„Na starých fotografiích si připomene čtenář Matku Vindobonu, Dianu, Poštovní dvůr i dnes zaniklý Gejzírpark, Toscanu nebo Blanenský pavilon. Kniha Karlovarský patriot připomene mnohé méně známé rodáky, purkmistry a starosty. Uvede zapomenuté tradice, jako Slavnost květů, Kurlisty nebo takzvané Jaterní verše. Přiblíží zčásti zapomenuté místní produkty a delikatesy, jako byla Karlovarská snídaně, karlovarský rohlík, i zaniklá místní řemesla, jakými byli karlovarští cínaři, puškaři nebo jehláři," uvedl autor knihy Jaroslav Fikar.

Kniha bude mít 192 stran a stejnou grafickou úpravu jako předcházející tituly Karlovarská předměstí 1 a 2 nebo Karlovarské rodiny.

V knize nebude chybět zaniklý spolek ostrostřelců, historie všech karlovarských mostů a kapitola o oblibě města u filmařů včetně seznamu filmů, které se zde natáčely. Jedenáct kapitol bude výčtem toho, na co mohl být ve své době karlovarský patriot hrdý.

První kapitola přiblíží dobu, kdy se lázněmi proháněli šviháci. Třeba jako byl v sezóně 1833 údajně nejkrásnější muž Ruska, hrabě generál major Sergej Stroganov z Petěrsburgu, nebo princ Camil Rohan, který byl ve Varech celkem 57krát.

Mezi nimi uvádí autor příběh nejznámějšího karlovarského šviháka barona Johanna Schönecka. Po pobytu v USA, kde se v roce 1908 stal kapelníkem na prestižní vojenské akademii ve West Pointu, mu v New Yorku říkali „Baron of Coney Island". Dožil doma v Drahovicích, kde ho pamatovali, jak hrál na Vánoce koledy. Když v červenci 1985 zemřel, přišlo se s ním rozloučit hodně Karlovaráků. Schöneck byl jeden z posledních místních šviháků. Hlavními kapitolami knihy Karlovarský patriot jsou oblíbené lokály, jako byla „Matka Vindobona". Měla tradici od roku 1899 nejprve jako pekařství, pak cukrárna a nakonec Automat Karlsbad. Byl to jeden z prvních podniků rychlého občerstvení nejen v Karlových Varech. Něco jako „český pradědeček McDonald´s". Vindobona byla již v době, kdy dědeček a babička zakladatele McDonald´s Raymonda (Raye) Alberta Kroce vedli v obci Stupno u Plzně hospodu. Kroc si otevřel první restauraci v Americe roku 1955. To už ale byla Vindobona známým bufetem. Zákazníci si v něm mohli natočit kávu, pivo a nápoje sami. A sami si naplnit žemle podle chuti v roce 1925 za jednu až dvě koruny. Obsluhovali se zde sami.

Jako zaniklé tradice uvádí Jaterní verše. „Šlo o pamětní desky, které významní hosté nechávali umístit na skálu podél Goethovy stezky mezi Puppem a Poštovním dvorem. Dodnes jich tu napočítáte desítky. Třeba oslavné verše Josefa Jugmanna, deska na počest zuřivého reportéra Egona Ervína Kische nebo čtyřverší básníka Johanna Wolfganga Goetha, k nimž v dubnu 2014 vytvořil český překlad karlovarský rodák a písničkář Jiří Dědeček," poznamenal Fikar.

Knihu Karlovarský patriot psal autor zhruba dva roky. Využil vlastní archív, který si vedl jako novinář od roku 1964. Řadu měsíců studoval archívy a obcházel sběratele, pamětníky a také krejčí, kteří na začátku 19. století módu pro lázeňské šviháky vytvářeli.

Cena výtisku je 300 Kč a knihu lze objednat na mailu serial.kv@seznam.cz. Prodávat se začne kolem 15. prosince jako speciální vánoční edice.