Jak mít bohatou úrodu a pěknou zahradu: je nutné dodržet několik rituálů

Nové záhony je nejlepší připravit a také pohnojit už na podzim, aby se kompost do jara dobře rozložil. Kdo zaspal, musí se do rytí pustit hned, až půda rozmrzne. Předtím, než začnete se zakládáním záhonů, měli byste mít jasno, co a kam vysadíte či zasejete. Své pěstitelské ambice slaďte s reálnými možnostmi, které vaše zahrada může poskytnout vybraným rostlinám. Záleží také na množství péče, kterou jim můžete poskytnout. Na pozemku u chalupy, kterou navštěvujete jen občas, se stěží bude dařit zelenině, která potřebuje intenzivní zálivku. Zjistěte si proto, jakou vaši favorité vyžadují zeminu, vydatnost zálivky i hnojení a intenzitu slunečního světla.

Skleník a pařeniště: na co na jaře nezapomenout

Záhony, na kterých budete pěstovat zeleninu, potřebují hlubokou hlinitopísčitou půdu, která dokáže zadržet vodu, zároveň je však propustná. Pokud máte na zahradě těžkou půdu s vysokým obsahem jílu, pomůže přidání hrubého písku a štěrku. Písčitou zeminu obohatí listovka, dřevěná drť, piliny, poslouží i zelené hnojení. Především při výběru okrasných rostlin je dobré vzít v úvahu také pH půdy neboli stupeň kyselosti či naopak zásaditosti. Soupravy, které vám pomohou s měřením, snadno koupíte.

Neutrální je pH 7, nižší hodnota znamená kyselou půdu, pak je vhodná aplikace zásaditého vápence, vyšší hodnota pak logicky zásaditou půdu, kterou vylepší rašelina. Vřesu, azalkám nebo rododendronu, kanadským borůvkám nebo brusinkám ale bude kyselá půdní reakce svědčit.

Obdélníky, čtverce i ostrůvky

Zeleninový záhon potřebuje ležet na slunném místě, ideálně na jižní, jihovýchodní nebo jihozápadní straně pozemku a v závětří. Vyhněte se tmavým, zapadlým a vlhkým zahradním koutům. Vhodná jsou také místa v polostínu, které se osvědčí v parných dnech třeba při pěstování salátu. Jako polostín bývá označována plocha, kam svítí slunce pět až šest hodin, nejvíce kolem poledne. Na takových záhonech se bude dařit květáku, pórku, brokolici, zelí, kapustě i špenátu. Co se týká bylinek – většina z nich potřebuje slunné stanoviště, polostín ocení libeček a máta. Nejpříjemnější pro rostliny je však mozaikový stín, kdy záhon stíní koruny stromů.

Pokud jde o tvar a velikost zeleninového záhonu, hlavní roli bude hrát praktická stránka. Musíte mít k němu přístup z různých stran a dosáhnout bez potíží do jeho středu, abyste mohli co nejpohodlněji rýt, okopávat, hnojit a zalévat. I proto zvolte šířku někde mezi sto až sto dvaceti centimetry, pokud se k záhonu dostanete jen z jedné strany, uberte na šedesát centimetrů. Cestička mezi záhonky by měla být široká zhruba padesát centimetrů, nezapomeňte, že tudy budete muset třeba projet s kolečkem.

Začíná jarní úklid na chalupě. Opatrně větrejte, zkontrolujte střechu i okapy

Pokud jde o tvar, zahrádkáři často používají obdélník, z hlediska provozu se osvědčí i čtverec. Záleží na možnostech vašeho pozemku. V případě okrasných záhonů bude výsadba vycházet z tvaru zahrady. U menších zahrad květiny lemují její okraje. U velkého prostoru se nabízejí nepřeberné varianty tvarů a velikostí záhonů, například ostrůvky. Pohrát si můžete s různými úrovněmi terénu.

Rytí a kypření

Než se pustíte do samotného rytí budoucího záhonku, vyměřte si jeho délku a šířku pomocí kolíku a špagátku. Fyzicky nejtěžší bude první fáze, při níž je třeba odstranit travní drn, s tím vám pomůže speciální oddrňovací motyka. Zbavíte se tak rychle vytrvalého plevelu, který vesele bujel na nevyužívaném místě. Když záhon zakládáte tam, kde rostl pěkný trávník, můžete drny později využít třeba jako náhradu za poškozené plochy v jiných místech.

Máte drny pryč? Odkrytou vrstvu zeminy pořádně zryjte, pečlivě odstraňte všechny kořeny, plevel a kameny a akci završte jemným prokypřením půdy. Nezapomeňte, že zelenina potřebuje třicet až padesát centimetrů hlubokou vrstvu zryté zeminy. Na jaře rozhodně nový záhon nepřihnojujte, většina zeleniny, s výjimkou rajčat či okurek, nesnese přímé hnojení. Pokud nemáte kvalitní zeminu, přidejte kompostovanou zeminu nebo substrát ze zahradnictví.

Rytí čeká i zodpovědné zahrádkáře, kteří si nový záhon připravili už na podzim. S příchodem jara ho musí znova zrýt či nakypřit a povrch uhrábnout. A pak tři týdny počkat, až půda slehne, aby se mohli pustit do setí a sázení. Když chcete zpevnit okraje záhonků, použijte kameny, které budou dlouhý čas odolávat dešťům i mrazům. Pokud jste otevřeni experimentům, které vám umožní se částečně vyhnout namáhavému rytí, přikryjte plochu budoucího záhonu tmavou textilií nebo fólií a nechte ji celý rok odpočívat. Bez přístupu světla plevel a tráva odumřou a příští jaro jen zeminu prokypříte rycími vidlemi a můžete se pustit do výsadby.

Jak si navrhnout vlastní zahradu: velkou roli hraje i vítr, slunce či stín

„Při pěstování dýní, rajčat nebo kedluben, případně dalších sazenic, můžete vyzkoušet takzvané kobercové mulčování,“ doporučuje Alena Lehmannová, designérka přírodních zahrad. V místě, kde by měl být příští rok záhon, sešlapte trávník, zakryjte ho vrstvou hnoje, hrubého nevyzrálého kompostu a bioodpadu. Navrch položte karton, který zasypte slámou, trávou nebo štěpkou, prostě mulčem. Pak už stačí udělat do kartonu díry, samozřejmě ve vhodných rozestupech, do kterých uložíte kvalitní zahradní zeminu a posléze zasejete semínka či zasadíte rostlinky.

Pokud vám omezený prostor neumožní založení klasického záhonu, může být plnohodnotnou náhradou vyvýšený. Na trhu najdete různě velké boxy ze dřeva, betonu či plastu. Pokud se chcete pustit do zakládání vlastními silami, z plochy pro budoucí vyvýšený záhon nejdříve odstraňte zhruba třicet centimetrů vysokou vrstvu zeminy a spodek zryjte. Základem bude vrstva hrubých větví, pak přidejte vrstvu z rozdrcených odřezků trvalek a keřů, listí a posečené trávy, následuje částečně zetlelý kompost či hnůj a na konec nasypte kvalitní kompost či zeminu. Každá vrstva by měla být vysoká zhruba třicet centimetrů. Když zakryjete záhon mulčem nebo netkanou textilií, nebudete se muset během vegetační sezony potýkat s plevelem.

Prostříhejte okrasné keře i maliník

Jakmile to počasí dovolí, je třeba odstranit chvojí a listí, které chránilo přes zimu citlivé rostliny a keře. Vhodné je ostříhat či seříznout suché okrasné trávy, které jste přes zimu nechali na zahradě. Pokud jste z obavy před sněhovou nadílku svázali jehličnany, je na čase jim zase dopřát potřebnou volnost. Brzké jaro vybízí k prořezání stromů a keřů. V případě stromů půjde o jádroviny, zároveň se postarejte o ochranu všech ovocných stromů proti obalečům, mšicím a ostatním škůdcům.

Jak zpříjemnit posezení na zahradě. Doplňte ho truhlíky i pergolou

Zásahy vašich zahradnických nůžek potřebuje maliník, rybíz, ostružník i angrešt. Pryč musejí starší výhony, které už odplodily, u jednoletých výhonů odstraňte poškozené konce, zbavte keře také částí napadených chorobami. Zástřih vyžaduje živý plot z opadavých dřevin, stejně tak i okrasné keře, postarejte o prořezání růží, které byste měli hnojit a okopávat. Zároveň už lze vysazovat i nové okrasné dřeviny, s choulostivými počkejte raději až na konec měsíce, případně můžete založit živý plot. Pořádně zalijte jehličnany. Trávník zbavte mechů a lišejníků, postarejte se o jeho provzdušnění a dopřejte mu vyzrálý kompost, který stačí rozhodit po zelené ploše. Zarytí uleženého kompostu či hnoje potěší trvalky.

Vysévat je už možné letničky, které zvládnou jarní mrazíky, jako jsou třeba měsíčky, máky nebo rezedy. Na zryté záhony vysejte mrkev, petržel, jarní česnek, šalotku, salát, špenát a ředkvičky. Do truhlíku k předpěstování a pozdějšímu přesazení si připravte rajčata, okurky nebo květák.