Symfonický koncert pod vedením dirigenta Jiřího Štrunce zahájí Symfonie č. 2 Johannesa Brahmse, posledního velkého skladatele klasické německé hudební tradice, která sahá přes Beethovena, Mozarta a Haydna až k Bachovi. Brahmsovou tvůrčí doménou byla komorní a symfonická hudba. Stěžejní význam mají jeho čtyři symfonie, jež jsou základními kameny symfonické světové literatury.

Druhou symfonii, která se vyznačuje radostným „pastorálním" laděním a melodičností, zkomponoval Brahms ji v létě 1877, když pobýval v rakouském městě Pörtschach am Wörthersee. Napsal ji poměrně v krátkém čase ve srovnání s patnácti lety, která potřeboval k dokončení své první symfonie.
Pro svou radostnou náladu je symfonie občas srovnávána s Beethovenovou Šestou symfonií. Brahms však svému vydavateli s trochou zlomyslnosti napsal, že symfonie je velmi melancholická a že dosud nenapsal nic tak smutného. Premiéru měla Druhá symfonie ve Vídni 30. prosince 1877.

Poté se představí vynikající český hobojista Vratislav Vlna v Koncertu pro hoboj a orchestr, který zkomponoval v roce 1945 německý skladatel Richard Strauss, představitel pozdější éry romantismu. Strauss hobojový koncert, který patří mezi nejdůležitější díla pro tento nástroj, vytvořil na objednávku jednoho z amerických vojáků. Skladba je vyrovnaná, není v ní ani stopy po tragice právě prožívaných dní právě končící II. světové války. Koncert obsahuje názvuky na mozartovskou dikci a jde o čistě hudební inspiraci bez jakýchkoliv názvuků na mimohudební program, autorem tak často užívaný.

Vratislav Vlna je od roku 1996 prvním hobojistou orchestru opery Národního divadla a od roku 1999 současně též sólo hobojistou Pražského komorního orchestru bez dirigenta, s nímž koncertoval po celé Evropě, v USA, Japonsku a Austrálii. Jako sólista vystupuje pravidelně s komorními orchestry Virtuosi di Praga a Prague String Orchestra, dále s Plzeňskou filharmonií, Západočeským symfonickým orchestrem Mariánské Lázně a také s Orchestrem Národního divadla.

Richard Strauss, jenž byl rovněž známým dirigentem, nejvíce proslul symfonickými písněmi a operami, které jsou jakousi podstatou jeho tvorby.
Poslední skladbou koncertu je předehra k opeře Oberon. Jejím autorem je německý hudební skladatel, klavírista a dirigent Carl Maria von Weber, působící na přelomu 18. a 19. století. Operu Oberon napsal von Weber na objednávku pro Covent Garden v Londýně. Skladatel měl zprvu obavy z libreta hýřícího fantazií, ale v roce 1825 se do komponování pustil. Posléze, ač nemocný, odjel do Londýna, kam dorazil v březnu 1826. I když se příznaky jeho nemoci v londýnském chladném a mlhavém počasí zhoršovaly, dirigoval von Weber 12. dubna 1826 úspěšně premiéru opery. Úspěch to byl triumfální, s mnoha přídavky. 5. června však Carl Maria von Weber své nemoci podlehl.

(lh)