Mezi první autory patří Jacques Offenbach, který své počáteční neúspěchy jako skladatel dokázal překonat tím, že si najal vlastní scénu, kde uváděl své jednoaktové drobnosti. Později si našel větší divadlo a prorazil svým jiskřivým a skandálně satirickým Orfeem v podsvětí.

Franz von Suppé, jeden z představitelů Zlatého věku operety, okouzlil Vídeň a dokázal se jako jediný ve své době prosadit proti obrovské popularitě dalšího autora Johanna Strausse. Ten, když se dostal ke kompozici operet, byl již slavným králem valčíků. V roce 1874 měla premiéru jeho opereta Netopýr, plná rytmických zvláštností, parodie, zajímavého příběhu a krásných melodií.

Emmerich Kálmán patří ke generaci maďarských hudebních skladatelů na počátku 20. století. Jeho nejúspěšnějšími díly jsou Čardášová princezna a Hraběnka Marica.

Titul Krále operet však patří právem Franzi Lehárovi. Housle studoval na konzervatoři v Praze u Antonína Bennewitze, skladbu u Antonína Dvořáka. V květnu 1905 zažil největší životní úspěch s operetou Veselá vdova, která se hrála a dodnes hraje po celém světě. V roce 1929 přichází premiéra Země úsměvů, v níž nás Lehár zavedl střídavě do Paříže a do Pekingu. Mezi pozdní operety skladatele patří Paganini a poslední Giuditta.

Árie vyslechneme v podání dvou vynikajících pěvců Gabriely Kopperové (soprán) a Josefa Moravce (tenor). Své umění nám představí koncertní mistr KSO Vladislav Liněckij v Romanci pro housle Henryka Wieniawského a Čardáši Vittoria Montiho. Karlovarský symfonický orchestr řídí František Drs. Koncert se koná v Lázních III.

(aj)