Do češtiny přeložila francouzské a italské autory a režiséry, mimo jiné Federika Felliniho, Michelangela Antonioniho, Georga Simenona nebo Cesarea Paveseho. O těchto tvůrcích také sama psala, s řadou z nich (stejně jako s dalšími světovými filmaři) vedla interview a publikovala knihy.

Přednášela dějiny filmu na FAMU, patřila k oporám domácích filmových médií (především Film a doba), spolupracovala s některými významnými mezinárodními odbornými časopisy. Většinu svého aktivního života spojila se světovými festivaly, kde působila v porotách, například v Benátkách, v Cannes, Berlíně či Mannheimu.

Od roku 1994 byla s hercem Jiřím Bartoškou v čele Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, jehož programový profil pomáhala budovat a kde působila jako umělecká ředitelka až do roku 2010. „Hvězdy dávají festivalu charakter společenské události, nicméně trvám na tom, že znakem dobrého festivalu je především jeho program,“ připomněla své krédo v knize Příběh festivalu, kterou pokřtila právě v Karlových Varech v roce 2015.

Populární zpěvačka Helena Vondráčková
Helena Vondráčková: Jsem šťastná, že mohu pokračovat ve šlépějích Gotta a Žbirky

Byla vyhledávanou společnicí zahraničních hvězd tohoto festivalu, ovládala několik světových jazyků, měla řadu přátel u zahraničních novinářů. V roce 2010 převzala Medaili Za zásluhy v oblasti kultury, je držitelkou Rytířského kříže Řádu za zásluhy Polské republiky, Rytířského řádu Italské republiky za zásluhy o šíření italské kultury a důstojnicí francouzského Řádu umění a literatury. V roce 2018 získala zvláštní uznání za mimořádný přínos české filmové kritice v rámci Cen české filmové kritiky, v roce 2017 Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii.

„Udržovat přátelství s lidmi, kteří přijedou a odjedou, je obtížné,“ řekla v rozhovoru pro Deník roku 2015 na adresu těch, s nimiž se potkala díky festivalu. „Vážím si spíš přátelství lidí kolem sebe: v první řadě Jiřího Bartošky, ale také všech, s nimiž jsme budovali pověst festivalu – hlavně mých spolupracovníků z oddělení programu počínaje Karlem Ochem, který už pátý rok zastává mou dřívější funkci.“

Eva Zaoralová byla vzdělaná, inteligentní žena, která se právem těšila respektu širokého nejen odborného okolí. Měla smysl pro humor a nikdy nezkazila žádnou legraci, uměla si rýpnout i do filmů, které přesáhly svou „artovost“. Milovala film, společnost, cesty a červené víno. Na zdraví, paní doktorko!