VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Johannes Brahms a Karlovy Vary

Karlovy Vary – Osudy slavných hudebníků, kteří navštívili Karlovy Vary.

25.7.2010
SDÍLEJ:

Johannes Brahms (1833—1897)Foto: Archiv A. Ježka

Německý skladatel Johannes Brahms (1833–1897), jeden z nejvýznamnějších hudebních géniů 19. století, se narodil v přístavu ve starém hansovním městě Hamburku. Pocházel z chudé německé rodiny hudebníka, který byl kontrabasistou v orchestru městského divadla. Mladý Brahms se učil hře na housle, violoncello, ale především se věnoval klavíru. Jako chlapec hrával po hospodách, restauracích a tančírnách. Byl výborným pianistou a díky svému nadání získal podporu pro svoje dobré vzdělání.

Umělecké začátky

Když mu bylo šestnáct let, do Hamburku směřovaly po potlačeném maďarském povstání v roce 1849 zástupy uprchlíků. V městě se objevilo i několik uherských a cikánských kapel. Mezi jiným i houslista Eduard Réményi, cikánský primáš, mladý, nadaný umělec. S tímto houslistou, který později vyrostl ve světového umělce, vytvořil Brahms duo a realizovali spolu romantickou uměleckou pouť. Od té doby se datoval Brahmsův zájem o uherskou hudební kulturu. Zapsal si některé melodie, které uplatnil v Uherských tancích. Jejich historie začíná tedy o dlouhou řadu let dříve, než vyšel jejich první sešit v roce 1869. Všech deset tanců prvé řady se opírá o původní uherské a cikánské motivy. V titulu prvého vydání Brahms upozornil, že jde o úpravy, nikoliv vlastní skladby. Vydání Uherských tanců se stalo základem Brahmsovy světové slávy. Po jedenácti letech vyšla tiskem druhá série tanců, z nichž tři jsou tentokráte původními skladbami.

Johannes Brahms byl ctěným umělcem nejen pro svůj mužný vzhled s nádherným plnovousem, ale především pro dokonalost svého umění. Žil většinu života ve Vídni. Byl vynikajícím klavíristou a dirigentem. V mládí se ocitl v rozporu dvou uměleckých světů. Franz Liszt, se kterým se seznámil ve Výmaru, byl představitelem snah o programní hudbu, zatímco jeho duchovní otec a přítel Robert Schumann usiloval o pravý opak, tj. hudbu tzv. absolutní, bez zjevného mimohudebního programu. Brahms se jako skladatel nezapojil do reformních snah v opeře, ani v symfonických básních. Rozhodl se pro Schumanna, jehož přátelství výrazně ovlivnilo jeho životní dráhu. Navázal na jeho úsilí o spojení romantismu s klasickým dědictvím Händela, Bacha a Beethovena.

Brahms a Dvořák

Brahms byl laskavý a nesobecký člověk. Pomáhal nezištně jiným. Když objevil velký talent Antonína Dvořáka, rozhodl v roce 1875, jako člen vídeňské komise pro udělování stipendia chudým, ale nadaným umělcům, o šťastném osudu českého mistra. O mnoho let dříve, v roce 1856 po smrti Roberta Schumanna, všemožně podporoval jeho ženu Kláru, která zůstala sama se sedmi dětmi.

Tvorba

Brahms tvořil velmi zvolna. Psal pečlivě a uvážlivě. Celý život měl veliký ideál - pochopit a osvojit si tajemství starých mistrů kontrapunktu a polyfonie. Hájil tyto poznané hodnoty se snahou přiblížit se co nejtěsněji Beethovenovu symfonickému ideálu. Osvojil si techniku variační formy, která ho lákala od mládí. Po Variacích na maďarskou píseň, Variacích na téma Schumannovo, Paganiniho, na vlastní téma, jsou Variace na Haydnovo téma vrcholným, ale také posledním dílem této formy, které napsal v roce 1872 za svého letního pobytu u Stahrenbergského jezera.

O celých pět let později vzniká Koncert pro housle a orchestr D dur. K napsání této skladby byl Brahms inspirován velkým uměním jednoho z nejslavnějších houslistů té doby - Josefa Joachyma. Když byl koncert vydán, houslisté žasli nad odvahou, s níž šel autor proti tradičnímu kultu houslové techniky. Houslový part je občas ozdobou hlavního tématu, které je svěřeno orchestru. Psalo se, že je to koncert „proti houslím“.

Obdobně, v Dvojkoncertu pro housle a violoncello z roku 1887, sólové nástroje v bohatých kantilénách a polyfoniích, vytvářejí epizody zapadající do širokého proudu symfonické hudby. Dílo vzniklo v posledním desetiletí Brahmsova života, za letního pobytu ve švýcarských Alpách. Je věnováno velkému houslistovi Joachymovi, který byl propagátorem a pravděpodobně nejlepším interpretem Brahmsových děl. Jejich důvěrné přátelství přineslo však i léta nedorozumění a neshod, které oba těžce nesli. Teprve Dvojkoncert, Joachymovi připsaný, přinesl mezi oběma umělci usmíření.

Originalita pojetí sólového hlasu, v němž měl proti tradici nezvykle rovnocennou úlohu s orchestrem, uplatnil Brahms rovněž ve dvou klavírních koncertech. Jsou to vlastně symfonie s obligátním sólovým hlasem. Druhý klavírní koncert B dur patří k vrcholným světovým koncertantním dílům. Je z období let 1878 až 1881. Bylo to po prvním pobytu Brahmse v Itálii, které patřilo k jeho šťastným tvůrčím obdobím.

Vratislav

Do tohoto zralého tvůrčího období patří i dvě předehry Akademická a Tragická. V roce 1879 udělila Brahmsovi univerzita ve Vratislavi titul doktora honoris causa. Brahms se odvděčil přátelům ve Vratislavi symfonickým dílem. Obě předehry komponoval téměř současně. Jejich vznik provázela malá nehoda. Vlivem nevlídného počasí v Ischlu Brahms nastydl a onemocněl ušním katarem. Ulekl se, že ztrácí sluch a při pomyšlení na Beethovenův osud, rozjel se s nejvyšším vzrušením do Vídně. Když jej po čase jeho přítel, lékař Dr. Billroth uklidnil a přesvědčil o banálnosti onemocnění, vrátil se Brahms zpět ke svému komponování.

Brahms se dlouho připravoval na symfonickou tvorbu. Téměř 70 děl předcházelo kompozici první symfonie v době, kdy bylo skladateli již 43 let. Významný světový dirigent Hans von Bülow, který patřil k nejužším přátelům Brahmse, ji nazval „desátou Beethovenovou symfonií.“ Ve čtvrté větě se ozve téma pozdravu Kláře Schumannové, kterou Brahms velmi ctil a miloval.Orok později vznikla jeho druhá symfonie. Byla-li první symfonie přirovnávána k bouřlivé podzimní noci, má druhá symfonie D dur charakter pastorální, s náladou slunečního dne. V symfoniích vrcholí a také se uzavírá Brahmsův odkaz.

Karlovy Vary

V závěru života Brahms onemocněl nevyléčitelnou chorobou jaterní rakoviny. Dr. Billroth, ale i řada přátel mu doporučovala léčení v Karlových Varech. V roce, kdy zemřela Klára Schumannová a Brahms ji doprovázel na poslední cestě, přijel v září 1896 do našeho města. Lázeňský lékař zjistil těžkou chorobu, s níž ani naše prameny nemohly svést vítěznou bitvu. Po měsíci se vrací Brahms do Vídně, kde 1. dubna 1897 umírá.

Dům v ulici Pod jelením skokem byl nazván jménem velkého hudebního mistra a pamětní deska připomíná jeho pobyt v našem městě.

Alois Ježek

25.7.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

parlamentní volby v Horních Počernicích, 20.10.2017
SLEDUJEME ON-LINE
22

Volební místnosti se zavřely

Ilustrační foto.

Do Chebu míří Snow film festival

V Karlovarském kraji se očekává účast kolem 50 procent

Karlovarsko - Volební účast kolem 50 procent se očekává v Karlovarském kraji.

Osobní auto začalo hořet za jízdy na dálnici. Posádka ohni unikla

Karlovarsko – Osobní automobil Renault začal v úterý odpoledne hořet na dálnici D6 u sjezdu na Nové Sedlo.

Volební účast je zatím průměrná

Karlovarsko - Zájem o volby v Karlovarském kraji a na Karlovarsku byl v pátek poměrně slušný, ale nad průměrnou účast při volbách před čtyřmi roky (kolem 51 procent) se zatím nedostal.

Horní Hrad pod palbou

Horní Hrad - Poslední velká akce před nástupem zimy čeká návštěvníky Horního Hradu na Karlovarsku už tento víkend.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení