Které chvíle byly pro vás jako herce a režiséra při natáčení soutěžního filmu ty nejmučivější?
Martin Donovan: „Musel jsem dát dohromady herce a filmový štáb, vytvořit atmosféru pro pohodové filmování, ale nejhorší bylo získávání finančních prostředků, to mě opravdu mučilo.“
Jaký ohlas měl film Spoluautor v USA a v Kanadě?
Martin Donovan: „To vám neřeknu. V Karlových Varech měl Spoluautor světovou premiéru. Viděli jste ho jen vy a před vámi výběrová komise.“

Bylo to množství piksel piva, co jste pili uzavřeni v domě naplněno opravdu pivem?
David Morse: „Ano, pili jsme skutečně stále pivo a byli jsme namočeni v lihu po celou dobu natáčení těch scén. Pobuda Gus byla skvělá role.“

Díváte se rád na své filmy?
David Morse: „Prvních deset let mi bývalo při koukání na plátno, kde se pohybuji, často špatně od žaludku a míval jsem orosené čelo. Čím jsem starší, tím jsem k sobě shovívavější a říkám jen: - Tohle jsem mohl udělat líp, tady jsem to mohl hrát jinak, ale už se tak nepotím.“

Kdo byl vaším režisérským vzorem? Od koho jste nejvíc pochytil, nejvíc se naučil?
Martin Donovan: „Nemohu jmenovat jen jednoho. Je to výsledek všeho, co jsem za celý život odkoukal. Od někoho jsem pochytil ekonomii, od jiného přípravu, přesnost, jednání s herci, dostat se do těla postavy. Při natáčení Spoluautora jsme měli štěstí, že jsme měli trochu času na přípravu, na setkání s Davidem Morsem nad scénářem. A pak při prvním natáčecím dnu už byl David v kůži Guse a všecko šlo jako po drátku…

Eva Hanyková