Ve všech oborech tvorby byl přínos Wolfganga Amadea Mozarta (1756—1791) výjimečný. Svou poslední operu Kouzelná flétna komponoval téměř na konci života. Je poznamenána tíhou těchto chvil i skladatelovým dozráním uměleckým a lidským. Zdánlivá pohádka je povýšena na myšlenkově hlubokou alegorii zápasu dobra a zla. Geniální předehra nás mocnými fanfárami zve do chrámu Moudrosti velekněze Sarastra.

Edvard Hagerup Grieg (1843—1907) proslavil norskou hudbu. Od počátků se v jeho tvorbě objevuje národní tón v rytmu i melodii. Jeho Lyrické kusy, Humoresky, Lístky do památníku, Norské tance se závratně rozletěly do celého světa. Získal státní stipendium na cestu do Říma. Setkal se zde s Lisztem a přinesl mu novou skladbu – Klavírní koncert a moll. Liszt byl koncertem přímo očarován.

Georges Bizet (1838—1875) byl mladším současníkem velikých mistrů romantismu – Berlioze, Liszta a Wagnera. Jeho hudba hýří bohatstvím melodií, rytmy a zvukovými barvami.

Petr Iljič Čajkovskij (1840—1893) je nejvýznamnější osobností ruské hudby. Byl nadán mimořádným talentem, jímž dosahoval světových triumfů. V zimě roku 1879 navštívil na tři měsíce Řím. Neobyčejně ho zaujali pouliční zpěváci, kteří rozeznívali město svým zpěvem. Díky jejich inspiraci vzniklo roku 1880 Italské capriccio, kompozice dýchající sluncem, jako poutavý obraz italské země a jejího lidu.

Dirigent pátečního večerního koncertu v Lázních III Martin Peschík studoval hru na klavír a dirigování na konzervatoři v Českých Budějovicích. Je absolventem oboru dirigování orchestru na JAMU (prof. Jan Zbavitel). Jako klavírista je držitelem několika cen z klavírních soutěží. Jako dirigent spolupracoval s Národním divadlem v Brně, Moravskou filharmonií Olomouc, Jihočeskou komorní filharmonií a dalšími.

(aj)