Osobnost Deníku
Přečíst článek >

„Můj otec je z Brazílie, proto mám exotické jméno. Příjmení Schönwalder je po otci, se kterým jsem žil dvanáct let, jelikož svého pravého otce jsem nikdy nepoznal, ale mé skutečné příjmení je Dalin Silva Vasconelos," ohlédl se v čase Dalin Schönwalder.

I přesto se talentovaný hráč s nepřízní osudu vyrovnal a rozdává fotbalovou radost. „Tři roky jsem oblékal dres karlovarských Buldoků. Zahrál jsem si tam dva roky ligu, a to byl super zážitek. Jenže fotbal není nejdůležitější na světě, musel jsem mít taky školu, a tu jsem nezvládal, tak jsem musel fotbal trochu omezit, proto jsem si vybral Sedlec a jsem za to rád. Je tam super parta a fotbal mě tam baví," nastínil svůj přestup do sedleckého klubu urostlý univerzál.

Ten v jarní části bojuje hned na dvou frontách, a to v krajském přeboru dorostu a ve III. třídě, kde nastupuje v dresu sedlecké rezervy. Oba týmy tak spoléhají na jeho střelecký apetit.

„Rozdíl mezi soutěžemi je znatelný. Třetí třída už je pro opravdové chlapy, kteří to hrají pro radost, zatímco krajský přebor dorostu je více o běhání. Tyto soutěže jsem nikdy nehrál a jsem rád, že jsem si je mohl vyzkoušet," pochvaloval si Schönwalder. Během víkendu tak pravidelně v jarní části čekají na vytáhlého hráče dvě utkání.

„Určitě se to dá zvládnout, ale nebudu si nic nalhávat, ten druhý zápas už je pro mě hodně fyzicky náročný. Vždy druhá půle je prokletá, když hlava by chtěla, ale nohy ne," smál se Schönwalder.

Do smíchu mu však nebylo během uplynulého víkendu, když musel skousnout dvě prohry, a to s Verušičkami 0:5 a Toužimí 2:3. „Verušičky dorazily s mladým běhavým týmem, kterému jsme prakticky darovali po našich hrubých chybách v obranných řadách tři góly, což asi i rozhodlo. Po změně stran jsme sice přidali na obrátkách, ale to už bylo pozdě. Co se týče Toužimi, tak jsme projeli dvoubrankový náskok, což byla velká škoda, protože jsme měli soupeře na lopatě. Ale jedeme dál, a musíme se soustředit na důležité zápasy, které máme před sebou," uzavřel Dalin.