Psala se léta šedesátá devatenáctého století. Bedřich Smetana (1824—1884) patřil v té době do skupiny umělců, kteří si za svůj nejvyšší cíl kladli pomoci probouzejícímu českému národu k obrození. Po návratu ze Švédska, kde působil jako dirigent, pianista a pedagog, byl sbormistrem pražského Hlaholu, řídil hudební školu, byl dirigentem v Prozatímním divadle, komponoval opery — Braniboři v Čechách, Prodanou nevěstu, Dalibora.

Po dokončení slavnostní opery Libuše, komponoval ji v letech 1869—1872, se začal zabývat myšlenkou komposice cyklu symfonických básní Vlast, v němž vedle Vyšehradu a Vltavy měly být také básně s názvy Říp, Lipany a Bílá hora.

Realizace myšlenky byla na čas odsunuta vznikem komické opery Dvě vdovy, ale po definitivním Smetanově ohluchnutí na podzim roku 1874 skladatel přes zákazy lékařů tajně sedá k pracovnímu stolu a ponořen do vězení své hluchoty píše prvé symfonické básně Vyšehrad, Vltava, Šárka a Z českých luhů a hájů. Po tříleté přestávce se vrací k cyklu a uzavírá jej Táborem a Blaníkem, kterými povýšil husitskou tradici nad svatováclavskou, protože více odpovídala touhám českého národa po dosažení samostatnosti. Smetana chápal tyto dvě básně jako myšlenkový, a proto i hudební celek. Přál si, aby se hrály bez přerušení.

Mou vlastí vytvořil Smetana kmenovou část bohatství českého národa. Každá báseň má jiný charakter. Vznešený Vyšehrad střídá půvabná a laškovná Vltava. Pak se v kontrastu objeví divoká a vášnivá Šárka. Radostné „Luhy a háje“ vytvářejí hymnický oblouk majestátnímu Táboru a vrcholícímu Blaníku v prorocké vidění vítězné budoucnosti českého národa.

Šéfdirigent KSO Jiří Stárek, žák Václava Talicha a absolvent AMU v Praze, byl v letech 1953 až 1968 dirigentem a šéfdirigentem Symfonického orchestru Československého rozhlasu. Od roku 1968 působil v zahraničí, trvale v čele Sinfonietty RIAS v Berlíně, Norského symfonického orchestru v Trondheimu a Opery Falckého divadla v Německu. Jako host řídil významná symfonická tělesa ve světě, nahrával pro renomované firmy a vždy propagoval českou hudbu.

Od roku 1990 se Stárek pravidelně vrací na česká pódia, v letech 1996 až 1998 byl šéfdirigentem ve Státní opeře Praha. V roce 2003 se stal čestným šéfdirigentem a v červnu 2005 přijal místo stálého šéfdirigenta KSO. V roce 2006 byl Jiří Stárek vyznamenán za čtyřicetileté úspěšné hostování u rozhlasového orchestru SWR ve Frankfurtu nad Mohanem a v nedávné době obdržel od ministra kultury Václava Jehličky ocenění Artis Bohemiae Amicis za šíření dobrého jména české kultury ve světě.