Jenže vize a realita jsou odlišné komponenty. Nadějný brankář sice některá utkání odchytal, ale v novém ročníku třetiligové soutěže usedl na lavičku náhradníků. „Sezonu jsem načal na lavičce náhradníků, a pro mě osobně to bylo velké zklamání. Sice jsem odchytal v přípravě více minut, a myslím si, že velmi dobře, a já pevně věřil, že bych se mohl dostat do branky, přesto se trenér rozhodl jinak, ačkoliv mi nebyl řečen žádný důvod. Nic s tím však nenadělám a rozhodnutí musím respektovat," vysvětloval David Horňáček.
Když nepochodil v lázeňském týmu, tak se během letní přestávky poohlížel po fotbalové mapě. „Pro mě byly vždy prioritou Karlovy Vary. Věřil jsem, že dostanu důvěru, ale bohužel se tak nestalo, a tak jsem se nakonec poohlížel jinde. Sice jsem se s jedním klubem domluvil na hostování, ale nakonec jsem se rozhodl zůstat ve Varech a bojovat tak dál o post jedničky," prozradil Horňáček.
Karlovarskému týmu se však v samotné soutěži podzimní vstup příliš nevydařil. Po třech kolech má na kontě překvapivě pouhý bod. Malou záplatou tak může být pouze postup do další fáze Poháru České pošty, ve kterém 1.FC vyřadilo favorizovaný Sokolov.
„V soutěži se nám moc nedařilo, prakticky ve třech kolech jsme brali pouze bod. Uspěli jsme ale v poháru, ve kterém jsme vyřadili Sokolov. Proti Baníku jsem se dostal mezi tři tyče a myslím, že až na nějaké malé chyby jsem podal dobrý výkon, ale to je spíše otázka pro trenéra. Byl to týmový výkon. Tým dokázal i bez několika klíčových hráčů, že fotbal hrát umíme, a to za jakékoliv situace," pochvaloval si Horňáček.
Ale poté opět přišla na pořad stará ohraná písnička. Horňáček se i přes dobře zvládnutý pohárový duel vrátil zpět na lavici náhradníků. „I když se postoupilo v poháru dál, v ligové soutěži jsem si opět sedl pouze na lavičku náhradníků. Asi je to mou výškou nebo nevím. Přitom několik brankářů dokázalo, že gólmana nedělá jen výška basketbalisty. Bohužel pro mě se dnes ve většině případů na výšku brankáře kouká. Podle mého názoru jsem právě proti Sokolovu dokázal, že mohu chytat i důležitá utkání, a to i přes půlroční pauzu kvůli zranění," podotkl gólman.
Mladý gólman si tak bude muset ještě nějaký čas na post jedničky počkat. I když v jeho duši převládá velké zklamání. „Po Sokolovu jsem si myslel, že důvěru konečně dostanu, ale nestalo se tak, ale jak říkám, to je otázka trenéra, pro mě je to osobně jedno velké zklamání, protože nevím, jak vše bude, nikdo se mnou o tom nemluvil, a o to je to horší," upozorňoval Horňáček.
I přesto se nevzdává a dál bude bojovat o svůj sen. „Cíl mám jasný, bojovat a prosadit se na post jedničky. Pokud by tomu však nebylo, tak bych to chtěl nějakým způsobem vyřešit, protože nechci další půl-rok prosedět na lávce. Jsem mladý a potřebuji chytat, sbírat zkušenosti, a ne se jen plácat na lavičce náhradníků. Možná to zní drze, ale potřebuji alespoň částečnou porci zápasů odchytat. Zatím bych to tak nehrotil, jelikož sezona se teprve rozběhla a já se chci soustředit na zápasy přede mnou. Nezbývá mi nic jiného než pořádně trénovat a doufat," zklamaně říká Horňáček.
I když nechytá, tak věří, že se jeho tým výsledkově zvedne. „Soutěž jsme nezačali nejlépe, na kontě máme pouze jeden bod, což je hodně špatné. Ale ještě je před námi čtrnáct kol, a já věřím, že se nám začne výsledkově dařit. Tým určitě má na to, aby ukázal, že má na víc než spodek třetiligové tabulky. Škoda jen, že na utkání chodí od sezony k sezoně stále menší počet fanoušků, což také volá po velké změně. Věřím, že pokud se nám začne dařit, tak je opět přilákáme na stadion," míní závěrem Horňáček.
