Velmi mladí němečtí interpreti, kytaristka Karoline Laierová a hráč na bicí Simon Etzold, přednesli v tomto neobvyklém složení některé skutečně neobvyklé skladby s i zcela neobvyklými zvuky.

Letní hudební podvečer v půvabné starobylé roubené svatyni se skvělou akustikou začal velkou pohodou – Třemi klavírními preludii George Gershwina v aranžmá pro marimbafón a kytaru. Pak ale umělci přenesli posluchače z newyorského hotelu Roosevelt přímo do africké džungle výrazně zvukomalebnou a tajemnou skladbou Togo Toccatta jihoamerického modernisty Jaime Mirtenbauma Zenamona, inspirovanou autorovým zážitkem s africkou skupinou hrající na různě znějící balvany. Takto fantasticky připravili oba interpreti festivalové publikum na akční kus experimentátora s elektronikou Christiana Klause Franka nazvaný výmluvně Pollock re:composed vyjadřující zvukem abstraktní malbu Jacksona Pollocka Vodorovná kompozice. Fascinující odvaz na kytaru, marimbu, bubny a elektroniku prokládaný nahrávkami autentických Pollockových výroků odkryl posluchačům postupně řadu zvukových barev v jednom velkolepém zvukovém obrazu.

Došlo i na sólové výstupy. Karoline Laierová ohromila zúčastněné bravurní interpretací velmi obtížné a velmi okouzlující dvojpísně na podladěnou kytaru Due Canzoni Lidie od Nuccia d´Angela inspirované jidiš příběhem o poutníkovi objevujícím zapomenutý svět, plné flažoletů a dalších průzračně působivých hudebních nápadů a efektů. Simon Etzold zase exceloval sólově na marimbafon v živě obrazotvorných, meditativních Reflexích přirozenosti vody od Jacoba Druckmana, dalšího mága elektronické hudby. Milovníky soudobé klasiky potěšili mladí umělci také rafinovanou hříčkou Mundus canis (Psí svět), v níž Američan George Crumb úžasně vyjádřil svůj vřelý vztah k různým povahám a vrtochům psů svých i svých přátel. Posluchači při této skladbě zažili mimo jiné i to, jak efektně zní gong nořený do vody. Závěr patřil magickému eposu Mountain Moor od britského multiinstrumentalisty Stephena Funka Pearsona.

Festivalové publikum odměnilo virtuozitu i odvahu obou interpretů nadšenými ovacemi a vysloužilo si tak ještě přídavek v podobě žertovného argentinského tanga od Astora Piazzoly. Díky progresivní dramaturgii Festivalu uprostřed Evropy se i v lázeňském trojúhelníku na česko-německém pomezí hraje současná klasická hudba. Takové příležitosti jsou tu vzácné a o to příjemnější. Více o přehlídce na www.festival-mitte-europa.com.