Jak už z názvu „Stavební kniha 2012 – Církevní stavby" vyplývá, je větší část více než 150stránkové knihy věnována církevním stavbám. A to jak problematice rekonstrukcí, oprav a údržby kostelů a klášterních areálů, které jsme zdědili po předcích, tak i problematice výstavby nových. Určitě to není knížka, kterou byste si vzali k vodě, ale poctivá a mnoha statistickými čísly, výkresy a dokumentárními fotografiemi podepřená odborná práce.

Knihu otevírá obšírná studie Miloslava Pojsla „Počátky a vývoj církevní architektury". Možná mohlo být zdůrazněno „křesťanské církevní architektury", neboť autor se věnuje výhradně jí, zato ale velmi důkladně. V úvodu připomíná vlivy judaismu a římské antiky, které stály u vzniku prvních křesťanských svatyní v počátcích našeho letopočtu a určily jejich typologii, a provází čtenáře krok za krokem vývojem sakrální architektury na Moravě a v Čechách. Od prvních staveb z období Velkomoravské říše až po kostely postavené po pádu komunistického režimu.

Další kapitoly se věnují problémům a povinnostem, které jsou spojeny s údržbou a ochranou stavebně historických památek církevního charakteru. Autoři probírají právní ochranu církevních památek, technické problémy při jejich opravách a restaurování, specifické vlastnosti při tom používaných materiálů a vnější vlivy, které církevní (ale i jiné) památky ohrožují. Odstrašujícím případem je osud gotického kostela ze 13. století v Hustopečích u Brna, který se v roce 1961 zřítil poté, co po silnici vedoucí v jeho bezprostřední blízkosti projela kolona těžkých vojenských vozidel.

Následujících patnáct kapitol pak je věnovaných jednotlivým stavbám a problémům spojených s jejich rekonstrukcí. Najdeme zde samozřejmě památky první kategorie, udržované jak to jen jde v původním stavu, jako například kaple sv. Kříže na Karlštejně nebo kostel sv. Markéty Antiochijské v Kopčanech (na Slovensku) z období Velké Moravy. Najdeme zde ale i příklady staveb, které nepřežily lhostejnost či přímo zlé úmysly komunistických mocipánů a z ruin povstaly až po Listopadu 89 při použití současných materiálů a stavebních technologií, jako třeba kostel Nanebevzetí Panny Marie v Neratově, který dostal moderní skleněnou střechu.

Najdeme zde ale i objekty nové, postavené buď „na zelené louce", jako kostel Panny Marie, matky Jednoty křesťanů v Tavíkovicích či Kaple smíření na odpočívadle dálnice D5 u Šlovic nedaleko Plzně, nebo na místě objektů, sloužících původně jinému účelu. Příkladem takové architektury je u nás na Karlovarsku klášter trapistů v Novém Dvoře u Teplé, který vznikl v prvních letech našeho století přestavbou zruinovaného hospodářského dvora.

Jak už bylo řečeno, nejsou „Církevní stavby" žádné kratochvilné čtení, ale důležitá odborná publikace, která by neměla chybět v knihovně nikoho, kdo se zabývá problematikou památek. K dostání je zcela určitě v oblastní kanceláři ČKAIT v penzionu Hestia v Karlových Varech-Drahovicích.