První úsměvy na tvářích domácích hráčů se nepatrně ukázaly již po první třetině, ve které si získali náskok tří branek. Když Václav Skuhravý vsítil v 57. minutě v pořadí šestou branku, publikum začalo slavit vítězství 6:2. „Řekli jsme si, že zkusíme utnout řadu jejich vítězství,“ usmíval se po zápase kapitán Energie.

Podařilo se vám vstřelit branku. Dokážete tu situaci popsat?
Byla to přesilovka. Nám pořád vypadával puk, honili jsme ho po mantinelu. Najel jsem si z levé strany a chtěl někomu přihrávat, ale nebyl nikdo volný, tak jsem to nahodil na bránu a nějak to tam prolítlo.

V posledních zápasech vám příliš nešla hra v oslabení. Tentokrát se ale dařilo vyhazovat a dokonce v nevýhodě ohrožovat soupeřova gólmana…
Hra v oslabení byla z naší strany dobrá. Když si vzpomenuna zápas s Libercem a pak i následně s Třincem, tam námta oslabení nevyšla. Zkoušeli jsme je hrát trochu jinak, ale neosvědčilo se to. Vrátili jsme se proto ke starému systému bránění a dneska jsme nedostali v nevýhodě ani jeden gól.

Co se týče útoku, nedařilo se vám nějak výrazně ani tam…
To je pravda. Střílíme málo branek. A naopak hodně jich dostáváme. Z toho vyplývá to, kde jsme v tabulce. Určitě se budeme snažit to zlepšit.

Plzni se v současnosti daří. Proběhla před zápasem nějaká porada?
Zvláštní rady jsme asi nedostali. Řekl bych, že stejné jako před každým zápasem. My jsme si na ten zápas věřili, bylo to po pauze a Plzeň už prostě musela prohrát. Měla celou řadu neprohraných utkání, tak už to přijít muselo. Proto jsme si řekli, že to zkusíme utnoutmya povedlo se nám to.

Podívejme se ještě na vaše působení v Davosu. Jaké byly cíle výpravy?
Tak samozřejmě jsme chtěli udělat co nejlepší výsledek a umístit se co nejvýš. Je velká škoda, že nám to nevyšlo. První zápas s Kanadou jsme měli dobře rozehraný, po dvou třetinách jsme vedli, ale zápas skončil remízou a my nakonec prohráli na nájezdy. Další zápas s Davosem jsme hráli taky dobře, tam rozhodly dva góly. Jeden, který jsme dostali v přesilovce, a hned následující. Mannheim jsme docela tlačili, sice jen s jednobrankovým náskokem, ale měli jsme spoustu šancí, co jsme neproměnili. V poslední minutě se jim podařilo srovnat a opět jsme prohráli. Poslední zápas se nám nepovedl celkově. Vstoupili jsme do něj špatně a už asi ve čtvrté minutě prohrávali 0:4. Pak už se nehrálo dobře. Byl to čtvrtý zápas v řadě a takhle prohrávat, nehraje se pak lehce. Celkově to tedy bylo zklamání, ale herně ty tři zápasy jsme docela zvládli. Celkem nás to zvedlo. Hráli jsme se silnými soupeři, ve vysoké nadmořské výšce a to nám pomohlo třeba i v tréninku.

Jaké bylo pro tým přivítat na turnaj na soupisce Zdeňka Kutláka s Žigmundem Pálffym?
Tak se Zdeňkem Kutlákem se řada z nás dlouho zná, kdysi tady hrával a dodnes se s ním setkáváme imimoledovou plochu, takže to byl přínos do kabiny. A Žigmund Pálffy je skvělý hráč a je hodně věcí, které se od něj dají učit. Má na ledě neskutečný přehled. Bylo dobré podívat se na jeho styl hry.

Martina Flekácsová