Matěji, vy jste se vrátil po téměř třítýdenním zranění. Těšil jste se už na utkání? Sledoval jste zápasy energetiků?
Navštěvoval jsem všechny domácí zápasy. Bylo to pro mě jedno velké utrpení. Jen tak sedět v hledišti a klukům nemoci pomáhat na ledě. Na utkání jsem se moc těšil. Chtěl bych ale poděkovat fyzioterapeutce Kateřině Petráskové, díky její péči jsem se dokázal rychle vrátit. Bez ní bych s největší pravděpodobností ještě seděl na tribuně.

Jaké to pro hráče je, když pouze sleduje své spoluhráče a nemůže jim na ledě pomoci?
Pro mě osobně to bylo šílené. Sedíte na tribuně, cukají vám ruce. Vidíte všechno ze shora z výšky a je to úplně něco jiného, než potom na ledě. Chcete pomoci týmu a nemůžete, protože máte nějaké zranění. Za mě je to šílená bezmoc, pouze sedět a koukat.

Podíváme se na utkání s Mladou Boleslaví, které se zpočátku zdálo velmi utahané na obou stranách…
Souhlasím. Zápas s Mladou Boleslaví byl poněkud utahaný. Nevím, čím to mohlo být. Ve druhé třetině jsme měli pasáž, kdy jsme měli více ze hry. Jenže jsme inkasovali gól z přečíslení. Následně přidali Bruslaři další branku.

Energie čekala na gól téměř 100 minut, což je dlouhá doba…
Ano, je to opravdu dlouhá doba. V Hradci jsme nevstřelili žádný gól. S Mladou Boleslaví i následně s Vítkovicemi jsme čekali na branku až do druhé třetiny. Doposud jsme dávali dva až tři góly, jenže nyní se nadřeme na jeden.

Byla to právě branka Skuhravého pět vteřin před koncem druhého dějství, která vás v pátek nakopla?
Ano, díky tomu jsme dokázali soupeře zatlačit v útočném pásmu. Byla to kontaktní branka. Podařilo se nám vyrovnat, vzápětí jsme inkasovali laciný gól.

Silnou stránkou byly přesilové hry, jejichž úspěšnost pomalu klesá, naopak rostou ubráněná oslabení… Zdá se tedy, že Energii tlačí bota v útoku…
Přesilové hry nám nyní nepřináší ovoce. Už si jimi nepomáháme jako na začátku sezony. Je potřeba, abychom si k tomu sedli a řekli si, co a jak máme a nemáme dělat. Na druhou stranu odvádí kluci při oslabení velmi dobrou práci a maximálně úsilí. My se k nim musíme přidat v přesilových hrách, abychom jim pomohli.

V neděli jste odehráli duel s Vítkovicemi, s nimiž se vám podařilo již po třetí v sezoně vyhrát. Náhoda?
První dvě utkání se odehrála na našem ledě v době, kdy se Vítkovice nenacházely v ideálním rozpoložení. Nyní hrají o život, před námi vyhráli nad Litvínovem. Naštěstí pro nás se nám podařilo je porazit i ve třetím vzájemném zápase.

Znovu se na gól čekalo až do druhé třetiny, po dlouhé době se Energii podařilo ale otevřít skóre zápasua nemusela dotahovat – což ve zbytku utkání stojí zřejmě trochu méně sil, že?
Na gól se dlouho čekalo. Šance měly oba týmy. Štěstí se tě tentokrát přiklonilo na naši stranu. Je to hodně náročné, když s Mladou Boleslaví dosahujete dvě branky. Na druhou stranu v zápase s Vítkovicemi bylo znát, že je inkasovaný gól položil.

Čeká vás nyní Liberec, s jakým cílem půjdete do zápasu? Nemám na mysli tříbodový zisk, ale spíš, jak se chcete herně prezentovat, protože se zdá, že hurá hokej už Karlovým Varům nefunguje…
Liberec je ve formě. Vede Extraligu. S příchodem Hrachoviny do brankoviště Tygři znovu bodují. Řekl bych, že mají problém v obranném pásmu, mají výborného gólmana a útočné formace. V obranné třetině se s Libercem ale dá hrát. Budeme se muset udržet na kotouči a dostat jejich beky do problémů a k faulům. Zkrátka se musíme co nejvíce držetv jejich pásmu, potom jsou schopni se sami složit.

Autor: Kamila Ströerová