„Další betlémy na výstavě jsou zapůjčeny ze soukromých sbírek přátel a příznivců krajské knihovny, a některé zapůjčili dokonce i sami knihovníci. Jsou mezi nimi i dílka, která sami vyrobili," uvedla mluvčí krajské knihovny Michaela Němcová.

Podle karlovarského historika Vladimíra Vlasáka zobrazování scény narození Ježíše Krista má hlubokou křesťanskou tradici. Její ústřední téma právě narozeného Ježíška, který leží na seně v jesličkách, spolu s Pannou Marií a svatým Josefem dostalo vyjádření v názvu „jesličky".

„Postupné obohacení této scény o další figury, například pastýři, anděl slávy, tři králové a zvířata, a krajinné prvky Betléma jako Kristova rodiště se projevilo ve druhém označení betlém," uvedl Vlasák. Za první betlém je podle Vlasáka považován výjev narození Ježíše, který o Vánocích roku 1223 vytvořil sv. František z Assisi v jeskyni na vrcholu kopce u vesnice Greccio ve střední Itálii, kam umístil jesličky, oslíka a telátko. „Při nich kněz sloužil mši a František četl úryvky z Lukášova evangelia, které vypráví o Kristově narození. V chrámech zavedla stavbu betlémů o svátcích Kristova narození ustanovení Tridentského koncilu, který zasedal v letech 1545 až 1563. Do českých zemí přinesli v té době jejich tradici jezuité a v 17. a první polovině 18. století se o její rozšíření zasloužili řeholníci i dalších katolických řádů," uvedl historik.

Mezi obyvatelstvem se tyto betlémy těšily značné oblibě. Není proto divu, že se do prostředí městských a venkovských domácností u nás rozšířily hlavně v souvislosti s reformami císaře Josefa II., jež zvyk jejich stavění v kostelech výrazně omezovaly.

Jak Vlasák uvádí, také na Karlovarsku, jehož správním centrem bylo ve starší době město Loket, se stavění betlémů ujalo a hodně rozšířilo.

Podobně jako jinde byly i zde vytvářeny od té doby figurální i jiné součásti betlémů nejen z obvyklých organických materiálů, jako dřeva a papíru, ale rovněž z místně typické keramiky a porcelánu.

„Mimo volné stavby betlémů se v kraji velmi rozšířil jejich uzavřený skříňový a sklem krytý typ. Vedle množství různých druhů betlémových figurek a architektonických prvků jsou právě uzavřené betlémy hlavní součástí kolekce těchto památek ve sbírce bývalého městského muzea v Lokti, kterou od roku 1923 do doby druhé světové války shromáždili jeho tehdejší vedoucí Anton Gnirs a Heinrich Zimmermann. Tento soubor betlémových památek patří k nejhodnotnějším svého druhu u nás," konstatoval Vlasák.

Po roce 1945 se takzvaná Loketská sbírka dostala do správy státu. Až v roce 2013 navrátil český stát tuto rozsáhlou a významnou sbírku městu Loket, které bylo jejím původním majitelem, a dnes je uložena a zčásti vystavena na hradě Lokti.

„Na výstavu v Krajské knihovně Karlovy Vary je z ní vybráno a vystaveno celkem sedm reprezentantů uvedeného specifického typu regionální betlémářské tvorby," dodal Vlasák.