Přesto přišla na pořad i přestávka kvůli studiu a pak návrat na trávníky, kdy se vytáhlý útočník zabydlel v sestavě útvinského Sokola, kde již několik let patří k základním kamenům a také plní pozici nejlepšího kanonýra klubu.
„S fotbalem jsem začínal v Toužimi v sedmi letech, jelikož to byl v okolí jediný tým, co měl žáky. Na hřiště mě přivedli rodiče, táta byl výborný fotbalista, takže to byla jasná volba,“ vzpomínal na první fotbalové krůčky Michal Diviš.
Ten si pak prošel v dresu Toužimi následně kategorií žáků a dorostu. „Nejlepší období bylo, když jsme s dorostem postoupili do divize, což byl pro Toužim velký úspěch,“ připomněl svůj první velký úspěch ve své kariéře.
Následně přišel přechod do mužské kategorie, kdy premiérově okusil nejen krajský přebor, ale také divizní soutěž. „Krajský přebor jsem si zahrál jak v Toužimi, tak i Útvině, byla to velká škola, hlavně po fyzické stránce, jelikož já byl takový hubeňour,“ uznává s úsměvem Diviš.
close
info
Zdroj: Foto: TJ Sokol Útvina
zoom_in
„Co se týče divize, tak tam šlo jen o pár zápasů, když pro mě to byl v osmnácti letech velký skok, ale také velká zkušenost, jelikož trénovat s hráči, jako je Mikula, Hejkal nebo Šulc, to byla teprve velká škola,“ vysvětloval Diviš.
Jenže následně přišla na pořad fotbalová přestávka kvůli studiu, ale ani během ní sportovně nezahálel. „Šel jsem na vysokou školu do Ostravy, takže jsem přestal hrát fotbal, ale na druhou stranu jsem se vrhl na požární sport. Když jsem se pak vracel zpět, fotbal mi moc nechyběl,“ připomněl své pocity při návratu do rodného kraje Diviš. Přesto však bez fotbalu dlouho nevydržel, když přišla nabídka z Útviny, na kterou nakonec kývl.
„Jelikož se s Víťou Červenkou známe, tak do mě jednou v hospodě tak dlouho rýpal, až jsem mu to podepsal. Zrovna obnovovali tým, takže se začínalo od začátku,“ přiblížil Diviš, jak se seběhl jeho návrat na fotbalové trávníky. „Po čtyřech letech to byl pro mě strop, co jsem zvládal, a ani ambice už nebyly vysoké, takže mi to prakticky vyhovovalo, i když nějaké nabídky do vyšších soutěží byly, já jsem rád, že jsem v Útvině.“
Po návratu na zelená kolbiště zaujal Diviš v útvinském dresu úlohu obávaného kanonýra. „Vždy jsem nějaké góly dával, ale také hodně šancí spálím. Moc nebráním, tak asi proto mám dobrou bilanci,“ vypočítával Diviš. Ten měl lví podíl i na postupu Útviny z III. třídy do okresního přeboru. „Myslím, že předseda říkal, že to trvalo sedm let, což je docela doba .V Útvině se to i v té trojce bralo dost vážně a přineslo to postup . Byli jsme všichni rádi a myslím, že nám okresní přebor docela svědčí,“ culil se útvinský kanonýr.
Tým tak doznal po postupu mezi okresní smetánku hned několika změn. „Hodně kluků odešlo z různých důvodů a přišli jiní. Myslím si, že nyní je to dobrý mix. Máme zkušené kluky, co hráli vyšší soutěže, a to je strašně vidět. Mladý tomu dodávají dynamiku, takže správná kombinace,“ pochvaloval si složení týmu Diviš.
A Útvina udává novému ročníku okresního přeboru tempo, když ještě neztratila během podzimní části jako jediná ani bod. „Ani nikdo z nás nečekal, že nám to tak půjde, ale je to příjemné,“ upozorňoval Diviš. Pokud svou jízdu Útvina dotáhne do úspěšného konce, kdy ji však ještě čeká hodně náročná cesta, tak se může navrátit do krajské třídy.
„Cíl? U nás po vyhraném zápase připíjíme na divizi, takže ještě máme co dělat, ať to stihneme než skončím,“ poukazoval s nadsázkou Diviš.
Právě Diviš patří k základním kamenům útvinského výběru, kde se nově zařadil po bok zkušených hráčů. „Dříve jsme sbíral hodně karet, ale asi jsem se zklidnil, když už patřím k těm starším, tak se snažím jít trochu příkladem,“ vysvětloval Diviš. Sám vnímá fotbalovou situaci jako uspěchanou, kdy prakticky není na nic čas. „Myslím si, že nemáme už tolik času se sejít třeba na trénink, jelikož každý má pracovní povinnosti a je hodně těžké to sjednotit. To samé platí i pro zápasy, občas předsedovi nezávidím to shánění hráčů na víkend,“ dodal závěrem Michal Diviš.
