O Alešovi je známo, že se vášnivě věnuje myslivosti a rybaření.

„Moje velká hobby spojuje pobyt v přírodě. Ta je pro mě jakýmsi božstvem. Jestli má někdo v životě kouče, terapii nebo prášky, já mám přírodu. Ať jde o turistiku, vodu, jachting nebo rybolov či myslivost, všechno to pojí můj vztah k přírodě. V ní je podle mě předobraz správného života. A taky tu lze najít řešení mnoha životních problémů,“ říká Aleš Háma.

I Michelangelo psal, že „klid se nenajde, leda v lesích“. Vnímáte to stejně?
Je to tak, pro mě je to zásadní věc. Volný čas směřuju primárně do přírody, a do toho teď na jaře patří i zahrada.


Titulní strana čtvrtečního magazínu, který se tentokrát věnuje Hobby.Titulní strana čtvrtečního magazínu, který se tentokrát věnuje Hobby.Zdroj: Vltava Labe Media


Pocházíte z Karlových Varů, kde je krásné okolí. To pro vás muselo být určující.
Zrovna dneska jsem tam byl. Máme mezi Perninkem a Abertamy chalupu. Přespal jsem tam a ráno se šel projít, pěkně osm kiláčků – na Ryžovnu a rozkvetlými loukami zpátky. Pak jsem sedl do auta a začal se přibližovat ku Praze. Na chalupě jsem vyrůstal a moc rád se tam vracím. Mám pěkné vzpomínky na dětství, na víkendy a na jarní letní i zimní prázdniny, které jsme všechny trávili tam. V okolí chalupy jsem získal povědomí o lese a udělal první myslivecký kroky.

Aleš Háma v Show Jana Krause 24. 5. 2023:

Zdroj: Youtube

K myslivosti vás vedl otec?
Ne, ne, do mysliveckého kurzu jsem se přihlásil před sedmi roky. Prostě jsem se zase chtěl dozvědět další věci o přírodě, pobytové znaky zvířat, něco o jejich hlasech… V té době jsem taky potkal kamaráda z dětství, vábiče a lovce, který vedl mé první lovecké kroky. U mě to pak dostalo až atavistické grády, velmi mě chytil lov. Pět let u mě vítězil nad rybařením, ale už se to zase začíná vyrovnávat.

Zrovna včera jsem strávil dvě hodiny zabroděnej v Teplé přímo ve Varech. Nějak uznávám přirozenou cestu věcí – než bych šel do fitka a ve stresu ještě vydělával peníze na zahradníka, radši svou energii vynaložím přímo na zahradě. Děti při tom pomáhají a učí se, stejně jako jsem se to kdysi učil já – od svého táty a dědy. Podobně to mám i v myslivosti a rybařině. Často jde o pokus–omyl, buď se věc povede, nebo na ni musím jít příště jinak. Chyby asi dají člověku nejvíc. Nejvíc se z nich naučí.

Máte tedy dům se zahradou?
Moje žena dostala od babičky kus zahrady u Hostivařské přehrady, tak jsme tam postavili domeček. Brambory už mám velké, rajčata jsou venku, papriky taky. Záhon špenátu jsme snědli teď v neděli k obědu. Roste tam hrách, brzy začneme sušit kytky a taky je nakládat do olejů. V každé polívce musí být něco zeleného, mohl bych se po tom utlouct. I na zimu bylinky zamrazujeme. A z meduňky, jahodníku, mateřídoušky a z bůhvíčeho ještě si vařím čaj.

Při vašem vyprávění jsem si bezděčně vzpomněl na knihu Walden – o životě v souladu s přírodou.
Jo, já k tomuhle měl vždycky blízko. Jezdili jsme na vodu, na hory a čundry a mně už od dětství zajímaly dovednosti přežití, Thoreaův Walden, Seton… To hrálo v mém životě důležitou roli. Taky jsem byl v pionýru, ale místo toho jsem chodil zpívat do sboru, to byl můj pionýr.

Aleš Háma projel Pardubický kraj a natočil v regionu svůj pořád V karavanu po Česku. Foto: Pavel Šíma (Česká televize)
Podívejte se, kde natáčel Aleš Háma. Karavanem z Poličky do maštalí a Pardubic

Zajímá mě ten váš lovecký koníček, prosím, prozraďte o něm víc.
Vnímám to tak, že když už člověk zbaví zvíře života, měl by tak učinit z ospravedlnitelného důvodu. Ale mojí prioritou není trofej. Já nelovím pro parohy na zdi, spíš vyznávám americký způsob lovu. Pro mě je trofej vedlejší, podstatné je maso a výrobky z něj. Snažím se zužitkovat co možná nejvíc. Z kostí dělám vývar, který zbavuju tuku, a je z něj demi-glace, což lze zamrazit, z masa obraného z kostí se udělá paštika. Ještě bych se rád naučil vydělávat kůže.

Aleš Háma (1973)
Herec, zpěvák, moderátor, muzikant a komik pochází z Karlových Varů. Absolvoval Pražskou konzervatoř a ještě při studiu nastoupil v roce 1993 do angažmá v kladenském divadle. Po absolutoriu (1994) pracoval skoro dva roky v kalifornském Palo Alto. Po návratu v roce 1996 stál u vzniku hudební skupiny Hamleti, která hrála až do roku 2020. V roce vzniku kapely také nastoupil spolu s Jakubem Wehrenbergem do rádia Frekvence 1, kde společně vysílali sedm let pořady Peřiňák, Hodiny zpěvu a tance, Nedělní filmovka, Knedlo zelo vepř …aneb každá rána dobrá a jiné.Aleš Háma účinkuje také v muzikálech a hrách, v současné době hraje v Divadle Kalich. Je rovněž činný v dabingu, propůjčil hlas například Leonardu Hofstadterovi v Teorii velkého třesku. Jako moderátor pracuje prakticky pro všechny české televizní stanice, dále moderuje v češtině a angličtině celou řadu významných českých společenských akcí. Je ženatý, má dva syny a žije v Praze.

To už je, myslím, docela náročné.
Jo, to je trochu, abych tak řekl – vos.r, navíc to docela smrdí. Ale chtěl bych to aspoň zkusit, abych to uměl, kdybych třeba takovou dovednost někdy potřeboval.

To zní opravdu jako z knihy Jacka Londona… Ale v souvislosti s myslivostí mě spíš napadá, zda jste v nějaké honitbě, protože takoví myslivci mají i povinnosti.
Momentálně v žádné honitbě nejsem, ale máte pravdu, honitby mají plány lovu, které se musejí plnit. Pak jsou tu ještě vyloženě státní lesy a podniky, které mají kvóty zvěře a musejí nastřílet určité počty. Nemám moc rád tu omílanou tezi, že zvěř je přemnožená. To se liší místo od místa. Někde je opravdu zvěře přemíra, jinde není skoro nic.

Já sám bych se opravdu nerad dostal do pozice, kdy by se mi myslivost stala z nějaké míry pracovním závazkem. Víte, ulovit třeba padesát kusů jelení zvěře, to máte, řekněme, kus o váze sto padesát kilo. A vy ho musíte vyvrhnout, naložit a někam odvézt. A protože ho nestřelíte na cestě, musíte ho k té cestě nějak dotáhnout… Je to pěkná dřina. Chci, aby mi to zůstalo zálibou.

Jak je to s legalitou lovu?
Zákon dnes umožňuje střílet celoročně zvěř mladší dvou let. Vezměte si, že máte na mušce dvouletého jelínka s prvním parožím na hlavě nebo laň, která je prvně březí, a vy je smíte odstřelit…

Tohle se mi moc nelíbí a věřím, že dobří hospodáři to nedělají. Ale když jsou někde vyšší stavy, obávám se, že to v revíru mydlí hlava nehlava, aby se zvěře zbavili.

Snažím se být zodpovědným myslivcem i lovcem, říká Aleš Háma.Snažím se být zodpovědným myslivcem i lovcem, říká Aleš Háma.Zdroj: Se svolením Aleše Hámy

Co říkáte na rozmnožení vlků?
Mám na to samozřejmě svůj názor. Týká se to už i Krušných hor, kde zrovna nedávno našli v Potůčkách sraženého vlka a teď ho vraceli do přírody. Pohublý vlk teď chodí lesem a neví, co se sebou. Ve věci vlků hraje roli absence selského rozumu. Třicet let jsme hájili kormorána a teď se za něj už pár let vyplácí zástřelné, protože kormoráni u nás likvidují celé rybí populace. Stejně to dopadne s vydrami, bobry a nakonec i s vlkem. Každý extrém se projeví neblaze.

Stejně přehnané je ale tvrzení, že vlk nemá v české přírodě co dělat. Samozřejmě má. Jenže opět nevystačíme s argumentem, že tu byl odnepaměti. Je třeba si uvědomit, že panovaly jiné poměry a během let se výrazně změnil ráz krajiny, kterou jsme propletli dálnicemi a silnicemi. Vlk přitom uběhne za noc bez problémů i šedesát kilometrů. Nedávno byl polský vlk s obojkem v Klánovickém lese v Praze. Naše krajina se svým charakterem sídel a dopravní infrastrukturou už nepřeje velkým populacím vlků.


Nahrává se anketa ...

Jste tedy pro jejich regulaci?
Ano, jen by to mělo být legislativně ošetřeno a důsledně kontrolováno. Ale myslím si, že k regulaci vlků bude muset dojít.

Předpokládám, že se v jistém smyslu kriticky stavíte i k ekologickému aktivismu.
Jako ve všem lidském konání je extrém prostě špatný. Já třeba nejsem ani velkým příznivcem elektrických aut a té elektrifikace vůbec. Všichni vědí, že nejde o konečnou vítěznou metu, ale že ta cesta je dočasná, nikoli definitivní. Někdo musí ty akumulátory vyrobit, děti v lomech na ně musejí vytěžit dostatek lithia…

Vadí mi ten alibismus. Je přece absurdní, že si Němec dobije „ekologický“ elektromobil uhelnou elektřinou vyrobenou v Polsku. Jde o přechodné období. Podobně i bigotní chránění nějakého živočišného druhu může vést k jeho přemnožení. Na Slovensku teď řeší medvědy. Situace je neúnosná. Jezdím tam každý rok lovit a ve Velké Fatře se pokaždé potkám s medvědem. Kdo chce vidět medvěda ve volné přírodě, ať jede na Slovensko.

S Alešem Hámou před jedenácti lety

Aleš Háma
Návštěva u Aleše Hámy: Humor se musí vysedět

Jakým autem jezdíte?
Mám starého landrovera. Čtyřkolku Defendera 110 z devadesátého osmého. Mám ho hlavně kvůli lesu. Je to naše prázdninové, výletové auto. Všichni ho milujeme.

Šou a byznys
Snad každý zná úsměvné zpodobnění konferenciéra či, chcete-li, moderátora – ve filmu Jáchyme, hoď ho do stroje (Nemusí pršet, stačí, když kape…). Moderátor, jehož nezapomenutelně ztvárnil Jaroslav Vozáb, se s mírnými obměnami svých projevů zhostí jakékoli akce – soutěže psů, poháru v judu i umělecké výstavy. A zkušený moderátor, jímž Aleš Háma je, zase ví, že řada společenských akcí má v zásadě podobnou anatomii. Třeba veletrhy či kontraktační výstavy: „To jsme se jednou s Jakubem Wehrenbergem ze zvědavosti zašli podívat na Mezinárodní veletrh pohřebnictví Venia – Memento,“ vzpomíná Aleš Háma. „Byly tam k vidění různé kremační pece s ventily, exhumační pytle, rypadla, programy na parte, nabídka rakví s ženskými jmény. A jak se tam uzavírají kontrakty, tak jim při tom na ty rakve padají kapie a vajíčka z chlebíčků – prostě byznys jako každý jiný.“

Prý jste i amatérský archeolog.
Toho ze mě udělal Honza Kraus. Já bych se jím určitě nenazval, spíš jsem pod vlivem své ženy, která je blázen do architektury, historie umění a archeologie. Naše dovolené musejí být vyvážené – jak přírodní cíle pro mě, tak historické pro Gábinu. Loni jsme byli na Vnějších a Vnitřních Hebridách ve Skotsku. Užívali jsme si zámků a já měl zase ostrovy Lewis, Skye a Harris. Už dříve jsme pobývali na Orknejích na předkeltské lokalitě Skara Brae a letos nás z podobného důvodu čekají Shetlandy. Průměrná denní teplota čtrnáct stupňů, to bude něco…

Editorial s Alešem HámouAleš Háma v magazínu Hobby.Zdroj: Vltava Labe Media

Co jste dělal v mládí v Palo Alto v Americe?
To už je stokrát omletá historie. Odjel jsem na Stanford na jazykovku a u studia jsem si přivydělával, jak to šlo. Začal jsem tam dělat školníka, pak jsem trénoval fotbal a dělal třeba i zahradní rekultivace. Ke všemu jsem vždycky přišel tak nějak náhodou.

Ale pěkně propagujete i zajímavé kouty naší domoviny. Třeba s karavanem v České televizi.
Ano, to byl komplexní projekt. Začínali jsme v mém rodném Karlovarském kraji. Ale když se rozhlédnu hned tady blízko, krásné je třeba celé povodí Berounky nebo dál – severní Plzeňsko, Plasy, Manětín, Kralovice, Mariánská Týnice…

Celá Střela se vine pěknými místy. K padesátinám jsem si splnil sen a poprvé navštívil rotundu svaté Kateřiny ve Znojmě, což je nejstarší románský interiér u nás, navíc opředený legendami a záhadami. Celé Znojmo je krásné. Já to třeba moc neříkám, ale mám trochu problém s Pálavou, která je půvabná, ale hrozně profláknutá a v létě se tam nedá hnout pro mraky turistů.

Myslím, že lidi by se měli občas porozhlídnout po vlasti i mimo ty nejznámější „hajlajty“. Byli by mnohdy překvapeni stejnou krásou, která není tak přelidněná. Když jsme s televizním karavanem vyjížděli z Krušných hor, nebyl nikde nikdo. V Českém lese jakbysmet. A pak přijde turistické inferno na Šumavě, na Třeboňsku taky blázinec. Českou Kanadu zase křižují „klapáci“ – cyklisté.

Potom turistika řídne a zase až na Pálavě je natřískáno. Přitom Mohelenská hadcová step, Slavonice, Dačice, Jaroměřice nad Rokytnou… to jsou boží místa, v sezoně prakticky bez lidí. I Znojmo hraje druhé housle za Pálavou, což je vlastně dobře. Město má velký potenciál.

Herec, hudebník a moderátor Aleš Háma.
Kde domov můj? Aleše Hámu čeká tisící díl: Z pořadu se stal už takový rituál

Někde jste říkal, že na kole jezdíte, když je potřeba, ne proto, abyste byl zdravý.
Vnímám kolo spíš jako dopravní prostředek. I za covidu jsem jezdil na kole na nákup, abych jen neseděl doma. Vzal jsem batoh a jel do Makra nakoupit. Když mě potkáte na kole s batohem, nejspíš z něj bude čouhat pórek. Už jako kluk jsem jezdil navečer pro mlíko a vajíčka. Mě to baví, ale potřebuju k jízdě na kole racionální cíl.

Skoro jsme zapomněli na ryby. Své rybářské začátky jste prý měl spojené s dramatickým zážitkem, kdy jste se topil v Lužnici.
To je pravda. Taky na to místo každoročně jezdím na zahájení sezony lovu dravců. Už pětatřicet let. Je to patnáctého června. Začínají se lovit štiky, okouni, candáti a sumci. Do toho data se nesmí vláčet, můžete chytat jen kapry, cejny a tak. Já už přesedlal na muškaření. Je to pěkná dřina a sport – strávit v proudu byť jen pár hodin.

Ondřej Sokol.
Moderovat Na lovu je můj koníček. Chci vidět plakat i lovce, říká Ondřej Sokol

Také prý sbíráte filmové plakáty a rád se procházíte minulostí.
Nejsem zrovna kolektor starých věcí, ale rád si připomenu zašlé časy, kdy platilo, co kdo řekl. S určitou nostalgií vzpomínám na dobu, ve které když kluk slíbil, že se s holkou uvidí za měsíc v půl osmý pod koněm, tak buď tam na ni čekal včas, nebo už ji taky víckrát neviděl. Jsem i milovníkem starých českých filmů a retra. Líbil se mi seriál Volha. Nejenže je dobře natočený, zahraný, vtipný… ale člověka jistým způsobem zasáhne, když si uvědomí, že pojednává o generaci, na které pořád ještě stojí tahle republika.