Večer ruské hudby je dalším pokračováním cyklu KSO s hudbou národů Evropy v XIX. a XX. století. V úvodu zazní předehra ke Glinkově opeře Ruslan a Ludmila. Glinka se stal tvůrcem ruské národní hudby. Z jeho odkazu vyrostly základní světové zjevy ruské národní kultury — ruská opera a ruský balet. Podnětem ke skladbě opery Ruslan a Ludmila byla Puškinova báseň. Myšlenka opery zaujala i básníka a nabídl Glinkovi, že text upraví ke zhudebnění. Než se však k tomu dostal, byl zastřelen v souboji.

V ději je Ludmila, dcera knížete, za svatebního veselí unesena čarodějem Černomorem. Její mladý manžel, princ Ruslan se vypraví za princeznou do světa. Po mnoha dobrodružstvích je Ludmila vysvobozena a shledá se s Ruslanem.

V programu večera byl původně připraven klavírní koncert Sergeje Prokofjeva s vynikajícím Lovro Pogoreličem. Bohužel jsme uprostřed zkoušek přijali zprávu o jeho náhlém onemocnění.

Díky shodě okolností, pohotovosti dirigenta, sólisty i archiváře bylo možné zařadit do programu večera jiné mistrovské dílo XX. století — houslový koncert Arama Chačaturjana s naším koncertním mistrem Vladislavem Liněckým. V Karlových Varech měl koncert premiéru v roce 1955 v podání Bruno Bělčíka, za řízení skladatele, který byl v Karlových Varech častým hostem.

Chačaturjan věnoval svůj proslulý houslový koncert D dur Davidu Oistrachovi. Je to dílo jedinečné, naplněné radostí, jásavostí, energií a jiskřivým humorem, v duchu arménské lidové hudebnosti. Prvou větu zahajuje rytmicky výbušné téma s melodickým dovětkem, který připomíná cifrování lidových muzikantů Východu. Něžná a roztoužená vedlejší myšlenka zní jako ukolébavka. Nocturno /Andante sostenuto/ volné věty zní jako stará píseň arménského zpěváka, rozléhající se nočním tichem a nořící se do opojného snění. Finále je obrazem lidového tanečního veselí, plného slunečního světla, odvahy a radosti.

Idea zápasu člověka s osudem, kterou Čajkovskij po prvé rozvedl ve své IV. symfonii byla tak palčivá a tak hluboce ho zaměstnávala, že ji nalezneme o 11 let později v další, již páté symfonii. Hudebně zpodobňuje lidský zápas s osudovými překážkami, hledání rozumových východisek v touze po vyřešení záhady smyslu života. Pátá symfonie vznikla v roce 1888. Čajkovskij unaven oslavami a ovacemi při skvělých premiérách Evžena Oněgina a IV. symfonie odjel si odpočinout na venkov. V neuvěřitelně krátké době dvou měsíců vzniklo velkolepé a hluboké dílo. Symfonii věnoval Čajkovskij svému hamburskému příteli Theodorovi Ave Mallement. Poprvé zazněla v listopadu 1888 v Petrohradu a ještě téhož roku v prosinci v Praze.

Přijetí díla bylo ku podivu vlažné. Skladatel sám s ním nebyl spokojen. Své obdivovatelce paní von Mekk napsal: „Když jsem zahrál svou novou symfonii dvakrát v Petrohradě a jednou v Praze, nabyl jsem přesvědčení, že se mi nepovedla.“ Později, po velikém úspěchu symfonie v Hamburku, Čajkovskij svůj břitký úsudek změnil a dílo si, podobně jako její posluchači, oblíbil.

Vladislav Liněckij, absolvent Gněsinova institutu v Moskvě, zahájil svou uměleckou činnost na četných pódiích Ruska a Ukrajiny, mj. jako zástupce koncertního mistra Filharmonie v Charkově. Od roku 1992 v ní pokračuje v České republice. V roce 1994 se stal koncertním mistrem KSO. Vladislav Liněckij se uplatňuje jako komorní hráč a sólista významných houslových koncertů. Je primáriem Manzerova kvarteta.

Hostující dirigent koncertu Stanislav Vavřínek vystudoval na brněnské konzervatoři flétnu a dirigování. Ve studiu dirigování pokračoval na pražské Akademii múzických umění u profesorů Elišky, Vajnara a Štycha. Po dokončení AMU absolvoval mistrovské kurzy Roberta Benziho ve Švýcarsku. V letech 1994—1998 byl hlavním dirigentem Pražského studentského orchestru, který pod jeho vedením získal řadu ocenění. Jako host spolupracoval s mnoha českými i zahraničními orchestry. Od září roku 1998 působil jako dirigent, od ledna 1999 jako šéfdirigent Jihočeské komorní filharmonie České Budějovice, v letošním roce se stal šéfdirigentem Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně.

Alois Ježek

Program koncertu

Michail Ivanovič Glinka: Ruslan a Ludmila – předehra
Aram Chačaturjan: Koncert pro housle a orchestr
Petr Iljič Čajkovskij: Symfonie č. 5 e moll, op. 64
Vladislav Liněckij – housle
Dirigent Stanislav Vavřínek