Naprostá většina přednášek čerpá z historie Karlovarska, řada z nich pak, a to je hodno uznání, obrací pozornost do historie nedávné.

Událostmi, které mnozí mají v živé paměti, ale každý je vidí trochu jinak, se zabývají příspěvky Anny Fidlerové a Jana Nedvěda. První z nich se vrací k odsunu Němců z Karlových Varů po druhé světové válce, druhý ke skutečnostem provázejícím ve vřídelním městě listopadový převrat v roce 1989. Patří sem také dvě nevážně - vážné vzpomínky Stanislava Burachoviče, první na „karlovarské hotely, restaurace a obchody před 20 a více lety“ a druhá na „slovníček zaniklé terminologie reálného socialismu“, příspěvek Aleny Růžičkové a Marie Partlové Skauting bez lilie o úskalích, jaká doprovázela práci s mládeží v letech 1971–1990, a rekapitulace karlovarských konferencí o silikátových surovinách Václava Němce.

Do doby před druhou světovou válkou se vypravili Eva Hanyková v příspěvku o karlovarském staviteli Josefu Waldertovi, Lukáš Svoboda se svou historií karlovarských dobrovolných hasičů, Libor Huml ve vzpomínce na karlovarskou solivarnu a Jana Boříková v příspěvku věnovaném dvěma dopisům Alice Masarykové, odeslaným z Karlových Varů dr. Benešovi.

Ještě dále do historie se pak čtenář podívá v příspěvku Josefa Brtka věnovaném stavovskému generálu Colonnovi z Felsu, který byl obdařen křestním jménem Linhart, a v příspěvku karlovarského archeologa Jiřího Klsáka o výzkumech karlovarského muzea v roce 2009.

Umělcům spjatým s Karlovarskem se věnovali Zdenka Čepeláková v příspěvku Grafická tvorba karlovarských rodáků v 1. polovině 20. století, Jaroslav Vlasák v příspěvku věnovaném sochaři a tvůrci porcelánových plastik Waldemaru Fritschovi a Jiří Jásek v příspěvku o barokních stavitelích Dientzenhoferech.

Hudebnímu dění u Vřídla jsou věnovány tři příspěvky. Vzpomínka na počátky českého sborového zpívání po roce 1945 Jaroslava Fialy, který se vzápětí stal tématem příspěvku Veroniky Zettlové „Hudební život Karlových Varů v odborných statích Jaroslava Fialy“, a do třetice všeho dobrého portrét pedagoga a sbormistra prof. Václava Zemana, který byl v roce 2009 poctěn Cenou města Karlovy Vary.

Poněkud tristní téma, pomníky padlých z 1. světové války, si vybral Stanislav Wieser. V roce 2008 přinesl soupis těchto památek zachovalých i zničených (těch je mnohonásobně více) v okrese Karlovy Vary, nyní obrátil svou pozornost na Sokolovsko. Bylo jich tady víc jak osmdesát a většina z nich byla zničena. Mnohé i s obcemi, ve kterých stály…

Bohužel jen jeden příspěveček na 19. nejdlovském semináři se týkal živé přírody, o výskytu sysla obecného na Karlovarsku v něm pohovořil Jan Matějů.

Sborník přednášek XIX. Historického semináře Karla Nejdla redakčně připravili Stanislavové Burachovič a Wieser, ve spolupráci s Muzeem Karlovy Vary vydal Klub přátel Karlových Varů.