Zemřel Milan Kraus, který v mém, nejen výtvarném životě sehrál zásadní roli. Rodák z Chomutova, stejně jako já. Tam jsem k němu docházel jako dvanáctiletý do Lidové školy umění, ovlivnil mou matku v rozhodování o mé další budoucnosti, nasměroval mne do Karlových Varů na Střední průmyslovou školu keramickou, přespával jsem při talentových zkouškách u jeho rodičů na „Růžáku“, uvedl mne do atelitérů mých výtvarných kolegů. To bylo v polovině šedesátých let. Pak už jsme se potkávali, povídali – což on rád dělal. Miloval dějiny umění a do nich mne hodně zasvětil. Když jsem s ním mluvil, naposledy před pár dny na „Masaryčce“ v Karlových Varech, byl už dlouho sužovaný nemocemi, samotou a svým domácím.

Akademický malíř Milan Kraus dobrý portrétista, krajinář, svérázný člověk, milovník dobrého jídla a kamarád jezevčíků. Sarkastický glosátor, zůstane v mém životě na dobrém místě.

Václav Balšán