Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Svou fotbalovou historii načala psát karlovarská Slavia, která byla pojmenována po vzoru té pražské, 2. července roku 1928, kdy byla ustavující schůze klubu, založeného panem Klepetářem, čímž tak vznikl první český sportovní klub v Karlových Varech. Tak trochu paradoxně se letos v březnu představili Karlovarští v osmifinále MOL Cupu na hřišti slavné pražské jmenovkyně. Porážka 3:10 by se mohla zdát ostudná. Ale není, vždyť šlo o střet dvou světů, vysoce profesionálního a ryze amatérského.

„Byl to největší zápas kariéry,“ přiznal karlovarský obránce Kamil Jáša.

Ale pojďme zpátky do historie, která je také bohatá na zajímavé okomžiky. Už v roce 1930 si Slavia pořídila vlastní hřiště, jež se nacházelo nad horním nádražím v lázeňském městě, a o další dva roky později, přesněji 26. května 1932, bylo slavnostně otevřeno.

První velký úspěch si zapsala karlovarská Slavia v roce 1935, kdy postoupila do divize českého venkova a zařadila se tak mezi mezi nejlepší venkovské kluby v Čechách.

Fotbalovou euforii však vystřídaly kruté okamžiky, když v roce 1938 byla většina hráčů či činovníků klubu nucena opustit město a tehdejší Sudety, čímž byla přerušena činnost.

Zpět na fotbalovou mapu se sešívaní z města minerálních pramenů vrátili až v roce 1945, kdy se opět představili v divizní soutěži, ale tentokrát využívali hřiště v Rybářích.

Energie v play off končí
Novotný uklizen na hotelu a absence zdravých obránců

Posléze přišly další velké milníky. V roce 1953 změnila svůj název na TJ Dynamo Slavia Karlovy Vary.

A k tomu přidala postup do druhé nejvyšší soutěže v republice, po třetím místě přidali slávisté v sezoně 1959-1960 dokonce druhou příčku. Fotbalovou euforii, která pohltila lázeňské město, měla na svědomí parta výborných fotbalistů v čele s Feureislem, Matějčkem, Muzikářem, Jánským, Kollerem či Vydrou.

A jak už to tak bývá, po úspěšných letech následovalo slabší období, kdy Slavia působila také pouze v krajském přeboru.

V roce 1963 opustil karlovarský klub hřiště v Rybářích a přestěhoval se do Drahovic, kde se mu podařilo postupem času vybudovat velmi kvalitní zázemí.

Slavia vsadila především na práci s mládeží, a to se jí brzy začalo vyplácet. Během několika let vyrostla v Karlových Varech řada výborných fotbalistů, kteří se uplatnili i v nejvyšších soutěžích. Stačí si jen připomenout jejich jména – Milan Šíp, Tomáš Matějček, Horst Siegl, Josef Němec, Tomáš Kalán nebo Karel Tichota.

Další významná změna přišla v roce 1995, kdy se Slavia sloučila s VTJ Karlovy Vary, v jejíž barvách tehdy vojákovali i někteří pozdější reprezentanti (Petr Vlček, Milan Fukal, Jan Velkoborský, Ivo Ulich atd.) a tím začala psát svou poslední fotbalovou epizodu. V roce 1998 byl na majetek klubu vyhlášen konkurz a tím se karlovarská Slavia přesně po sedmdesáti letech vytratila z fotbalové mapy. Definitivní tečka pak přišla v roce 2001, kdy se SK VTJ Slavia Karlovy Vary a TJ Karlovy Vary–Dvory dohodly a přepsaly svá fotbalová práva na SK Buldoci Karlovy Vary–Dvory.

Nově vzniklý klub rozjel úspěšnou éru ve třetí nejvyšší republikové soutěži a hvězda Slavie tak na několik let úplně uhasla.

Ale naštěstí ne na dlouho, v roce 2017 totiž Slavia Karlovy Vary zase vstala z popela a v současné době reprezentuje lázeňské město opět ve třetí nejvyšší soutěži ČFL.