Útočník karlovarské Energie Lukáš Pech měl tu čest oblékat trikot národního týmu. „Je to pro mě veliká čest a hrát v reprezentačním dresu je velice emotivní,“ přiznal po utkáních v Norsku.

Málokdo očekával, že by Pech vydržel v mužstvu vedeném koučem Aloisem Hadamczikem až do mistrovství světa. „To, že jsem skončil, je pro mě zklamání, ale na druhou stranu jsem moc rád, že jsem tam mohl být. Doufám, že se mi povedlo udělat trochu dojem,“ přiznal.

Nemilou zprávu o konci účinkování se Lukáš dozvěděl přímo od trenéra. „Tak trochu jsem to čekal, protože jsem nehrál ve druhém zápase s Bělorusy. Pan Hadamczik za mnou po návratu přišel na letišti, podal mi ruku a poděkoval mi. Řekl mi, že nemám propadat zklamání, a také říkal, že konkurence je veliká,“ pokračoval.

Lukáš Pech si z Běloruska moc zážitků neodvezl. „Moc jsem toho nezažil, ale pokud to vezmu podle hal, tak ta v Minsku je opravdu nádherná. Připomíná trochu O2 arénu, ale myslím si, že je lepší,“ popsal hokejový svatostánek tamního Dynama.

Zato při přepravě na druhé utkání si hráči užili. „Tak autobusy byly trochu starší a nejrychleji se jelo asi sedmdesát, ale začali jsme s klukama povídat a ta čtyřhodinová cesta nám rychle utekla,“ přidal.

Do 2. května má Pech volno. Dohodl se na tom s trenérem HC Energie Baďoučkem. „Nikam do zahraničí se nechystám. Možná budeme s rodinou cestovat po republice, ale to si ještě necháme projít hlavou. Kam se jedině vypravím, bude do Jihlavy za rodiči,“ popsal svůj současný plán a dodal s úsměvem: „Je to jednoduché. Budu se válet a poflakovat. Možná že si občas někam vyjedu na kole anebo si půjdu zahrát fotbálek.“