Dnešní večer v Lázních III. zahájí hudba z období vrcholného baroka z přelomu 17. a 18. století slavného umělce italského původu Antonia Vivaldiho. Většinu života působil v Benátkách, odkud vyjížděl k inscenacím svých oper do různých měst. Byl vysvěcen na kněze, ale tomuto povolání se věnoval minimálně. Raději komponoval nebo udivoval benátské obecenstvo svými virtuózními výkony a žertovnými kousky na housle. Jako dokonalý znalec houslí napsal kolem 450 koncertů pro tento nástroj. Nejslavnější soustředil do sbírky 12 koncertů. Obdivované a publikem vyhledávané se staly zejména první čtyři, nazvané Čtvero ročních dob. Je to vlastně oslava přírody a života lidí v ní. Vladislav Liněckij, koncertní mistr Karlovarského symfonického orchestru a umělecký šéf komorního sdružení Divertimento, zahraje dvě části Jaro a Léto.

Od Vivaldiho jen o pár desítek let později přišla doba vrcholu klasicismu a s ní život a dílo Wolfganga Amadea Mozarta. Malá noční hudba je nejen, jak kdosi napsal „úsměvem na tváři génia“, ale také jeho nejznámější serenáda. Slovo serenáda znamená v poetické obměně, hudbu pozdního večera. Skladba vznikla na objednávku. Stala se vyhledávaným číslem pro večerní nebo noční koncerty, které v létě zněly ve šlechtických zahradách. Je ve své formě podobná divertimentům a suitám. Serenádu zpravidla uvádí pochod a pochodem také končí. Tím je znázorněn příchod a odchod muzikantů. Mozart napsal Malou noční hudbu v roce 1787, jen několik týdnů před často připomínanou návštěvou Prahy s pražskou premiérou Figarovy svatby.

V koncertu zazní ještě suita norského skladatele Edvarda Hagerupa Griega „Z časů Holbergových“. Grieg, současník Antonína Dvořáka, proslavil norskou hudbu. Narodil se v Bergenu v rodině nepříliš majetného úředníka. Podporován hudebně vzdělanou matkou, projevil neobyčejné hudební nadání. S mladými umělci založil spolek Euterpe pro pěstování skandinávské hudby. Byl přesvědčeným vlastencem. Národní cítění vkládal do svých děl. Koncertem pro klavír a orchestr a moll dokázal jako pětadvacetiletý upoutat pozornost Ference Liszta i světovou hudební veřejnost. Stal se známýmpo celé Evropě. Dvakrát navštívil Prahu, v roce 1903 a v roce 1906, kdy řídil v Rudolfinu koncert České filharmonie. Vroce 1887 se léčil v Karlových Varech. K oslavě dvoustých narozenin významného dánsko-norského dramatika Ludviga Holberga (autor mj. hry Jeppe z vršku) napsal Grieg na středečním koncertu uváděnou suitu „ Z časů Holbergových“.

Program koncertu v Lázních III doplňují dvě vzácné a oblíbené hudební maličkosti - Dvořákova Humoreska Ges dur a Bingeho Alžbětinská serenáda. Koncert diriguje Alexander Apolín. Sólisty jsou houslista Vladislav Liněckij a flétnistka Jarmila Štruncová.

(red)