Osobnost Deníku
Přečíst článek >

V závěru divizní premiéry Spartaku Chodov pomohl chodovský útočník Martin Vachník svému klubu k divizní záchraně, když přispěl ve zlomovém utkání s exligovými Blšany přesnou ranou ke konečnému výsledku 3:3. Poté se vydal na další fotbalovou štaci, a to do Baníku Most, za který zatím nastupuje v první dorostenecké lize.

Jaký cíl jste měl před odchodem do Mostu?
Ten jsem měl jasně daný, abych se v týmu udržel. Kdybych se totiž vrátil zpět do Chodova, tak už bych si musel najít práci, jelikož jsem dokončil školu, takhle se věnuji pouze fotbalu.

Šel jste do neznámého prostředí. Navíc jste určitě absolvoval zcela jinou letní přípravu, než byly ty předcházející. Neměl jste z toho obavy?
Ano, trošku jsem obavy měl, protože to bylo pro mě určitě něco nového. Co se týče tréninkového plánu, byl hodně náročný. Trénovali jsme totiž dvoufázově, a to každý den kromě neděle. Navíc jsem odehráli spoustu přípravných zápasů. I do party jsme zapadl velmi dobře. V mostě jsou výborní kluci a také parta, takže zatím jsem hodně spokojený.

Takže letní příprava naplnila vaše očekávání?
Řekl bych, že spíše předčila mé očekávání. Proč? Doufal jsem, že nebudu hrát nic jiného než útočníka, ale do Mostu se mnou přišel i nový trenér Džimis Bekakis, který mě v několika utkáních postavil do střední zálohy. Na tomto postu jsem se necítil moc silný v kramflecích, ale potom jsem se přesunul do útočné linie, kde jsem fotbalově ožil.

Jaký jste tedy měli vstup do soutěže, jak si vedete?
Nebyl vůbec jednoduchý. Na úvod jsme totiž měli hodně těžký los. V prvním kole jsme jeli do Olomouce, která vlastně patří mezi špičku první dorostenecké ligy. Pak jsme odehráli mistráky s Plzní, Teplicemi či pražskou Spartou. Prozatím jsme nasbírali na své konto čtyři body, za což nám patří průběžná čtrnáctá příčka. Je to nic moc, ale věřím, že budeme pomalu stoupat tabulkou do horní poloviny. V silách týmu to určitě je.

Do Mostu jste odcházel s vizitkou útočníka, který se může pyšnit skvělým čichem na góly. Povedlo se to v Mostě potvrdit?
Je pravda, že jsem do Mostu přišel jako útočník s čichem na góly, ale bohužel jsem se dokázal střelecky prosadit pouze v přípravných duelech. V mistrovských utkáních jsem totiž prozatím vyšel střelecky naprázdno. Šance na skórování určitě jsou, ale nedaří se mi v koncovce, jinak herně to určitě špatné není. Myslím si, že jsem šel herně hodně nahoru. Navíc mi trenér i nadále dává šanci, asi ve čtyřech zápasech jsem nastoupil v základní jedenáctce, ve zbylých se pak dostal na hřiště během hry, za což mu děkuju, protože je to pro mne velká zkušenost.

Co byste tedy mohl na sobě ještě vylepšit?
Asi všechno. Musím se stále zlepšovat. Pořád je co zlepšovat. Takže na sobě stále musím makat, a pevně doufám, že se pak dostaví i výsledky a taky, že začnu střílet i góly.

Jaké máte plány do budoucna, máte nějaký fotbalový sen?
Chtěl bych se živit profesionálně fotbalem, hrát ho tedy na co nejvyšší úrovni. Vím, že to nebude jednoduché, a že mě čeká ještě dost práce, ale mám šanci, kterou chci využít. Navíc každé utkání dorostenecké ligy sledují v hledišti agenti či trenéři, což je pro mě velkou motivací, protože se díky tomu můžete dostat kamkoliv. V téhle sezoně mám však jedno zvláštní přání. Osobní můj sen je si zahrát proti Spartaku Chodov v divizi mužů za juniorku Mostu. Byl by to pro mě nepopsatelný zážitek, nastoupit proti bývalým spoluhráčům, kamarádům a známým. Pak ještě na stadionu v Chodově před všema lidma, který znám, který mi v mé fotbalové kariéře hodně pomáhali nebo fandili, bylo by to super.