Martine, jak byste fanoušků charakterizoval svou práci kondičního trenéra?
Nemyslím si, že jsem něčím výjimečný. Jako kondiční trenér jsem puntičkář, což k této práci patří. Mou výhodou je, že mám už pár let praxe jak v extralize, tak ve světovém hokeji.
Pocházíte z karlovarského kraje, vracíte se tedy po angažmá v Brně domů…
Zahřálo mě u srdce, že se mohu vrátit a působit tu. Stejně jako náš fyzioterapeut Petr Benda jsem z Chebu. Chodil jsem na místní pedagogickou školu. Je to pro mě nostalgie a moc se těším.
S trenérem Davidem Brukem jste se potkal v předchozím působišti. Byl to jeden z důvodů, proč jste se rozhodl vrátit na západ Čech?
Jedním z největších důvodů byl fakt, že znám téměř celý realizační tým. Václava Eismanna sice ne osobně, ale vím, že je to velice kvalitní trenér. Ostatní ale znám, a proto jsem tady.
Jak jste se dostal na dráhu kondičního trenéra?
Jako většina z nás jsem sportoval, ale nebyl jsem úspěšný. Uvědomil jsem si to včas a tím vznikl můj sen. Když jsem to nedokázal jako sportovec, tak bych se do toho chtěl dostat jako někdo jiný. Proto jsem se stal trenérem. Začínal jsem jako trenér široké veřejnosti. Po pár letech jsem si začal říkat, že bych se chtěl dostat blíž k vrcholovému sportu. Pořád mě to k tomu táhne. Týmové prostřední mě vždy bavilo.
play_fill
V čem je hokej kondičně specifický?
Každý sport je něčím specifický. Ve většině sportu s přestávkami je to hodně podobné. Vždy jsou specifika, na která je potřeba se zaměřit. Stejně tak hráčské posty jsou jiné. Příprava se musí přizpůsobit jinak brankářům a jinak hráčům v poli.
Celkově kondiční příprava není jen o tréninku, ale také o stravě, spánku a regeneraci. Jak to vnímají hráči?
Myslím si, že se to zlepšuje. V České republice je už kvalitních kondičních trenérů víc. Už to není o jednom nebo o dvou v pár klubech. Zlepšuje se to napříč extraligou, ale i ostatními sporty. Hráči o tom mají pojem, ale i hlavní trenéři k tomu přistupují jinak. Jak my říkáme “lifestyle,“ vše kolem toho je stále potřeba zlepšit.
Dá se tedy říct, že vás trenéři vnímají jako samostatnou složku a máte od nich plnou důvěru při přípravě hráčů?
Mám na toto štěstí. Snažím se spolupracovat pouze s trenéry, kteří mi opravdu důvěřují. Na druhou stranu je to i závazek pro mě, kdy musím trenérovi ukázat, že si jeho důvěru zasloužím.
David Bruk tedy nechává letní přípravu a kompletní starost o kondici hráčů na vás?
On je hlavní trenér, tudíž o všem ví. Musel jsem mu představit plán. Známe se z minulosti z národního týmu, z Litoměřic, kde jsme spolu působili. Ví, co ode mě očekávat. Představil jsem mu letošní vizi, ujasnili jsme si to a aktuálně mám tíhu letní přípravy na sobě já.
Když se zaměříme na letní přípravu karlovarských hokejistů, co hráče v nadcházejících deseti týdnech čeká?
Čeká je silový trénink. Ti, co mohou, tak budou běhat. Je to široká škála přípravy.
Kondiční příprava před sezonou bývá hodně týmová, hráči trénují spolu. Jenže každý hráč je jiný, nastavujete tedy cvičení individuálně?
V prvních dvou týdnech si musím hráče „nakoukat“. Podle testů pak zjistím, jak je na tom daný hráč výkonnostně a zdravotně. Poté mu postupně nastavujeme plán. Jsou věci, které jsou pro všechny stejné, ale určitá část, může to být třetina až polovina tréninku, je individualizována. A tak by to mělo být směrem k sezoně, kde to už bude hlavně o individuální přístupu.
Vaše práce se neustále vyvíjí, přicházejí nové trendy. Kdysi jste v jednom z rozhovorů řekl, že když je příprava dva roky po sobě stejná, buď jste nejlepší na světě a nebo je něco špatně. Jaké novinky tedy mohou energetici očekávat?
Je to trochu s nadsázkou, ale pokud alespoň něco nezměníte, tak jste se zřejmě nikam neposunuli. Máme teď nové vybavení, takže jsme schopni získat více dat z testování. Máme tak větší vhled do toho, jak daný hráč na tom je a jestli potřebuje spíše silovou nebo rychlostní složku. Kde je jeho hrana. Tohle všechno už můžeme brát v potaz. Věřím, že nám to může pomoct hráče připravit.
Máte za sebou i spolupráci s národním týmem, působil jste KHL. Jak využíváte těchto zkušeností?
Největší zkušenost vidím v tom, kolik hráčů jsem měl možnost potkat. Je to jako u všeho, čím víc projektů uděláte, tím jste zkušenější a když to děláte naplno, tak je velká šance, že to budete dělat dobře. Já už teď podle pohybů, nebo jen chůze jsem schopen odhadnout, jak bude dotyčný hráč dělat nějaký cvik. Jaké svaly budou slabší, jaké silnější.
