V polovině dubna tým vědců oznámil, že se právě oficiálně pouští do pětileté odysey, během níž se pokusí rozluštit vorvaní řeč.
Zdroj: Shutterstock
Vorvani spolu komunikují pomocí klapavých zvuků, které vytvářejí rytmické série – kódy.
Zdroj: Pixabay
K pochopení zvířecí komunikace právě stále více pomáhá umělá inteligence.
Zdroj: Shutterstock
Co tvoří komunikační jednotky velryb? Mají slova? Věty? A pokud ano, tak i gramatiku a syntax? A jak se mění jejich řeč v závislosti na okolnostech?
Zdroj: ČTK/AP/Bangs Chris
Velryby se při kontaktu identifikují podle konkrétních vzorců klapání, které podle všeho používají jako jména. A jednotlivé rytmické série se učí stejně, jako se lidé učí jazyky, od blábolivého rámusu, až po korektní cvakání daného klanu.
Zdroj: Pixabay
Pokud se podaří vorvaní řeč alespoň trochu objasnit, bude se moci tým pokusit o komunikační kontakt.
Zdroj: ČTK/AP/Guillermo Arias
ingvisté, kybernetici, inženýři, programátoři a biologové společně s Gerym se v rámci projektu CETI (Cetacean Translation Initiative, přičemž cetaceans jsou kytovci - pozn. red.) pustí do největší mezidruhového komunikačního pokusu v dějinách této planety
Zdroj: Pixabay
Již přes rok se vědci na projekt logisticky připravují, vyvinuli a vyrobili celou řadu pomůcek. Například podmořské drony s kamerami schopných se potopit do kilometrových hloubek, kam se vorvani vydávají za chobotnicemi.
