Stejně tak soud uznal vinným bývalého jednatele lesů Roberta Marschnera. Dostal pokutu 400 tisíc, městská společnost 9,5 milionu korun. Rozsudek není pravomocný, oba se odvolali.
„Stavbu za lesní cestu shodně označují autority, a to nejen znalci renomovaných znaleckých ústavů, ale i Krajský úřad Karlovarského kraje. Státní zastupitelství a Okresní soud v Karlových Varech přesto označují záměr za sjezdovku. V průběhu let 2018 až 2019 nechal tehdejší šéf městských lesů Jáchymov Ing. Robert Marschner postavit pod Klínovcem lesní cestu, a to s ohledem na lesnické potřeby, a kromě jiného i rozvíjející se kůrovcovou kalamitu. Za tento krok byl následně stíhán a aktuálně i prvoinstančně nepravomocně odsouzen, neboť podle státního zástupce Jiřího Kučery se nejednalo o cestu, ale o zástěrku pro vybudování nové sjezdovky,“ říká František Holý, starosta města, a Lada Baranek, místostarostka města.
„Rozsudek v kauze zbudování lesní cestní sítě Klínovec-Neklid je postaven na nevídané presumpci, že budování lesních cest v České republice poškozuje životní prostředí. Přístup Okresního soudu v Karlových Varech může odrazovat stavebníky v České republice od realizace obdobných veřejností vítaných záměrů. Pokud jsou tito v konečném důsledku popotahováni, a to ještě prostředky trestního práva, stěží mohou mít poté zájem na rozvoji infrastruktury a veřejnosti prospěšných projektů,“ uvádí právní zástupkyně lesů a Marschnera Petra Zaoralová.
„Podali jsme z důvodů nesprávného právního a skutkového hodnocení věci soudem prvního stupně na místě odvolání, o kterém bude rozhodovat Krajský soud v Plzni. Rozsudek je tak nepravomocný. Pro kontext lze připomenout, že trestní řízení bylo zahájeno na základě anonymního oznámení,“ pokračuje právnička.
Dále tvrdí, že závěry znaleckých posudků a odborných vyjádření zpracovaných ve věci jasně vypovídají o tom, že zbudování lesní cesty nijak negativně neovlivnilo životní prostředí a nepoškodilo žádnou z jeho složek. „Přesto měli dle názoru Okresního soudu v Karlových Varech obžalovaní spáchat trestný čin poškození a ohrožení životního prostředí.
Konkrétně, tým zkušených znalců z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti na základě provedeného místního šetření v červnu 2021 uvedl, že při terénním šetření nebyly zjištěny zásadní rozdíly v defoliaci stromů podél cesty a stromů dále od cesty v zapojených porostech, analýza stavu tělesa cesty neukázala negativní ovlivnění hydrických funkcí lesa, realizace záměru neměla k termínu provedení šetření vliv na půdu okolních lesních porostů, vodní režim okolních lesních porostů narušen nebyl a provedení záměru výstavby cesty nemělo vliv na stabilitu okolních lesních porostů,“ říká právnička.
Podle ní závěry znaleckého posudku Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti byly potvrzeny další renomovanou znaleckou institucí, a to znaleckou kanceláří Lesprojekt východní Čechy, s.r.o. „Ze závěrů zpracovaného znaleckého posudku opět zcela jasně plyne, že zbudovaný záměr je lesní cestou, zbudování lesní cesty nemělo žádný negativní vliv na životní prostředí a také, že lesní cesta je vybudována zcela v souladu s normou ČSN Lesní cestní síť. Tento znalecký posudek však nebyl soudem jako důkaz proveden. „Okresní soud v Karlových Varech bez jakéhokoliv odůvodnění také zamítl návrhy na doplnění dokazování výslechem zástupce renomované znalecké kanceláře, což lze označit za nestandardní postup, který se vymyká běžné justiční praxi,“ dodává Zaoralová.
Samotný proces zbudování lesní cesty byl podle ní a vedením města podložen řádnou dokumentací, nejednalo se tedy o úmyslnou mýtní těžbu, ale o plánovaný záměr, který prošel stavebním řízením.„Pro záměr výstavby lesní cestní sítě byla získána příslušná stanoviska dotčených orgánů, a to včetně těch, které se týkají ochrany přírody. K záměru byla také zpracována projektová dokumentace. Tato skutečnost sama o sobě rovněž vylučuje naplnění objektivní a subjektivní stránky trestného činu,“ připomíná právnička Zaoralová.
„Je obecně známým faktem, že stavební řízení v České republice je zdlouhavý a komplikovaný proces, kdy nejasná pravidla jsou vykládána odlišně jednotlivými stavebními úřady napříč Českou republikou. Pokud tedy nebyla v posuzované věci dodržena určitá pravidla stavebního řízení, je otázkou, jaký přesný postup měl být zvolen, když přesný postup ani ze samotného rozsudku správního soudu, kterým byl zrušen kolaudační souhlas k předmětné stavbě, neplyne,“ konstatuje Zaoralová. Územní rozhodnutí týkající se stavby lesní cesty zůstalo přitom nadále v platnosti.
Sjezdovky mají zcela odlišné parametry včetně přítomnosti technického zasněžování. „Závěrem nelze než podotknout, že i při laickém pohledu na kauzu je zřejmé, že nedodržení formálních pravidel stavebního řízení nemůže naplňovat znaky skutkové podstaty trestného činu poškození a ohrožení životního prostředí. Rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech lze tak označit za poměrně neobvyklý a novátorský a lze doufat, že Krajský soud v Plzni se postaví k interpretaci trestněprávních norem v souladu s principy, na kterých je fungování české justice vystavěno,“ uzavírá Holý s Baranek.