23letý útočník přišel na západ Čech z prvoligového Liberce na hostování do konce sezony. A právě „exotika“ Yua by měla horníkům pomoct na hřišti i uspokojit fotbalové srdce fanoušků. „Je to atypický fotbalista. My u nás hrajeme všichni stejně, situace řešíme podobně, protože je tak máme naučené, nakoukané. On to dělá trošku jinak, z mého pohledu je to ale koukatelné,“ pokračuje Palla.

Podobně to vidí i kouč Sokolova Bohuslav Pilný. „Má zajímavé řešení celé koncovky, zajímavé převzetí balonu, výběr místa. Pohybově je slušný, dokáže hrát zády k bráně, je důrazný. A hlavně má motivaci, byl ve Slovácku, pak šel do Liberce, nikde se ve velké konkurenci výrazněji neprosadil, to bude chtít tady změnit,“ říká trenér Baníku. „Pokud prodá, co jsme u něj viděli v přípravě, tak půjde brzy do první ligy. Myslím, že je toho schopen,“ je přesvědčen Pilný.

Ilustrační foto.
Zasněžený Klínovec jei přes pandemii plný lidí

Klub s angažováním Korejce příliš neváhal. „Už na začátku naší přípravy v utkání s Plzní byl jedním z mála našich hráčů, který byl schopen svádět souboje s obránci Viktorie, kteří mají samozřejmě obrovskou kvalitu. Tu potvrdil i v dalších testovacích zápasech, rozhodli jsme se tak, že ho tady chceme mít dál,“ vysvětluje David Palla.

Co na to říká sám Yu Kanghyun? To se můžete dočíst v následujícím rozhovoru.

Můžete se fanouškům blíže představit?

Zdravím všechny fanoušky, jmenuji se Kanghyun Yu. Je mi 23 let a pocházím z města Cheon-an v Koreji a hraji na pozici útočníka. Fotbal jsem začal hrát na střední škole, když mi bylo třináct let. Mým prvním profesionálním klubem byl klub Pohang Steelers, který nastupuje v nejvyšší korejské soutěži.

Jak jste se vlastně dostal do České republiky?

Do České republiky jsem přišel ve svých dvaceti letech. Byla to obrovská změna, když jsem přišel do naprosto rozdílné kultury, měst a začal jíst jiné jídlo. Zpočátku to bylo opravdu velmi těžké, nyní jsem však za změnu velmi rád. Lidé v Česku jsou velice přátelští.

Jak vnímáte zatím klub, spoluhráče a své trenéry?

Všichni jsou tu moc fajn a v kabině máme dobrou partu. Spoluhráči a trenéři se mě často ptají, jak se mám. Sokolov je velmi malé město, které je také klidné, a to mi pomáhá se soustředit čistě a jen na fotbal. Velmi mě zaujali naši fanoušci v Brně, ze kterých byla cítit skutečná láska ke klubu. Chci zde pomoct týmu a střílet branky, aby naši fanoušci mohli být šťastní.

V prvním zápase se Zbrojovkou podal Baník velmi dobrý výkon, z Brna jste však odjeli bez bodů…

Po zápase jsem byl velmi smutný, měli jsme dobrou přípravu a potřebovali jsme vstoupit do jara úspěšně. Měli jsme velké šance a zápas dopadl z našeho pohledu velmi nešťastně. Věřím však, že až se bude pokračovat, tak budeme pravidelně sbírat body a stoupat tabulkou na lepší pozice.

Jaké jsou vaše cíle v Sokolově?

Týmovým cílem je jednoznačně udržet druholigovou příslušnost. Osobní cíle samozřejmě stavím až za ty týmové, ale rád bych vstřelil během jara deset branek.

Máte nějaký fotbalový vzor? Jaký je váš nejoblíbenější klub, za který byste třeba rád i nastoupil?

Nejraději mám Roberta Lewandowského a Sona z Tottenhamu. Tento klub je také i mým nejoblíbenějším.

Máte nějaké cíle, kterých chcete ještě dosáhnout během své kariéry?

Mým snem je vyzkoušet si německou Bundesligu a nastoupit za národní tým, to by bylo skvělé.

Aleš Zeman, Zdeněk Plachý

Ilustrační foto
Roušky a dezinfekci věnovali také Vietnamci