VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Beethovenovo umění po generace dává lidstvu odvahu a víru v život

Karlovy Vary – Osudy slavných hudebníků s připomenutím jejich návštěvy v Karlových Varech.

10.4.2010
SDÍLEJ:

Ludwig van Beethoven - partitura ke kvartetu (opus 130).Foto: DENÍK/Tomáš Škoda

Kdosi řekl, že Beethoven nebyl nikdy mladý. Narodil se v rozvrácené rodině, ve věku, kdy si jiné děti bezstarostně hrají, poznal tvrdost života.

V jedenácti letech hrál v divadelním orchestru, ve třinácti, kdy už byl varhaníkem, ztratil bratra. V sedmnácti zamřela vysílením na souchotiny milovaná matka. Díky nezřízenému otcovu pití se rodina zmítala v hmotném nedostatku. Ludwig měl tedy na starosti otce a dva bratry. Odpovědnost bral nadmíru vážně. Vyrostl však v titána, jehož umění po generace dává lidstvu odvahu a víru v život. Letos uplyne 240 let od jeho narození.

Beethovenovo dílo je rozdělováno do tří hlavních období.

V prvním z nich trvajícím přibližně do roku 1800—1802 navazuje na tradici Haydna a Mozarta a osvojuje si sloh a formu klasicismu. Toto období přineslo na jedné straně roční důchod 600 zlatých od knížete Lichnowského, který Beethovenovi zajistil život bez starostí, ale na druhé straně i první Beethovenovy zápasy s osudovou životní chorobou, hluchotou.

Ve středním období dospěla Beethovenova kompozice k naprosto individuálnímu slohu neobyčejné výrazové síly. Příkladem je Sonáta č. 14 „Quasi una fantasia“ cis moll pro klavír, později zvaná Název, prozrazuje, že nejde o běžnou sonátu, nýbrž skladbu podobnou spíše fantazii. Název „Měsíční sonáta“ jí dal nikoliv Beethoven, ale spisovatel Ludvík Rellstab, neboť mu připomínala pohled na vierwaldstadské jezero v měsíční záři.

Do druhé etapy patří III. symfonie Eroica, komponovaná v duchu ideálů Velké francouzské revoluce hlásající rovnost, volnost a bratrství. Tyto ideály přijal Beethoven za své. Dříve se soudilo, že je symfonie hudebním portrétem Napoleonovým. Je pravdou, že několik let před tím francouzský velvyslanec generál Bernardotte přijel v únoru 1798 do Vídně a navrhl Beethovenovi, aby nějakým velkým dílem vyjádřil svůj obdiv k Napoleonovi, jako zachránci Francie od hrůz revoluce. Beethoven ctil Napoleona, jako slavného generála a také nového politika, kterému se podařilo převést revoluční chaos ve státní pořádek. Na titulní stranu dokončené partitury III. symfonie napsal Beethoven jediné slovo: Buonaparte a zcela dole Luigi van Beethoven.

Když se však 20. května 1804 Napoleon slavnostně povýšil na císaře, komentoval Beethoven tuto zprávu slovy, která zapsal jeho žák Ries: „Není také ničím jiným, než obyčejným člověkem! Nyní bude šlapat na všechna lidská práva, jen aby sloužil své ctižádosti: bude se stavět nad všechny, bude tyranem!“ Beethoven šel prý pak ke stolu, roztrhal titulní list III. symfonie a na nový napsal: „Sinfonia eroica.“ – Na tištěném vydání symfonie byl italský podtitul: Skládána k uctění památky velkého člověka. Poprvé byla veřejně uvedena v dubnu 1805. Dirigoval sám Beethoven. Byla přijata s nepochopením.

V té době už Beethoven horečně pracoval na své prvé, ale také jediné opeře Fidelio. Zaujal ho příběh šlechtice Florestana, který je tajně uvězněn za to, že se chtěl ujmout krutě utlačovaných obětí guvernéra státní pevnosti, Pizzara. Florestanova žena Leonora, přestrojena za chlapce Fidelia, vstoupí do služeb k žalářníkovi a dostane se tak do Florestanovy podzemní kobky. Spolu s žalářníkem pro něj kopou hrob. V rozhodné chvíli statečná Leonora Florestana zachrání.

Opera, která se jmenovala původně Leonora, byla poprvé provedena v listopadu 1805. Původní předehra se Beethovenovi nelíbila, a proto ještě před premiérou zkomponoval novou. Ale ani ta se mu nezdála dost výrazná, a proto pro nové nastudování v roce 1806 napsal ouverturu Leonora III. V inscenacích bývá uváděna před posledním obrazem. Po kompozici VII. symfonie v r. 1814 se Beethoven znova k opeře vrátil, znovu ji přepracoval a přejmenoval na Fidelio.

Do druhého tvůrčího období patří rovněž V. symfonie c moll „ Osudová“, jejíž kompozici se Beethoven věnoval téměř osm let. Vypráví se, že proslulý motiv první věty si zaznamenal, když slyšel zpívat ptáka. Trvalo ale tři roky, než mu dal definitivní hudební tvar, který by byl opravdu „ranami osudu, bušícího na dveře“, jak se o něm sám zmínil svému žáku Schindlerovi. V symfonii nalézáme dokonalé naplnění nejvyšších ideálů klasické doby. V přeneseném slova smyslu zobrazuje zápas s cílem dosažitelným pro každého, kdo neutíká před obtížemi. Jak oslovila posluchače premiéra „Osudové“ v Paříži, vystihuje zaznamenaný příběh, podle kterého po několika taktech finále vykřikl válečný invalida, jeden z bývalých Napoleonových gardistů - „To je císař! Ať žije císař!“

V roce 1809 si objednalo u Beethovena Vídeňské dvorní divadlo hudbu ke Goethově truchlohře Egmont. Beethoven se dal s nadšením do práce, protože Goethe, kterého dosud osobně neznal, byl jeho velikou láskou. Je znám jeho výrok: „Goethovy básně mi dávají veliké štěstí. Goethe je veliký a majestátní, vždycky v D dur.“

Skladatele, který byl nadšencem myšlenky francouzské revoluce, zaujal právě Egmont, drama, v němž Goethe líčí vůdce nizozemského povstání proti španělské nadvládě a inkvisici. Nakonec je vzpoura krvavě potlačena španělským vojskem. Egmont je zatčen a popraven. Egmontem a VII. symfonií vyvrcholila a uzavřela se druhá etapa Beethovenova života.

Přišel rok 1811, kdy vstoupil v platnost nový finanční patent. Beethovenovi, který měl velké mecenášské příjmy, se nečekaně snížila renta. V témže roce přišel kníže Lobkowitz o jmění a Beethovenovi byly zastaveny výplaty. Nemocí sužovaný skladatel, zvláště žaludečními chorobami, jezdil po českých lázních a doufal, že se zlepší jeho zdravotní stav.

Karlovy Vary navštívil Beethoven dvakrát. Poprvé v červenci 1812 z Teplic, kde se léčil. Zdržel se zde do 7. srpna. Důvodů pobytu bylo několik. Kromě péče o zdraví možná i setkání s jeho milou Amálií Sebaldovou, se kterou se Beethoven seznámil při svém lázeňském pobytu v Teplicích. Během několikadenního pobytu v Karlových Varech vznikl požár v Badenu u Vídně, v městečku, které Beethoven znal a měl je rád. Pod dojmem tohoto neštěstí se rozhodl uspořádat dobročinný koncert s italským houslistou Giovanni Baptistou Polledrem 6. srpna v Českém sále, dnešním Grandhotelu Pupp. I když měl koncert úspěch a ohlas v tisku, nebyl zisk z dobrovolného vstupného podle očekávání.

Do Karlových Varů přijel Beethoven ještě jednou, opět v roce 1812, kdy se zde začátkem září setkal s J.W. Goethem při procházce na kolonádě a na Pražské silnici. Připomínkou pobytů Ludwiga van Beethovena v Karlových Varech je socha Hugo Uhera u sanatoria Richmond, pamětní deska na kavárně Grandhotelu Pupp, ale také v posledních letech koncerty Beethovenových dnů, vždy na počátku srpna.

S odmlkou několika let začíná třetí vrcholné období jeho tvorby, kam patří především IX. symfonie a Missa solemnis. Beethoven se v té době odvracel od veřejného dění a žil jen svými hudebními sny. Od prosince 1819 začíná používat konverzační sešity, aby se dorozuměl s lidmi. Uzavírá se jeho celoživotní snaha odpovědět hudbou na věčnou otázku smyslu lidského života. Prvé záznamy motivů IX. symfonie jsou už z roku 1809, přičemž Schillerovu „Ódu na radost“ toužil Beethoven zhudebnit už v mládí. Jako pětačtyřicetiletý skladbu propracovává a konečně v letech 1822 a 23, v té době byl již úplně hluchý, symfonii objednanou Londýnskou filharmonickou společností dokončuje.

Prvá věta přináší obraz životního zápasu, ze kterého není východisko. Druhá, démonické scherzo má být výrazem pohanského světa antiky. Ve volné třetí větě září čistý cit, něha a důvěra. Drastickým akordem zaburácí finále, které je opravdovým dramatem. Vítězná pochodová melodie odpovídá na otázky jeho celoživotního zápasu.

Premiéra se konala 7. května 1824. Hluchého Beethovena otočili k obecenstvu, aby alespoň viděl jeho jásot a ovace.

Alois Ježek

10.4.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vybrané lokality
10

Doplatek na bydlení v Sokolově končí. Žadatelé půjdou do jiných měst

Ilustrační foto

Surově zbil jiného návštěvníka baru, navíc to nebylo poprvé

Žil u nás bez povolení, policie ho odvezla na záchytku pro cizince

Karlovy Vary - Policisté uskutečnili další pobytové kontroly a ulovili na Chebsku Vietnamce, který tu neměl co dělat.

Koupili si triko a mají strom na Šumavě

Šumava – Dva bratři, Richard a Filip Brožovi ze Železné Rudy, milují Šumavu natolik, že ji chtějí dělat ještě krásnější. Díky nim má nyní 350 lidí z celé republiky na Šumavě svůj strom.

Ostrý zloděj vyhrožoval ostraze

Karlovy Vary - Muž chtěl odejít bez zaplacení, ale zastavila ho pracovnice ostrahy. Začal jí vulgárně nadávat.

DOTYK.CZ

Internet se baví: Babiš líbá a Benda je stejnou jistotou jako smrt a daně

/ GALERIE, VIDEO / Tvůrci internetových memů nespí a povolební situaci v Česku pochopitelně nenechali bez povšimnutí. Pozornost si získaly zejména čtyři momenty: vděk Andreje Babiše vyjádřený tvůrci jeho kampaně Marku Prchalovi, prohra Matěje Stropnického v čele Zelených, poměrně vysoký zisk SPD Tomia Okamury - a "nesmrtelný" poslanec Marek Benda.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT