Na jejím počátku byla otázka, kterou si na začátku roku 2006 položil tehdy pětadvacetiletý Libor Huml: „Napadlo mě, jak asi Rybáře vypadaly dříve, hlavně co stálo na Růžovém Vrchu, a také, jak sídliště, kde žiji, vůbec vzniklo. Zajel jsem do Prahy, abych na katastrálním úřadě v Kobylisích zhlédl císařskou mapu z roku 1842. Tam jsem zjistil, že Rybáře byly opravdu malinkou vesničkou. V karlovarském archivu jsem se dostal k Pamětní knize padlých, Kronice Rybář, adresářům, mapě Pilot a kalendáři se snímkem z náletu v roce 1945. Co takhle dát dohromady knihu o Rybářích?“

Jak řekl, tak udělal.

Snadné to ale nebylo. Rybáře po staletí žily ve stínu proslulých lázní Karlových Varů, ke kterým byly v roce 1939 nakonec jako pátý okrsek připojeny, své vlastní monografie se nikdy nedočkaly. Město samo navíc utrpělo strašlivé škody při spojeneckém náletu 19. dubna 1945, který celé ulice výstavných měšťanských domů proměnil v planoucí pochodeň.

Během pouhých sedmi minut tehdy na město spadlo kolem 170 tun tříštivých a víc než půl sta tun zápalných pum, kterým padlo za oběť na dvě stě obytných domů včetně honosné ´Hauptstrasse´ od Chebského mostu k rybářské Spořitelně. Poslední hřebík do rakve kdysi samostatného města Rybář pak zatloukli ti, kdo rozhodli na jeho troskách postavit ne nové a krásnější město, ale silniční průtah a benzinovou pumpu.

Dnes staré Rybáře připomínají jen zažloutlé fotky, nedostupné dobové pohlednice, staré mapy, plány a adresáře. Dílem jsou bezpečně ukryty v rozličných archivech, dílem roztroušeny mezi sběrateli a získat je není nijak snadné.

Liboru Humlovi pomohlo, když nastoupil do zaměstnání v jedné z karlovarských tiskařských a kopírovacích firem.

„Tady jsem měl poprvé možnost seznámit se se skupinou karlovarských sběratelů, kteří knámchodí nechat si zhotovit kopie starých pohledů a obrázků. S většinou z nich se mi postupně podařilo se sblížit a získat tak do mé sbírky jinak nedostupné doklady,“ prozradil jeden ze zdrojů své utěšeně se rozrůstající sbírky.

V následujících dvou letech se okruh spolupracovníků rozrostl i o profesionály z okresního archivu a Karlovarského muzea a do sbírky přibyly i kopie vzácných dokladů a map: „Z katastrálního archivu v Praze jsem si dovezl slušné předválečné i poválečné mapy, ta z roku 1952 má i popisná čísla, a tak není problém dohledat téměř cokoli.“

Přibývalo i osobních svědectví pamětníků a konečně i odpověď na otázku, která stála na počátku bádání, co vlastně stálo na Růžovém Vrchu, než tady vzniklo dnešní sídliště. „Začátkem ledna 2007 jsem hovořil s paní Pluhařovou, která bydlela za první republiky v domě Proksch, hostinci na Růžáku v podkroví. Rodina bydlela v pěti lidech v jednom pokoji, pro vodu se chodilo o dvě patra níž a záchod byl na chodbě. Její maminka, Němka, žila za svobodna v domě Stadt Wien, otec byl Čech. Povídala, že Růžáku se posměšně říkalo ,,zavšivený vrch“. Firma Klein tady vykupovala staré hadry, uniformy vojáků, a zde se špíně dařilo…“

Do konce roku 2007 měl Libor Huml svou knihu v podstatě pohromadě. Opět v ní ožily ulice a domy zmizelé ze světa před více než půl stoletím při ničivém náletu i později při stavbě panelových sídlišť, honosné karlovarské nádraží, rozmařilý japonský pavilon na Rolavě a mnoho dalších, dnes zapomenutých rybářských staveb a zákoutí.

Knížka má jednu malou vadu na kráse — existuje totiž jen v rukopise a několika málo kopiích.

Jak už to dneska bývá, za vším jsou finance. „Musel jsem odmítnout získanou dotaci z krajského úřadu, dělalo to dvaadvacet tisíc, ale tahle částka by nevyřešila vůbec nic. Podle kalkulace by tisk vyšel na 170 tisíc a dalších sto tisíc bych musel zaplatit okresnímu archivu za reprodukční práva.“

Přestože oficiální vydání knihy není v současnosti reálné, nevzdal se její autor myšlenky svou práci zpřístupnit. „Nechal jsem na svoje náklady vytisknout tři vázané kopie rukopisu a dvě z nich chci dát veřejnosti k dispozici ve studovnách okresního archivu a Karlovarského muzea. A co dál? No dál budu shánět peníze a doufám, že jednou si bude moci Rybáře každý koupit v knihkupectví,“ věří Libor Huml.