„Je to nepopsatelné,“ vyhrkl Jiří Panoš, když přišel mezi novináře do mixzóny a měl okomentovat svoji parádní trefu. Přiznal však, že se bál, že mu rozhodčí gól neuznají. „Hrany (Robin Hranáč) mi říkal, že tam byl možná nějaký faul,“ doplnil odchovanec klatovského fotbalu.

Ale gól platil a byl nádherný…
Přesně takhle jsem to chtěl trefit, jsem za to moc rád. Měl jsem to na své silnější levé noze, střela se mi krásně svezla.

Už jste si ji stihl prohlédnout ze záznamu?
Hned jak jsem po zápase přišel do šatny, podíval jsem se na to. Hezký gól, beru ho jako životní. Hlavně, že byl důležitý i pro vývoj zápasu.

Pro nás jste byl poněkud překvapivě v základní sestavě. Kdy vy jste se to dozvěděl?Už na trénincích po utkání v Jablonci mi trenéři říkali, že budu možná hrát. Ale až den před zápasem mi to oznámili oficiálně. Byl jsem celkem v šoku, ale postupně to ze mě spadlo. Chtěl jsme hrát, pomoct týmu, jak nejlépe umím.

Co pro vás bylo nejtěžší, přece jen jste toho zatím moc neodehrál…
Asi tlak všech, fanoušků i obecně. Byl to můj první zápas na takové úrovni, bylo to náročné.

Už v přípravě jste hrál proti zahraničním soupeřům, byl to teď velký rozdíl?
Stoprocentně. Hlavně kvůli tomu, o co hrajeme a kolik fanoušků to sleduje. Ale přípravné zápasy mně určitě hodně pomohly, že jsem si zkusil tenhle level.

Kdo je váš největší mentor v týmu, vzal si vás někdo na starost?
Určitě Kalvi (kapitán Lukáš Kalvach). Kvůli postu na jakém nastupuji i proto, že je to kapitán. Ale obecně všichni spoluhráči mě podporují, čímž mi to dost ulehčují. Patří jim dík.

Ale byl jste také v první půli u inkasovaného. Jak se to tam seběhlo?Špatně jsem zareagoval, nezachytil jsem náběh jejich levého beka a už jsem to pak nestihl. Tohle mě mrzí.

Navíc jste pak dostal žlutou, nebál jste se potom?
Tu žlutou jsem v hlavě měl, snažil jsem se hrát opatrněji. Myslel jsem na to, aby nedošlo k vyloučení.

Stal jste se třetím nejmladším střelcem Evropské ligy, mladší byly jen Romelu Lukaku a Ilker Muniain. Jak se vám to poslouchá?
Slyším to teď poprvé, ale samozřejmě je to super.

Vám osobně zápas s Kryvbasem ukázal, že už dosahujete na evropský level, nebo máte ještě hodně na čem pracovat?
Určitě je to rozdíl. Pořád se budu učit, také budu dál chybovat, ale věřím, že na to mám, Chci se co nejvíc posouvat, podávat ty nejvyšší výkony a pomáhat týmu.