od ostatních rozhodčích nebo členů Komise rozhodčích informace o podpisové akci a že máte informace o tom, co se stalo, ale že nehodláte do situace nijak zasahovat nebo ji řešit.
Na dalších 9 domácích utkání české reprezentace jsem pokračoval nadále jako doprovod, které česká reprezentace sehrála na území ČR. Pokaždé jste se mi vyhýbal a vždy jste dříve odešel ze slavnostních událostí, abyste se mnou nemusel hovořit. Nedivte se tedy, že se rozhodčí při tomto Vašem přístupu již na Vás neobracejí, nevěří totiž, že problémy s rozhodčími u nás chcete skutečně řešit.

Dále bych chtěl médiím sdělit, že se ztotožňuji a mohu potvrdit následující informace, které pan Libor Kovařík sdělil deníku Sport, jelikož jsem byl přímým účastníkem pár z nich před vyhozením mé osoby z listiny profesionálních rozhodčích.

Jedná se konkrétně o vyjádření :
1. Berbr organizuje petice, v nichž sudí nuceně podporují či zatracují své kolegy – viz moje vyhození z listiny rozhodčích profesionálních soutěží.
2. České rozhodčí neřídí a na zápasy nedeleguje Dagmar Damková, nýbrž její partner Roman Berbr
3. Berbr rozhodčí i delegáty zastrašuje, ponižuje
4. Výroky o Moravě jako o Asiatech
5. Výrok paní Dámkové : „Neexistuje, že se mně někdo omluvíte pro nemoc. Existují různá “Teska a Kauflandy“ a tam prodávají ovoce a vitamíny. Takže si to kupte, abyste nebyli nemocní“.
6. Výrok pana Berbra na semináři rozhodčích vůči jednomu kolegovi asistenta rozhodčího : „Jestli tady nebude techničák do dvanácti hodin, tak tě z listiny rozhodčích “vydeletuji” do deseti vteřin. Víš přeci, kde je tlačítko DELETE na klávesnici, ne?”

S pozdravem
Radek Kocián
bývalý rozhodčí v profesionálních soutěžích od 30. 11. 2005 do 7. 11. 2012