České pohádky: Krtek vznikl díky zakopnutí, Šebestovou namluvil Nárožný nasucho

Svůj význam má přitom i načasování. Taková večerní pohádka by měla patřit k pravidelným rituálům, protože dětem pomáhá ukončit den a plynule přejít do spánku – duchovního světa, ve kterém podvědomí hraje hlavní roli. Ne vždy mají rodiče čas a náladu svým ratolestem předčítat, od roku 1965 však mají skvělého pomocníka. Je jím modrovlasý Večerníček.

Dát boji dobra se zlem skutečně „lákavý kabátek“ a vymyslet pěknou pohádku, není nic snadného. Když se to však podaří, vznikají ve své jednoduchosti geniální díla, která přetrvávají generace. Deník pro vás připravil zajímavosti o nejkrásnějších českých večerníčcích.

Krteček

Psal se rok 1957, když se na plátnech kin objevila poprvé v krátkometrážním animovaném filmu s názvem Jak krtek ke kalhotkám přišel legendární postava Krtečka. Zvířátko, které toho sice mnoho nenamluví, ale milují ho už po desetiletí celé generace dětí, vymyslel Zdeněk Miler.

Co se o Popelce moc neví? Sníh páchl po rybách, hlavní roli neměla hrát Libuška

Podle ČSFD Zdeněk Miler o nápad doslova zakopl. Dostal za úkol udělat film o plátěné košilce, který měl zobrazovat celou výrobu od vzniku plátna. Protože ho múza dlouhou dobu ne a ne políbit, šel se projít do lesa. Byl už večer a Miler ve tmě zakopl o krtičinec. Utíkal domů si najít, jak zvířátko žijící pod zemí vypadá. Tvorečkem, který připomínal malou černou myš, byl zklamaný, takže si ho upravil podle svého.

Vzhled postavičky nejen Krtka, ale i jeho kamarádů, se v průběhu let výrazně měnil. Zatímco v úvodním filmu byla zvířata podobná realitě, v dalších epizodách se stávala více dětsky schematickými. Sám Krtek například v 60. letech přišel o svůj původní ocásek, od 80. let má zase výrazně snížené čelo a větší oči.

Jako večerníček byl Krtek poprvé vysílán v roce 1975. V té době už bylo hotových přibližně dvacet dílů. Díky velkému úspěchu animovaných filmů se Krteček dočkal celé řady knih i nespočtu zpodobnění ve formě hraček a dalších věcí pro děti. Plyšová figurka Krtečka se dokonce podívala i do vesmíru. Iniciátorem byl astronaut Andrew J. Feustel, jehož manželka má české předky.

Křemílek a Vochomůrka

Kdo by neznal dva malé skřítky Křemílka a Vochomůrku, kteří žijí ukrytí v malé chaloupce z pařezu. Půvabný televizní seriál z roku 1968 nese název Pohádky z mechu a kapradí a jeho předlohou byla stejnojmenná kniha spisovatele Václava Čtvrtka.

Hlavní hrdiny nakreslil Zdeněk Smetana, který je zároveň i autorem scénáře, a hlas jim propůjčila Jiřina Bohdalová. Herečka prozradila, že pro pohádku charakteristickým hlasem poprvé promluvila v rozhlasové hře o modrém psíkovi, ve které účinkovala s Karlem Högerem.

Příběhy z mechu a kapradí mají celkem 39 dílů po osmi minutách. První série o 13 epizodách vznikla ještě v černobílém provedení. V říjnu 2021 odvysílala Česká televize pohádky digitálně restaurované, přičemž součástí bylo právě i převedení černobílých dílů do barevné verze. Kolorování jedné epizody trvalo přibližně tři měsíce.

Rumcajs, Manka a Cipísek

Spisovatel Václav Čtvrtek stojí i za dalším z nejkrásnějších večerníčků, a to za pohádkou O loupežníkovi Rumcajsovi. Za nezaměnitelnou podobu vděčí oblíbené postavičky geniálnímu kreslíři Radku Pilařovi.

Loupežníka s dobrým srdcem, který žije se svou manželkou Mankou a synem Cipískem v lese Řáholci, umístil Václav Čtvrtek do Jičína, protože sám prožil svá dětská léta právě v tomto městě. Zajímavostí je, že se příběh odehrává zřejmě v reálné historické epoše. Pravděpodobně se jedná o 60. léta 19. století. Lze tak soudit hned podle několika indicií. V knize se totiž císařovna jmenuje Bětka, což by mohla být Alžběta Bavorská. Hovoří se také o vojně s Prusem, přičemž v roce 1866 se odehrála bitva u Hradce Králové. Hned několikrát se také mluví o pruském králi Frickovi, což by mohl být odkaz na Fridricha Viléma IV.

Tomáš Klus: Tajemství staré bambitky kopíruje můj život

Večerníček má celkem 39 dílů rozdělených do tří sérií po třinácti epizodách. První série byla odvysílaná v letech 1967 a 1968, druhá pak 1969 až 1970 a třetí v roce 1984. První dvě série přitom namluvil herec Karel Höger. Ten bohužel v roce 1977 zemřel, takže ve třetí sérii už k dětem promlouval Eduard Cupák.

Díky velkému úspěchu se pohádka dočkala i pokračování s názvem O loupežnickém synku Cipískovi. Československý animovaný seriál byl vysílaný v rámci večerníčku v roce 1972 a stáli za ním opět Václav Čtvrtek a Radek Pilař.

Bob a Bobek

Bílí králíci Bob a Bobek mají hned dva domovy – žijí v klobouku kouzelníka Pokustona a také v srdcích diváků, kteří jejich příběhy milují už celá desetiletí. Malí nezbedníci se na televizních obrazovkách objevili poprvé v roce 1979. Jejich dobrodružství podle scénářů Jaroslava Pacovského a Jiřího Šebánka natočil režisér Václav Bedřich. Nezaměnitelnou podobu vtiskl Bobu a Bobkovi kreslíř Vladimír Jiránek, hlas jim zase propůjčil oblíbený herec Josef Dvořák.

Zajímavostí je, že aby tvůrci hlasově i charakterově hlavní hrdiny oddělili, použili jednoduchý trik, a to zrychlení nahraného hlasu. Tímto způsobem docílili dokonce změny intonace a výšky hlasů postaviček. Josef Dvořák proto musel při nahrávání mluvit velmi pomalu, aby pak na zrychlených nahrávkách bylo dobře rozumět, co říká.

Dvojice, která se pro svůj talent provádět neplechy dostává do řady různých potíží, se objevila v 39 epizodách rozdělených do tří sérií. A protože se jedná o jeden z nejoblíbenějších večerníčků, vzniklo v letech 2003 až 2005 pokračování Bob a Bobek na cestách. V celkem 52 dílech králíci objevují různá místa z celého světa.

Mach a Šebestová

Píseň „My jsme žáci třetí bé“ od Luboše Fišera by dodnes dokázali s přehledem zanotovat mnozí dospělí. A není divu. Do paměti Čechů se totiž vryla stejně nesmazatelně jako legendární pohádka Mach a Šebestová, ve které zazněla. Za jedním z nejpopulárnějších večerníčků stojí režisér Jaroslav Doubrava, scenárista Miloš Macourek a výtvarník Adolf Born.

Televizní seriál vypráví o dvou žácích třetí třídy, kteří se dostávají do neobyčejných situací díky kouzelnému utrženému sluchátku. Epizoda, ve které za pomoc dostanou darem zázračný „telefon“ a která je považována za první díl třináctidílné série, byla vyrobena a odvysílána v roce 1976. Kompletní sérii pak odvysílala Československá televize vůbec poprvé 6. října 1982.

Rozkošná pohádka je nezaměnitelně spjatá s hlasem Petra Nárožného. Za zmínku jistě stojí, že podle ČSFD herec namlouval napsané texty bez existujících animací, tedy takzvaně nasucho. Prý to byla jeho záchrana, protože tím pádem nešlo o dabing, který mu podle jeho slov nejde. Někdy až překotná rychlost dialogů má pak jednoduché vysvětlení. Každý z dílů měl totiž na vteřinu přesně určenou stopáž, do které se Petr Nárožný musel chtě nechtě s textem vejít.

Na velmi úspěšnou první řadu seriálu navázali tvůrci později dalšími příběhy. A tak se v roce 1999 mohli Mach se Šebestovou vydat na prázdniny a v roce 2005 zase na cestu kolem světa.

Zdroj: Wikipedia, Csfd.cz, Pohadkar.cz