„Rozhodně to není výhoda. Vzhledem k tomu, že vidím do městské kasy, vím, že si město nemůže dovolit vše, co hasiči potřebují. Vidím, že není z čeho brát. V kase nemáme dost peněz ani na případnou finanční spoluúčast na pořízení nového vozu z evropských peněz,“ vysvětluje Petro.

Na druhou stranu má starostující veliteli či velící starosta jednu výhodu. „Vyznám se díky své funkci v dotačních titulech, a tak se nám podařilo dosáhnout na dotační peníze. Z těch jsme pořídili například vozidlové radiostanice či ochranné pomůcky,“ říká velitel.

Sbor dobrovolných hasičů má v Horní Blatné 42 členů. Z toho 25 mužů a 17 žen. „Ve sboru pracuje i jeden Němec, bývalý námořní kapitán, který trvale žije v Horní Blatné. Nejstaršímu členovi, Vilému Schneiderovi, je 70 let. Pan Schneider kdysi vedl mladé hasiče. Dodnes si pamatuji, co nás tehdy učil,“ přibližuje Petro členskou základnu hornoblatenské­ho sboru.

Ve výjezdové jednotce je dvanáct hasičů. „V případě požáru se nás ale schází méně. Hasiči jsou vesměs živnostníci, kteří příliš volna nemají,“ doplňuje velitel.

Hornoblatenská jednotka má operační statut JPO V. V praxi to znamená, že zasahuje pouze na území města. „V dubnu jsme ale vypomáhali i při požáru vlaku v Potůčkách. Nejvzdálenější zásah jsme pak měli v Damicích, kde havaroval autobus s lidmi z Horní Blatné. Tam jsme byli ale spíše jako morální podpora pro naše lidi. Do noci jsme pak objížděli nemocnice, a vozili domů lidi, které lékaři propustili,“ vzpomíná Petro.

V letošním roce zasahovali hornoblatenští dobrovolníci zatím čtrnáctkrát. Pětkrát likvidovali oheň, devětkrát poskytovali technickou pomoc.

Pohled do zbrojnice by mohl někomu připomenout pohled do hasičského muzea. Stojí zde totiž dvě Pragy V3S. Cisterna CAS 16 spatřila světlo světa v roce 1958, skříň, kterou nyní dávají hasiči svépomocí dohromady, pak opustila výrobní linku o dva roky později. Nejnovějším vozem je Nissan Patrol. I ten ovšem hasiči pořídili ojetý. „Cisternu jsme koupili za cenu šrotu. Stála nás šest tisíc korun. Ve zbrojnici jsme z ní vlastníma rukama udělali zásahové vozidlo,“ říká Petro.

V Horní Blatné se věnují i mladým hasičům. Ve sboru je 18 dětí do osmnácti let. „Letos se přihlásilo čtrnáct nových. Zatím je testujeme, zda u hasičiny vydrží,“ upřesňuje velitel dobrovolných hasičů. Jako jedni z mála pořádají hasiči zábavu. „Už třináct let pořádáme Valentýnskou tancovačku,“ chlubí se Petro. Jinak je mimohasičská činnost hornoblatenských „dobráků“ stejná, jako kdekoliv jinde. Jakmile starosta zavelí, hasiči fungují. A tak v jejich dílnách vznikly například nádoby na posypový materiál, podíleli se dokonce i na generální opravě svítidel veřejného osvětlení.